Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Putin jednat chce, Zelensky pochopil, že bez Trumpa válku prohrál. Vance bude příští prezident

    Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. A mluvilo se hlavně o tom, jak prezident Trump vystupuje směrem k Rusku i Ukrajině. "On se nerozpakuje řešit, kdo je good guy a kdo je bad guy. Použije cukr a bič, přitlačí obě strany ke zdi," říká Svoboda.


    Trump podle něj už ukázal, že je schopen na Ukrajince i Rusy vyvinout silný tlak. "Když je potřeba, vypne Ukrajincům satelitní podporu, Rusku může způsobit ekonomické problémy skrze SWIFT nebo OPEC," vysvětluje Svoboda.


    Trump tlačí na obě strany, což podle kritiků působí nefér vůči Ukrajině. Svoboda ale upozorňuje: "Mír uzavírají nepřátelé. Kdybychom se podívali do historie, vždycky se dohodli ti, kteří proti sobě bojovali." Podle Svobody však jednání ukazují, že i Putin je ochoten diskutovat: "Putin ví, že s USA jednat musí. Trump mu říká: poslouchej mého zmocněnce, a on ho poslouchá."


    Podle Svobody se ukrajinský prezident ocitl mezi mlýnskými kameny. "On už nikdy nebude mít klidný život. Až skončí ve funkci, budou tu ti, kteří si s ním budou chtít vyřídit účty, ať už politické, nebo osobní," upozorňuje Svoboda. Navíc čelí vnitřní opozici včetně bývalého prezidenta Porošenka. "Ten vyjmenovává nesplnitelné podmínky a říká: dosáhl toho Zelenskyj? Nedosáhl," říká Svoboda. "Jeho pozice je složitá."


    "J.D. Vance buduje svou politickou kariéru a míří k prezidentské kandidatuře. Jeho vliv na Trumpa je obrovský,“ komentuje Svoboda roli amerického viceprezidenta a dodává, že Viceprezident a prezident USA spolu běžně nesedí v jedné místnosti, aby v případě atentátu či nehody byl vždy jeden k dispozici. Trump a Vance tuhle zásadu porušují, což ukazuje jejich úzkou spolupráci.


    "Vance se stal hlasem tvrdé linie a potvrzuje, že Trumpova administrativa nebude k Ukrajině přistupovat jako Bidenova." Podle bývalého ministra je jen otázkou času, kdy se Trump a Vance střetnou. „Oba mají velké ego a každý si myslí, že je ten lepší."





    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz


    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    24 min
  • Film Vlny, oceněný Českými lvy, vychází vstříc poptávce po neohrožených českých hrdinec

    Film Vlny režiséra a scénáristy Jiřího Mádla je ukázkovým příkladem platnosti teorie, podle které si minulost vždy rekonstruujeme tak, aby odpovídala našim současným potřebám. Vyprávění o roku 1968 natočil Jiří Mádl jako příběh střetu dobra se zlem, kde dobro představují stateční čeští novináři bojující za „kultivovaný evropský svět“ proti „primitivnímu ruskému světu“ - abychom použili režisérova slova – a zlo komunističtí estébáci a sovětští vojáci. Jde tedy o poněkud schematičtější variantu příběhu o touze českého národa po svobodě. Přitom není to tak dávno, co byl rok 1968 vyprávěn jednou jako tragický pokus o reformu nereformovatelného, jindy jako mocenský boj mezi dvěma frakcemi komunistické strany. V současné české společnosti, zvlášť v dnešní nejisté době, ale zřejmě existuje neukojená potřeba dokazovat si naše hrdinství a odhodlání bojovat. A této poptávce vyšly Vlny vstříc plnou měrou a staly se s více než milionem diváků nejnavštěvovanější film loňského roku a nyní byly oceněny několika Českými lvy, včetně ceny za nejlepší film roku. Mladá generace a všichni ti, kteří události v letech 1967 a 1968 nezažili, budou zřejmě navždy vnímat rok 1968 jako černobílý filmový příběh hrdinného boje hrstky českých rozhlasových reportérů za svobodu. Síla tohoto mýtu nejspíš překoná vytrácející se vzpomínky pamětníků. Ale tak to je asi s historií vždy…

    24 min
  • Trump tlačí Evropu do masivního zbrojení. To náš průmysl nemůže zachránit, říká ekonom Bureš

    Zbrojení hlava nehlava naši ekonomiku nespasí. Část peněz stejně skončí v USA a roztříštěnost evropských obranných projektů dramaticky snižuje efektivitu investic. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše potřebuje Evropa jednotný postup a dlouhodobý plán. V novém Hrotcastu mluví i o chaosu, do něhož americký prezident Donald Trump uvrhl finanční trhy, a obchodní válce, jejíž dopady brzo pocítíme i my. Jak by podle něj měla Evropská unie reagovat?

    27 min
  • Hej, Slované #37: Rusko se snaží vymazat ukrajinský příběh. Cíleně ničí tamní památky, Česko je lídr v jejich záchraně

    Česko se významně podílí na záchraně ukrajinského kulturního a uměleckého dědictví a příliš se to neví. Například v lednu dodalo ministerstvo kultury na Ukrajinu takzvanou Archu I neboli mobilní pracoviště, které jezdí po ukrajinských knihovnách a archivech a schraňuje a skenuje vzácné staré knihy, tisky a dokumenty, aby Ukrajincům a lidstvu zůstaly zachovány napořád. „Uvědomme si, že Rusové na Ukrajině cíleně ničí památky včetně těch, jež jsou zapsány na seznam UNESCO. Čili huntují památky celého lidstva, nejen ukrajinské,“ vysvětluje host další epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Ondřej Chrást, který působí jako koordinátor kulturní pomoci Ukrajině právě na českém ministerstvu kultury. (Podotkněme, že kvůli Jakubově nemoci je výjimečně Lukáš na hosta sám.)


    V posledních týdnech je Ukrajina samozřejmě jedno z čelných témat tuzemských debat. Hodně se hovoří o mírovém vyjednávání, postoji Ameriky, o nerostných surovinách. Stranou pozornosti přitom bohužel stojí snažení, které vyvíjí české ministerstvo kultury, jež přišlo s unikátním projektem na záchranu ukrajinského umění. Ruský útok totiž směřuje proti muzeím, divadlům, knihovnám, archivům, protože se snaží vymazat ukrajinskou paměť a tím pádem de facto příběh ukrajinského národa. Přitom je velmi dobře známo, kteří kunsthistorici se na tomto rabování podílejí – přesto s nimi svět komunikuje. Dění v kultuře je ve válce na Ukrajině zcela nové pole, o němž se pořád spíše mlčí. Co vlastně zachraňujeme? Nejen vzácné tisky, ale překvapivě Česko – aktuálně světový lídr v kulturní pomoci na Ukrajině – staví také mobilní vědecké zařízení, které je s to skenovat sochy, aby v případě potřeby mohly vzniknout jejich kopie. Tyto takzvané archy jsou darem českého státu Ukrajině, placeným přitom ze soukromých, nikoli veřejných peněz.


    Ondřej Chrást také přibližuje, jak se Česko spolu s dalšími zeměmi připravuje na poválečnou obnovu ukrajinské kulturní a umělecké scény, která samozřejmě bude muset být obrovská a pohybovat se v nepředstavitelných číslech – bude se počítat na generace. Aby bylo zřejmé oč jde: památky se teď samozřejmě neobnovují, „pouze“ se zachraňují před úplným zničením. Stranou zájmu tak například nyní je památková peče, zato se činí knihovníci a kunsthistorici. Chrást také vysvětluje, že ani živá kultura není v Ukrajině v dobré kondici – první dva roky po velké ruské invazi na příklad nehrála divadla, protože jejich rozpočty samozřejmě potřebuje armáda. Česká strana se nově také podílí na velkém projektu arteterapie ve Lvově, který má skrze umění pomoci s léčbou psychických potíží ukrajinské společnosti a jednotlivců jak teď, tak po válce.


    V druhé části Ondřej Chrást hovoří také o svém osobním příběhu potomka volyňských Čechů, který se po ruské invazi na Ukrajinu postaral o své vzdálené ukrajinské příbuzné. Aneb konečně podcast, který se nebojí pomáhat. A tak chcete-li pomoct i vy a přispět na zřízení Archy II, která na Ukrajině pomůže zachránit zase další vzácné památky, jděte na stránku www.zapojmeukrajinu.cz.

    28 min
  • Kdo nezbrojí, není Čech. Válečná hysterie zatemňuje mozek

    Evropa chce razantně zvyšovat výdaje na obranu. A Česko nezůstává pozadu. Slovy ministryně Černochové má v plánu dávat v roce 2030 na zbrojení až čtvrt bilionu korun. "Evropa hraje malou roli a je totálně závislá na americké armádě. Pro USA nejsme partner, Evropa nemá žádnou vyjednávací sílu," tvrdil Dalibor Balšínek.

    "Teze, že zbrojení se vyplácí, je podivná," myslí si Jiří Peňás. Peníze podle něj logicky budou chybět jinde. Má největší zájmy na rozpumpování zbrojního průmyslu Německo, aby tak zalátalo díru, která zbyde po omezení produkce aut? 

    Na Echo Poradě byl i Maciej Ruczaj, bývalý velvyslanec Polska na Slovensku a politolog spolupracující s Echem. Je Polsko daleko před zbytkem Evropy právě proto, že do Armády investuje víc dlouhodobě? Podle něj ne tak docela, prý jen dohání ztracený čas, modernizuje armádu a kupuje všude po světě, co je právě k mání. 

    A došlo i na debatu o demokracii a o tom, jak se situace v Rumunsku týká i nás. Mají se státy Evropy obávat možnosti zrušení voleb? A je demokracie na rozcestí? Diskutovali Dalibor Balšínek, Maciej Ruczaj, Daniel Kaiser a Jiří Peňás. 

    39 min
  • Z Liftaga do Grid.online: Nový start-up mění pravidla hry a místo dispečinku má algoritmy

    Ondřej Krátký a Patrik Raš, bývalí lídři Liftaga, se po letech v přepravním byznysu pouštějí do nové výzvy s projektem Grid.online. Jejich cílem je zásadně změnit fungování logistiky a místo plánování s měsíčními či ročními smlouvami nabízí model, kde kurýři a firmy fungují v reálném čase. A teď získali od investorů zásadní investici 1,5 milionu eur, tedy přes 37,6 milionu korun."

    S Liftagem jsme museli několikrát inovovat, abychom přežili. Teď si chceme vytvořit vlastní trh a hrát podle vlastních pravidel,“ říká Krátký a Raš dodává, že ve startupu je člověk sám na většinu rozhodnutí. Nemáte pět kolegů, kterých se můžete zeptat. Ale pokud to zvládnete, dává vám to obrovský náboj a adrenalin do života.

    V Grid Online se snaží propojit komerční dopravce s různými segmenty trhu tak, aby byli vytížení efektivněji. "Jeden kurýr neobsluhuje jen jednu firmu, ale několik odvětví. Dnešní městská infrastruktura je pod obrovským tlakem, depa a sklady jsou drahé, pracovní síla dochází. My umožňujeme firmám připojit se k naší síti a využít kapacity podle potřeby. Bez dlouhodobých smluv, v reálném čase," vysvětluje Krátký.

    To vše probíhá přes automatizovaný systém bez nutnosti dispečinku. "U nás sedí 1,5 člověka, který neřídí provoz, ale vylepšuje systém. Vše je automatizované a probíhá přes API. Kurýři se připojí, nabídnou svou kapacitu a systém je přiřazuje k nejlepším zakázkám."

    Zakladatelé Grid Online míří vysoko. Chtějí, aby se jejich model stal standardem nejen v Česku, ale i v zahraničí. "Pokud se nám podaří vymyslet globální disrupci logistiky z Česka, bude to velký úspěch. Musíme ale myslet ve velkém a vytvořit trh, který tu ještě není."

    Podle Patrika Raše je expanze logickým krokem: "Máme model, který lze aplikovat ve všech urbanizovaných zónách po světě. Teď je jen otázkou exekuce."


    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    26 min
  • Nemám se rád, ale léčím se. Neláska je často přímá linka do nemocnice, říká Tomáš Šebek

    Hostem podcastu Men’s Factor byl chirurg a účastník několika misí s Lékaři bez hranic Tomáš Šebek. Operoval ve válečných konfliktech i v oblastech zasažených přírodními katastrofami, například po ničivém zemětřesení na Haiti.

    „Společným jmenovatelem většiny misí byla válka, lidé v krizových situacích si dokážou neuvěřitelně pomáhat, ale zároveň se v nich rychle stupňuje frustrace, která vede k agresivitě. To se děje všude a velmi rychle.“

    Na otázku, co považuje za prevenci válek, odpovídá překvapivě: „Energetická soběstačnost. Lidé a státy neustále hledají, kde získat zdroje, a to vede ke konfliktům. Kdybychom dokázali využít termonukleární fúzi, možná bychom tím některé problémy vyřešili.“ 

    Jedním z nejtěžších momentů, které lékaři v krizových oblastech zažívají, je rozhodování o tom, kdo dostane péči a kdo ne. „Dostat 50 zraněných najednou a vědět, že můžeme zachránit jen 35, to je situace, kdy se Bůh stává lékařem na zemi. Musíte říct pacientovi, který dýchá, který vám rozumí, že mu nemůžete pomoci. To jsou chvíle, které člověk nezapomene.“ Šebek přiznává, že i po návratu domů je potřeba zpracovat psychické dopady těchto rozhodnutí. „Chodím k psychologovi. Je to naprosto normální. Zvlášť mezi muži by se o tom mělo mluvit víc,“ dodává.

    V rozhovoru s Hynkem Čermákem a Josefem Tomanem mluví i o prevenci ve zdravotnictví. Lidé si prý musí uvědomit, že zdraví je hlavně jejich zodpovědnost. Jednou z důležitých oblastí prevence je podle něj svalová hmota: „Kolik svalů naberete v produktivním věku, tolik budete na stará kolena pohledávat. A mimochodem, když v paneláku postavili výtah, lidé tam začali rychleji umírat. Schody jsou prevencí.“

    29 min
  • Česká armáda nás bez spojenců nikdy neubrání. Landovský, Mikulecký, Bahenský o investicích do zbrojení

    Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. O tom, co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená, v Salonu Echa debatovali bývalý náměstek ministra obrany a exvelvyslanec při NATO, nynější ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský, bezpečnostní expert Milan Mikulecký a Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií FSV UK.

    26 min
  • Ztráta ctnosti: Proč je třeba mluvit více o ctnostech než hodnotách?

    Když už na veřejnosti zazní slovo ctnost, je to většinou v souvislosti s tzv. virtue signalling, tedy signalizováním ctnosti. Což je však neřest. Tkví v tom, že se člověk připojuje ke správným kauzám či pronáší správná hesla, aby byl viděn a seznán dobrým. Naopak by jeden pohledal, aby se někde mluvilo o ctnostech i pozitivně. Přitom jsou podmínkou toho, aby mělo vůbec smysl hovořit o hodnotách, jimiž se naopak zaklínáme rádi. Hodnoty jsou cenné, ale bez ctností jsou v lepším případě hesla, v horším kýč.

    Hodnoty jsou demokratickým konsensem na tom, oč je dobré usilovat. Je to naše společná měna, k níž se stačí přihlásit. Ostatně samo slovo hodnoty pochází z ekonomického slovníku a jako každá měna jsou i hodnoty abstraktní, což znamená, že platí nezávisle na situaci, nezávisle na prostoru, nezávisle na tom, kdo je říká. Vždyť kdo by nakonec rozporoval třeba hodnotu pravdy? 

    Hodnoty ožívají teprve v kontextu ctností. Co je to ctnost? To, co nás činí výtečnými. Tradice zná čtyři kardinální ctnosti: moudrost, spravedlnost, uměřenost a odvahu. Proč je jich více? Protože v případě ctností neplatí absolutna, vyvažují se. Není odvážné vtrhnout na bojiště bez výzbroje; není odvážné druhého nechat v problémech. Odvážné je přiměřeně a moudře se vyzbrojit, k čemuž je třeba znát situaci. To je ostatně pointa ctností: podstatně souvisejí s myšlením, s praktickou moudrostí, možná bychom mohli říct, že se strategií, která však vždy vyžaduje znalost kontextu. Kdo nemá strategii a nerozumí kontextu, ale chce být dobrý, není ctnostný, a může být dokonce nebezpečný. Nemyslet není ctnost.

    Být ctnostný znamená žít prozkoumaný život; naopak to neznamená žít život někoho, kdo nikdy neudělal chybu. Krásně o tom píše skotský filozof Alasdair MacIntyre, který v knize Etika v konfliktech modernity promýšlí význam ctností pro současnost. Má za to, že bez ctností není dobrý život, vlastně bez ctnostní není žádný život. Člověk pak totiž ztratí smysl pro kontinuitu svého příběhu, nakonec i smysl pro to, kýmže vlastně je. 

    Ale kdože je tedy ctnostný? Podle MacIntyra ne nutně svatoušek. Ctnostné životy ilustruje na velkých osudech dvacátého století. Třeba na spisovateli Vasiliji Grossmanovi, autorovi románu Život a osud a novináři, který mezi prvními vstoupil do koncentračního tábora Treblinka. Jeho reportáže se staly podkladem pro Norimberský proces. To však není celý příběh. Grossman v životě mockrát selhal, několikrát fatálně, třeba když během druhé světové války neodvezl včas svou matku do bezpečí a ona byla popravena nacisty. I tak byl jeho život ctnostný, tvrdí MacIntyre. Jak je to možné?


    Kapitoly


    I. Umění být osobností [úvod až 11:00]

    II. Moderní ztráta ctnosti? [11:00 až 19:50] 

    III. Co je to ctnost? [19:50 až 46:30]

    IV. Jste k smrti zmožení? Tak ještě jeden krok! [46:30 až 57:20]

    V. Příběh Vasilije Grossmana: Ctnostní nejsou svatoušci. [57:20 až konec]


    Bibliografie


    Heather, Battely, Virtue, Cambridge: Polity Press, 2015.

    Alasdair MacIntyre, Ztráta ctnosti, přel. Pavla Sadílková– David Hoffman, Praha: OIKOYMENH, 2004.

    Alasdair MacIntyre, Ethics in the Conflicts of Modernity: An Essay on Desire, Practical Reasoning, and Narrative, Cambridge: Cambridge University Press, 2020.

    Platón, Ústava, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2017.

    30 min
  • Jaderné zbraně v Evropě? Francie nabízí štít, Polsko ho chce, Německo váhá

    Hostem Echa Pavla Štrunce byl Jiří Vojáček, vojenský analytik Deník.cz. A mluvilo se hlavně o tom, jak bezpečnostní situaci ve světě změní politika Donalda Trumpa.

    Jedním z největších dopadů Trumpovy politiky není jen omezení dodávek zbraní, ale především omezení přístupu Ukrajiny ke zpravodajským informacím.

    „Zpravodajské informace, které mají USA ze špionážních družic, jsou možná důležitější než samotné dodávky munice.“ Ukrajina sice může získat dělostřeleckou munici i od jiných zemí - jako je Jižní Korea, Japonsko, evropské zbrojovky - ale přístup k detailním satelitním snímkům, elektronickému odposlechu a analýze pohybu ruských vojsk je klíčový. Ztráta těchto dat by podle Vojáčka mohla zásadně oslabit ukrajinskou obranu. „Ukrajinci vědí, kde jsou ruská vojska, kde se připravuje ofenziva – a to hlavně díky zpravodajským informacím z USA. Pokud o ně přijdou, může to mít horší důsledky než přerušení dodávek zbraní.“

    Vojáček tím naznačuje, že ukrajinská armáda by mohla začít bojovat "naslepo", což by zvýšilo ztráty a snížilo efektivitu obrany. "

    V současné době jsou ty technologie skutečně tak daleko, že mnohem důležitější je například síťové spojení než to, jaký bude mít dostřel vaše houfnice,“ dodává expert.

    Evropa si prý začíná uvědomovat, že se na Spojené státy nemůže spolehnout tak, jako v minulosti. Tento fakt vede k obnoveným debatám o evropské obraně a možném vzniku společné armády.

    “Pokud Spojené státy nebudou ochotné poskytovat Evropě jadernou ochranu, musí se Evropa postarat sama," dodává analytik a mluví i o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce nabídl evropským spojencům možnost zapojení do francouzského jaderného programu jako náhradu za americký „nuclear sharing“.

    Země jako Polsko nebo Německo jsou zatím opatrné, ale vývoj situace může jejich postoj změnit. "Francie je připravena jako nejsilnější jaderná mocnost v Evropě nahradit americký jaderný štít," říká Vojáček.

    Ale současně upozorňuje na to, že případné rozhodnutí o použití těchto zbraní by zůstalo výhradně v rukou francouzského prezidenta.

    Vojáček ale upozornil, že rozšíření jaderných zbraní v Evropě by mohlo vést k eskalaci napětí s Ruskem. "Pokud by Polsko nebo Česká republika začaly pracovat na vlastních jaderných zbraních, Moskva by to považovala za zásadní ohrožení a mohla by reagovat vojenskými hrozbami."


    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    27 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners