Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Marpo v podcastu Men's Factor: O šikaně, vojně, sebeobraně i ztracených hodnotách rytířství

    Marpo, vlastním jménem Otakar Petřina, rapper, bojovník a muž, který propojil dvě zdánlivě nesourodé světy - hudbu a thajský box - byl hostem podcastu Men's Factor. A mluvilo se o šikaně, výchově dětí k sebeobraně, ale i o tom, jak bojový sport formuje charakter člověka.

    „Byl jsem šikanátor s dobrým srdcem. Pak mě to mrzelo,“ říká o době dospívání a tvrdí, že kdyby se jeho vlastní děti staly oběťmi šikany, odpověď byla jasná: „Ať se brání pěstmi. Když je někdo fakt zlej, tak občas pomůže mu dát ránu. Pak si vybere jiného slabšího.“

    V rozhovoru přišla řeč i na širší téma mužství a společenských hodnot. Podle Marpa se vytrácí rytířství, slušnost a schopnost postavit se za druhé. „Dneska lidi nezasahují, když vidí násilí, bojí se právních problémů,“ říká.

    Navrhuje proto něco, co mnohé překvapí: „Já bych vrátil vojnu. Ne na dva roky, ale třeba na tři čtyři měsíce. Aby si kluci prošli nějakou zkouškou a stali se z nich chlapi.“ Podle něj mladé generaci chybí zodpovědnost a sebeovládání. Josef Toman ale namítá, že vojna v éře komunizmu zas tak přínosná nebyla a domů se muži často vraceli jako alkoholici. 

    Může být bojový sport prevencí násilí? Podle Marpa ano. „Čím větší bojovník, tím klidnější člověk,“ tvrdí a dodává, že právě trénink a disciplína v ringu vedou k vyrovnanosti. „Chodil jsem na thajský box a ten mě brutálně vyklidnil,“ popisuje svou zkušenost.

    Marpo věří, že bojové sporty učí nejen obranu, ale také respekt a sebekontrolu. Proto považuje za důležité, aby se děti učily, jak se bránit – nejen kvůli sobě, ale i kvůli ochraně druhých. „Můj syn je strašně dobrák, snažím se mu vysvětlit, že svět není vždycky fér,“ říká.

    43 min
  • Co s dětmi? Příslib, že vzdělání je klíč k úspěchu se začíná drolit

    Máme zde novou menšinu? Někteří sociologové mají za to, že ano. Kdysi to menšina nebyla, ale časy se mění. Přelomový byl rok 2018, kdy bylo poprvé na světě více lidí nad 65 než pod 5 let. Ano, zmíněnou menšinou jsou děti. Třeba německý sociolog Aladin El-Mafaalani má za to, že daná skupina již vykazuje i jiné „menšinové“ rysy než to, že je malá. Dětem se přestává dařit. 

    El Mafaalani studuje tyto okolnosti na západních státech – všímá si, že se zhoršuje psychické zdraví dětí, ale rovněž jejich kompetence. Podle měření dosahují horších výsledků než jejich předchůdci, propadají se zvláště v gramotnosti. Ve vztahu k německým dětem hovoří El Mafaalani dokonce o „dezolátním“ vývoji. Pokles kompetencí lze doložit i pro Českou republiku. Národní zpráva České školní inspekce hovoří o propadu mezi lety o 2003 a 2022 o 29 bodů; zmiňuje však poklesy většiny zúčastněných států.

    Autor knihyDěti. Menšina bez ochrany samozřejmě dodává obligátní odkaz na digitální média a nadmíru informací, které jsou děti vystaveny, aniž by byly dostatečně zralé na její zpracování. To může být jeden důvod pro dětský propad, ale sociolog upozorňuje ještě na jiný problém. Děti jsme sevřely institucemi: stále dříve nastupují do institucí, tráví v nich neúměrně velkou část dne a stále později je opouštějí. Od raného věku pomalu do třicítky tráví čas ve vzdělávacích institucích. Přitom máme důvody si myslet, že západní školství zaostává. Je dobré, aby trávily tolik času ve škole? 

    Na základě současných výzkumů ukazuje autorka podcastu Tereza Matějčková, že se navíc rozpadl příslib, který platil po většinu druhé poloviny dvacátého století. Budeš-li se učit, nemusíš se budoucnosti bát. Ani v zemích se silnou ekonomikou se počet pracovních míst vyžadujících vysokou kvalifikaci nezvyšuje stejným tempem jako počet absolventů vysokých škol, poznamenává třeba Doris Bühler-Niederbergerová zabývající se sociologií dětství. Ostatně ani v Česku není nijak výjimečné, že manuální pracovník vydělává více než vysoce kvalifikovaný člověk s několika tituly. 

    Ideál vzdělanosti tím samozřejmě otřesen není: nevzděláváme se jen pro trh a dobré zaměstnání. Nadále navíc platí, že vzdělaní lidé uplatnění nacházejí, ale rozhodně již není jedinou ani zaručenou cestou k úspěchu. 


    Kapitoly

    I. Padl příslib (formálního) vzdělání? Nebo jen škobrtnul? [úvod až 12:20]

    II. Zlatá doba dětství – a její pád [12:20 až 21:00]

    III. Opravdu doba temného dětství? [21:00 až 27:00]

    IV. Hra je vlastní prací dítěte [27:00 až 39:10]

    V. Filosofie a dětství [39:10 až konec]


    Bibliografie


    Philippe Ariès,L’enfant et la vie familiale sous l’Ancien Régime, Paris: Plon, 1960.


    Doris Bühler-Niederbergerová, „Das Ende der Geschichte? Gegenwart der Kinder oder Zukunft der Gesellschaft“, in: Johannes Drerup, Gottfried Schweiger,Philosophie der Kindheit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2023.


    Simona Boudová, Vladislav Tomášek, Barbora Halbová, „Národní zpráva PISA 2022“, Česká školní inspekce, Praha 2023, https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_přílohy/Mezinárodní%20šetření/PISA_2022_e-verze-9.pdf


    David Havelka, „Jako bychom zrušili dětský svět“, in:Echoprime, 17. 1. 2025, https://www.echoprime.cz/a/HVG2a/jako-bychom-zrusili-detsky-svet


    Immanuel Kant, Über Pädagogik, Königsberg 1803, https://de.wikisource.org/wiki/Über_Pädagogik. 


    El Mefaalani, Sebastian Kurtenbach, Klaus Peter,Kinder Minderheit ohne Schutz, Kiepenheuer Witsch, 2025.


    Neil Postman,The Disappearance of Childhood, New York: Delacrote Press, 1982.


    Jean-Jacques Rousseau,Emile où de l’education, Paris: Flammarion, 2010.


    Tamara Schapiro, „Was ist ein Kind?“, in: Johannes Drerup, Gottfried Schweiger,Philosophie der Kindheit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2023.


    28 min
  • Podnikatelé nás chválí za vize i vyšší daně. Vyhrát znovu volby je reálné, říká Decroix z ODS

    Poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix v rozhovoru pro Echo Pavla Štrunce: „Podnikatelé neříkají, že mají problém platit daně, ale chtějí vidět, že stát nabízí ekonomickou vizi a funguje odpovědně." Podle ní jsou pro podnikatele důležitější jiné faktory než samotná výše daní: „Podnikatelé neřeší dva procentní body u daně z příjmů, ale zajímá je, zda máme strategii na změnu průmyslu, jak funguje pracovní trh, a zda je dostatečné propojení průmyslu se vzděláváním.“Kritizovala však způsob, jakým se v médiích o ekonomice diskutuje. Diskuze se prý vždycky zcvrkne na to, jestli se daně zvýšily, nebo ne, ale mnohem důležitější je, jak celá ekonomika funguje.

    Na otázku, zda podnikatelé chtějí menší stát a rychlejší snižování schodků, odpověděla jednoznačně: „Ano, podnikatelé chtějí odpovědný stát a říkají nám, že bychom měli konsolidovat ještě více. Decroix zdůraznila, že si vláda klade za cíl stabilitu, ekonomický růst a jasné geopolitické směřování České republiky.

    Kritizovala populismus a vymezila se vůči politice Andreje Babiše, kterou označila za „hru na strach“.V rozhovoru z úst poslankyně zazněla i kritika Andreje Babiše a jeho přístupu k politice. „Jeho politika je postavená na vyvolávání strachu,“ řekla Decroix a zdůraznila, že volby budou o tom, zda Česko zůstane na Západě. „Patříme na Západ, ne na Východ. To není vyvolávání strachu, ale základní hodnota České republiky."

    Zmínila nebezpečí populismu a extremismu v evropské politice: „Vidíme, jak se mění nálady v Evropě. Tradiční strany musí reagovat na konkrétní potřeby lidí, jinak dávají prostor radikálům.“

    Eva Decroix se v rozhovoru vyjádřila k tématu matek v politice v reakci na oznámení poslankyň Marie Jílkové z KDU-ČSL a její kolegyně z TOP 09, že nebudou znovu kandidovat, protože poslanecká práce není slučitelná s rodinným životem. Decroix k tomu řekla: „Ano, práce ve sněmovně je náročná, ale do politiky jsme šli dobrovolně.

    Politika nikdy nebude procházka růžovým sadem, ale to neznamená, že ji máme podkopávat tím, že budeme říkat, jak je neefektivní.“

    Zmínila také, že se kvůli požadavkům některých poslankyň měnil harmonogram sněmovny tak, aby více vyhovoval rodičům se střídavou péčí, a práce ve sněmovně je nyní časově ještě náročnější. „Zdravotní sestra, která chodí na dvanáctihodinové směny, to také nemá jednoduché. Spousta profesí není slučitelná s rodinným životem, ale musíme hledat způsoby, jak to zvládnout.“

    Kritizovala také způsob, jakým některé političky komunikují svou nespokojenost s fungováním sněmovny: „Mně se nelíbí, když někdo chodí do médií a říká, že sněmovna nefunguje. Pokud si myslím, že je něco špatně, mám dělat všechno pro to, abych to změnila. Říkat voličům, že je všechno na nic, jen podkopává důvěru lidí v politiku.“ 

    Decroix tak dala najevo, že chápe složitost skloubení politiky a rodinného života, ale zároveň si myslí, že politická práce s sebou nese určité oběti, které je nutné přijmout.

    24 min
  • Jak vznikl mýtus předválečného Československa jako středoevropského tygra?

    O první republice si vyprávíme, jako o jednom z vrcholů našich dějin. Je to celkem logické, dlouho před ní, jsme vlastní stát neměli a po něm také ne. V našem vzpomínání na první republiku vyzdvihujeme především její demokratickou formu vlády, ale s hrdostí o ní vyprávíme jako o ekonomicky vyspělé zemi, jedné z nejúspěšnějších v Evropě. Bylo to s předválečným Československem skutečně tak, nebo je to jen další český mýtus?

    Ukazatel národního důchodu v roce 1938 řadil republiku na 18. místo na světě, což představovalo obdobnou příčku, jakou tehdy zaujímalo Rakousko. Pokud by se počítaly pouze české země bez relativně zaostalejších východních částí republiky, došlo by k posunu o dvě příčky směrem nahoru.

    Československo tedy bylo možné zařadit do skupiny ekonomicky středně vyspělých zemí, kde byly např. i Norsko, Rakousko a Finsko. Ale třeba Belgie a Německo stály tedy na špici ekonomicky středně vyspělých zemí světa. K překročení předválečné úrovně hrubého domácího produktu došlo v Československu a ve Francii v roce 1923, v Maďarsku v roce 1926, v Německu až v roce 1927 a v Rakousku dokonce ještě o rok později. Trvalým problémem československé výroby bylo zaostávání terciálního sektoru, dále její malosériovost a relativně nízká produktivita práce, která byla vyrovnávána nízkými mzdami.

    28 min
  • Inspirace pro svět? V Srbsku probíhá sametová revoluce. Studenti trollí prezidenta, ten netuší, co s tím

    V nejnovějším díle sourozeneckého podcastu se bratři Novosadovi zabývají aktuálními masovými protesty, které už více než tři měsíce probíhají po celém Srbsku a šíří se i do okolních zemí západního Balkánu. Studentům vysokých škol se podařilo probrat společnost z dlouhodobé letargie a rozpoutat jedinečnou revoluci, s níž si dosud suverénní autokratický režim Aleksandra Vučiće neví rady. Toto téma, které se nejen v Česku, ale i v západních médiích bohužel málo akcentuje, probírají sourozenci spolu s balkanisty Pavlem Trojanem a Františkem Šístkem, kteří vzpomínají i na srbské demonstrace v roce 2000, které položily režim Slobodana Miloševiće.

    Prvního listopadu 2024 se na nádraží v Novém Sadu zřítila střecha na zrekonstruovaném železničním nádraží v Novém Sadu. Zemřelo pod ní patnáct lidí. Tato událost se stala katalyzátorem dlouhodobé frustrace srbské společnosti a vyústila v dnes už tříměsíční masové protesty proti systémové korupci a bezpráví, které desetiletí provázejí vládnoucí režim prezidenta Aleksandra Vučiće. Ačkoliv v Srbsku mají demonstrace silnou tradici, tyto protesty se od předešlých v mnohém liší. Do jejich čela se totiž postavili vysokoškolští studenti, jejichž odhodlání a zatím bezchybná strategie (ne)komunikace s vedením státu získávají sympatie napříč dosud rozdělenou společností. Podporuje je čím dál širší spektrum lidí a skupin, zatím největšího protestu v Novém Sadu se prvního února podle odhadů zúčastnilo přes 300 000 lidí. Vlna celonárodní solidarity atmosférou v mnohém připomíná českou sametovou revoluci.
    Bratři se svými hosty udávají celou situaci do kontextu, detailně osvětlují fungování a pozici dominantní vládnoucí Srbské pokrokové strany a jejího lídra Aleksandra Vučiće, dlouhodobou privatizaci veřejných institucí a jejich rozprodej zahraničním mocnostem, přebujelé korupční zakázky a všudypřítomný klientelismus. Uvádějí také konkrétní zájmy USA, Německa, Číny a Ruska v tomto prostoru a s tím spojené důvody Vučićovy pevné pozice v zahraničí. Pavel Trojan připomíná své zážitky z demonstrací proti Slobodanu Miloševićovi, František Šístek blíže vysvětluje nástup Aleksandra Vučiće k moci, Jakub přidává poznatky z terénu ze své aktuální cesty do Srbska a detailně popisuje zlomové momenty současného protestního hnutí, jeho fungování i hlavní cíle a požadavky. Na závěr probíhá diskuze nad možným řešením situace. Nabízely by se předčasné volby, jenže ty překvapivě nejsou cílem studentů. O co jim tedy jde především? Čím si získali takovou podporu? Můžou se stát inspirací, jak účinně bojovat proti populistům a autokratům také jinde v Evropě? A v čem je nová generace Srbů nová?
    Aneb konečně podcast, který probírá témata, jež jsou v Česku přehlížena.
    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    29 min
  • Šíleného Trumpa baví vyhrožování a vyjednávání. Ale obchodní válku s USA začala Evropa

    Pokud Donald Trump uvalí vysoká cla na kanadské energie, zcela určitě se to dotkne i Evropy, říká respektovaný ekonom Petr Bartoň v novém Hrotcastu. A vysvětluje, jak je globální energetický trh propojený a co by to znamenalo pro naši blízkou budoucnost. V hrozící celní válce s Washingtonem má pak podle něj EU máslo na hlavě, protože dráždila kobru, aniž by si zkontrolovala vhodné obutí...
    Nový americký prezident Donald Trump nastoupil rázně a jako pomyslnou byznysovou „atomovku“ používá vysoká cla na dovoz zboží do USA. Nečiní přitom příliš rozdílů mezi obchodními soupeři Spojených států, jako je Čína, a západními spojenci. Drobný ústupek zatím udělal jen vůči sousedům USA – Kanadě a Mexiku. Těm dal třicetidenní odklad, po němž rozhodne, jestli na ně drakonická 25procentní cla uvalí. Hrozba obchodní války ale visí i nad Evropskou unií.Co však obyvatel Bílého domu svým razantním přístupem sleduje? Minimálně v rétorické rovině je to boj s migrací a přílivem drogy fentanyl na území Spojených států. Reálně může jít spíše o přípravu pozic na pozdější vyjednávání i obchodních výhod pro USA.„Donald Trump se rád stylizuje do role obchodníka a velkého vyjednavače. Tím pádem postupuje tak, aby Američanům mohl říci: ,Podívejte se, co jsem vám dojednal tím, že jsem Mexiku a Kanadě pohrozil 25 procenty,‘“ říká ekonom Petr Bartoň z Datarunu a Anglo-americké univerzity. Ten byl hostem Pavla Štrunce v aktuálním Hrotcastu.A proč Trump v projevech stále zmiňuje právě migraci a fentanyl, zatímco třeba o obnově amerického průmyslu příliš nehovoří? „Musí to dělat. Protože vzhledem k postavení prezidenta USA a platným obchodním dohodám s Mexikem a Kanadou má jedinou možnost, jak cla navýšit až na 25 procent, a tou je stav ohrožení, který si vyhlásil hned první den v úřadu. Tím si dal moc cla takovým způsobem navýšit,“ líčí taktiku amerického prezidenta Bartoň. Trump stav ohrožení zdůvodnil právě migrací a fentanylovou krizí.To, že staronová hlava USA sází se cly na taktiku, potvrzuje její přístup k rivalské Číně. Zatímco představitelé sousedních států zvedli telefony a Trumpovi zavolali, čímž si vysloužili odklad obchodního střetu, Peking se k nátlaku z Bílého domu postavil jinak. „Čína o nic prosit nepřišla, a tak jí Trump napálil cla vyšší o deset procent,“ glosuje respektovaný ekonom.A co čeká náš kontinent, který je podle nejvyššího amerického politika v pořadníku? „Pokud někdo začal obchodní válku, byla to Evropská unie. Minimálně v oblastech, na nichž Trumpovi záleží nejvíce – automobilovém průmyslu a potravinách. Evropa daní americké výrobky mnohem více než Amerika ty naše,“ říká Bartoň. A doplňuje: „Clo na americká auta v Evropě je deset procent, clo na evropská auta ve Spojených státech je 2,5 procenta.“Současně odborník z Datarunu tvrdí, že Trump si chce užívat vyjednávání a hrozba proticel je nám k ničemu. Průzkumy provedené v komunitě mezinárodních ekonomů ukazují, že nemá smysl Trumpovi cly vůbec vyhrožovat. Kroky současného prezidenta USA by se ovšem výrazně mohly dotknout i světového trhu s energiemi. Stačí, aby skutečně uvalil vysoká cla na Kanadu, a budeme se divit i my v Evropě. Jak je to možné? A co by měla EU udělat, aby si udržela konkurenceschopnost a nehrozilo, že Trump zavede extrémně vysoká cla pro evropské zboží? Dává smysl narovnat cla v mezinárodním obchodě na nulu? Poslechněte si nový Hrotcast.

    28 min
  • Češi jako největší moralizátoři Evropy, nebo jen šašci? Konec migračního snu a adorace diverzity

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    Po deseti letech se ukazuje, že Němci všechno nezvládnou. Sen Angely Merkelové se nenaplnil. Politika Donalda Trumpa ohledně cel a co z ní můžeme mít? Proč se čeští politici tak vyžívají v moralizování okolních států, třeba Slovenska? A bude součástí tuzemské předvolební kampaně žaloba Evropské komise na Maďarsko?
    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    39 min
  • Rekola rekordně rostou: Chceme dál expandovat. V Praze je cyklistika stále nebezpečná, říká CEO firmy Ježek

    Společnost Rekola se stala symbolem městské mikromobility v Česku. Po loňském rekordním růstu plánuje zakladatel a CEO Vítek Ježek další expanzi – a to nejen geografickou, ale i technologickou. V rozhovoru s Pavlem Štruncem prozradil, jak klimatická změna ovlivňuje bikesharing, proč v některých městech Rekola stále nejsou a zda firma hledá nové investory.

    Rok 2024 byl pro firmu rekordní, vykázala zisk po zdanění 4,5 milionu korun. Podle dat firmy počet jízd oproti loňskému roku vzrostl skoro o polovinu a ujeté kilometry se více jak zdvojnásobily.

    „Mírné zimy už nás nenutí kola stahovat, lidé jsou zvyklí na svoje kola, ale do jisté míry je bike sharing sezonní záležitost. Náš denní chléb je servis kol, v tom polevit nemůžeme,“ říká Ježek a dodává, že přes zimu dokáží celou flotilu opravit. V některých severnějších destinacích, jako je Estonsko, však Rekola zatím na zimu flotilu odstavují. „V Tallinnu jsme ale kola na zimu stáhli, protože tamní podmínky jsou drsnější,“ dodává Ježek.

    Klíčem k úspěchu je podle Ježka kvalitní cyklistická infrastruktura. „Hlavním důvodem, proč lidé nejezdí na kole, není ani počasí, ani kopce. Je to strach z nebezpečných silnic. Města, která investují do cyklostezek, vidí okamžitý nárůst využívání kol,“ říká.

    Rekola loni zaznamenala přes dva miliony jízd. "Jet na kole do práce není úplně zvykem, máme dva druhy jízd, přepravní, to jsou častější kratší jízdy, a rekreační, to jsou delší trasy uskutečňované ve státní svátky, nebo o víkendech,“ říká zakladatel a dodává, že dříve experimentovali se sportovními koly, ale servis pro ně byl nákladnější a aktuálně se chtějí soustředit na expanzi, ne na větší možnosti pro cyklisty.

    „V budoucnu ale určitě chceme více testovat elektrokola, která by pomohla lidem překonávat kopce ve městech jako Praha,“ naznačuje Ježek směr vývoje.

    „Radějí budeme poskytovat službu tak, abyste se na ni mohl spolehnout, než aby byla všude. Hodně se díváme na to, kde kola jezdí a kde končí. Chceme, abyste si mohl otevřít aplikaci a kolo bylo tam, kde potřebujete. Neradi dáváme kola na kopce, ale testujeme teď třeba Vinohrady, kam kola i zavážíme, protože do kopce lidé nejezdí,“ komentuje Ježek situaci, kdy často uživatelé řeší, kde a jak jsou Rekola dostupná. Města si prý mohou za poplatek definovat, kde kola chtějí a potřebují.

    A co financování další expanze? „Investory teď aktivně nehledáme. Máme silného partnera v Reflex Capital, ale další růst plánujeme financovat spíše z bankovních nebo nebankovních úvěrů,“ uzavírá Ježek.

    17 min
  • Prošla změnou pohlaví. Je tady obrovská nenávist proti lidem jako já, říká Tereza Wick

    Hostem podcastu Men’s Factor Josefa Tomana a Hynka Čermáka byla Tereza Wick, špičková střelkyně, podnikatelka, která v životě prošla zásadní změnou. Před deseti lety se z Jakuba stala Tereza. 

    „Sociální sítě jsou kanál pro ventilace frustrací lidí, člověk v tom musí přežít. Už když jsem točila na Youtube jsem říkala, že hodně dětí jde do tranzice proto, aby se vyčlenili a identifikovali. Bojují tak o pozornost, která jim chybí,“ říká Tereza a dodává, že často za vše může jen nedostatek pozornosti. 

    Jak se vyrovnávala se šikanou při změně pohlaví? Proč tvrdí, že v Česku je obrovská nenávist proti lidem, jako je ona? Sledujte rozhovor o šikaně až po sportovní kariéru. 

    46 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners