
Sign up to save your podcasts
Or


„Bylo to drsné, Trump šel na dřeň, mluví ke svým voličům bez ohledu na spojence, na Evropu, Mluví především těm, kteří ho zvolili,“ komentuje Jan Švejnar svoje pocity z inauguračního projevu prezidenta Trumpa. Ekonom z kolumbijské univerzity a CERGE-EI, se v rozhovoru zamýšlí nad politickou strategií Donalda Trumpa, jeho ekonomickými kroky a vlivem na globální dění. "Zkušenost je dobrá věc a v případě staronového amerického prezidenta je to vidět i na jeho působení v prvních dnech. Bidenova administrativa zašla v hodnotových věcech příliš daleko a příliš rychle. Lidé byli zneklidněni a Trump jim hrál do noty,“ konstatuje Švejnar. Jedním z hlavních pilířů Trumpovy ekonomické politiky je využívání nerostného bohatství Spojených států. „Amerika oproti Evropě a Číně je nerostně bohatá. V tom se podobá Rusku, akorát že je technologicky vyspělejší a má systém, který funguje,“ zdůraznil Švejnar. Tento přístup může mít vliv i na globální ceny ropy a energetickou stabilitu. Jaký vliv může mít na Česko – americké vztahy to, že bývalá manželka prezidenta je z Čech? „Je to karta, se kterou se dá hrát, ale musí se to dělat obratně a kultivovaně, na to jsou Američané zvyklí,“ myslí si Švejnar a dodává, že hlavně Trumpovi děti by měli vazbu udržovat. Měl by to prý být doplněk mezinárodních vztahů, který Češi dovedou využít. „Česko má určitě šanci dělat most s Amerikou, šanci jen musí využít, Amerika a Trump jsou teď nejdůležitější hráči na světě. A rozhoduje on,“ konstatuje ekonom a současně mluví o tom, že Joe Biden výrazně ve funkci přesluhoval s ohledem na svůj zdravotní stav. Švejnar upozorňuje na kontrast mezi americkým a evropským přístupem k ekologii. "Americká administrativa nebyla tak striktní jako v Evropě, nejsou tam datovaná omezení a nařízení, ale dávají pobídky, aby se systém sám na zelenou silou trhu otočil,“ říká Švejnar a dodává, že Trump ruší mnoho zelených výhod, bude se těžit, bude důraz na cenu a cena ropy by mohla i klesnout.“ Velkou chybou Evropy podle Švejnara je, že Evropa nedrží krok s Amerikou a Čínou v rozvoji technologií. HDP Evropy by mohlo být dokonce o 40 % vyšší, kdybychom na vlnu naskočili včas, a navíc kladli důraz na špičkovou vědu a vzdělávání.Švejnar varuje před rizikem, že Evropa zůstane pozadu v nové éře technologií, jako je umělá inteligence. „V 90. letech Evropa zmeškala digitální revoluci. Dnes čelíme podobné situaci s umělou inteligencí,“ řekl. Vyzývá k větší efektivitě alokace zdrojů a podpoře špičkového vzdělávání. Podle Švejnara se Trump snaží ostře regulovat migraci, což rezonuje u voličů. Zároveň však americká ekonomika potřebuje pracovní sílu, což může omezit radikální kroky: „Farmáři potřebují tyto lidi. Ekonomický tlak z byznysu na Trumpa ho omezí v tom, aby šel příliš daleko.“
Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín. Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních. Pohled na novinku se postupně rozšiřuje přes půl Evropy a projevují se zkušenosti obou šoférů: to, že jeden je zvyklý pohybovat se spíše po slovanském severu a západě, zatímco druhý po slovanském jihu a východě. Každý tedy do debaty přináší jiné, de facto protichůdné zážitky, návyky a závěry. Jak to dopadne?
Řeč se stočí také na to, kolik dálnic by v Česku ještě mohlo vyrůst a odkud kam. Vyplatila by se jižní dálnice z Plzně do Brna? Anebo okrouhlá dálnice po obvodu země mezi krajskými městy? Dojde také na dopravní značení na dálnicích a cestách v různých zemích, na systémy odpočívek a jejich značení různě po (střední) Evropě. Jakub podrobně přibližuje dálniční systém na Balkáně a vysvětluje, jak jeho rozvoji mimo jiné neprospívá, že půlka poloostrova není součástí Schengenského prostoru – taky se jí přezdívá „černá díra v Evropě“. Zároveň neopomíná připomenout, že našinec dávno odvykl tomu a neumí si kloudně představit, co to znamená čekat na hraniční odbavení na silnici, že to může trvat klidně desítky hodin a že nemalá část Evropanů, vrací-li se domů (na svátky, na prázdniny nebo jen na víkend), toto musí stále pravidelně podstupovat.
Aneb konečně podcast, s kterým se projedete po Evropě sem a tam.
Stane se z Evropy periferie světového ekonomického růstu? A co bude nová prezidentská éra Donalda Trumpa znamenat pro americko-evropský byznys? O tom už více v Hrotcastu s Janem Burešem, hlavním ekonomem Patria Finance, a Pavlem Štruncem.
Nový americký prezident Donald Trump představil projekt s názvem Stargate, v rámci kterého by měly špičkové technologické firmy investovat až 12 bilionů korun do infrastruktury pro umělou inteligenci. Spojené státy pod novou administrativou totiž na AI sázejí jako na technologii, jež má v budoucnu zajistit prosperitu. Ve Stargate jsou zapojeny společnosti OpenAI, tvůrce dnes asi nejznámějšího chatbota umělé inteligence ChatGPT, SoftBank a Oracle.
Jakým je tahle nová digitální doktrína vzkazem pro Evropu? „Trump bere investice do AI velmi vážně, určitou roli v tom jistě hrají osobnosti, které se kolem něj sešikovaly, jako je lídr Tesly či SpaceX a miliardář Elon Musk. Spojené státy mají v technologiích velký náskok a budou se ho snažit udržet. Je to signál, co je pro nového amerického prezidenta důležité,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, v novém Hrotcastu.
Bureš dodává, že Trump je nepředvídatelný a má kolem sebe široké spektrum poradců, z nichž každý občas míří jiným směrem a má jiné názory i zájmy. To ostatně dokládá i aktuální dění, na veřejnost totiž prosákly informace o kritice, kterou Musk namířil vůči Trumpovi, pravděpodobně kvůli angažmá OpenAI a jejího lídra Sama Altmana v projektu Stargate. Tam jde ale spíše o osobní antipatie a ambice. Zásadní důraz Trumpovy vlády a poradců na technologický boost USA zůstává i nadále v platnosti.
Pro Evropu není podle Bureše relevantní pomýšlet na souboj o špičku v celosvětové AI aréně. Unie sice může tento sektor rozvíjet a snažit se v něm být lepší a lepší, pro digitální technologie jsou ale svým celkovým byznysovým a inovačním prostředím mnohem lépe nastaveny Spojené státy, míní.
Amerika jako celek není chudá a předvádí v poslední dekádě velmi solidní ekonomické výkony, problém je v tom, že bohatství se nerozděluje rovnoměrně a část populace necítí, že by bohatla spolu s celkem, doplňuje hlavní ekonom Patria Finance.
Trumpův nástup do Bílého domu je spojený s hrozbou uvalení vysokých cel vůči soupeřům i spojencům USA.
Soudě podle rétoriky jsou pro nového prezidenta hlavním ekonomickým nástrojem pro nátlak a dosažení vlastních cílů. V Evropě se to týká zejména výroby aut. „Nepříjemné to bude pro značky vyrábějící vše na našem kontinentu jako jsou Porsche nebo Volvo. Jiné automobilky ale vyrábějí v USA, těch se to týkat nebude,“ říká Bureš.
Víc bychom se podle jeho mínění měli bát případné Trumpovy roztržky s Čínou. Pokud se bude Washington před přílivem asijského zboží uzavírat extrémními cly, Peking začne zbytek světa zaplavovat produkty, které nebude mít kde prodat. To může evropský průmysl dál výrazně oslabovat.Jak evropskému průmyslu i technologickému rozvoji škodí přeregulovaný trh? Dají se čekat změny v Green Dealu, když Donald Trump důrazně otočil kormidlem USA směrem pryč od zelených plánů předchozí administrativy Joea Bidena? Nebo je Evropská komise příliš konzervativní a bude se svých udržitelných a obnovitelných pozic držet?Pusťte si nový Hrotcast.
Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, která píše o lidské sexualitě z hlediska mladé ženy, nedávno vydala knihu Pacanka, a pak, i když tak nevypadá, nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.
Česko je mekka sušeného masa, říká zakladatel společnosti Fine Gusto Nature David Novák, který byl hostem Hrotu Pavla Štrunce. Jak si stojí největší český výrobce sušeného masa na trhu? "Za deset let, co jsme sušené maso začali vyrábět se poptávka zvedá," říká Novák a dodává, že vysoká cena produktů je dána především tím, že se maso zbavuje velkého množství vody. Někdy z kila zbyde i jen 350 gramů vysušeného masa. Maso společnost nejvíc dováží z Německa, ale část suroviny přichází i z Česka. „Zpracujeme tři tuny syrového masa denně, s malými dodavateli byl problém, že nebyli schopni garantovat objem dodávek.“
David Novák říká, že děti jsou milovníci jejich produktů: „Rodiče je často nemohou donutit, aby maso jedli, ale naše sušené jim chutná. Je to asi nějaká kombinace chuti.“ Cena masa se v posledních letech zásadně zvedla. „Je ho nedostatek a dalším argumentem producentů je, že se zvedá minimální mzda a nezávisle na sobě dodavatelé zdražují. 70 procent ceny našeho produktu je maso," dodává Novák a mluví i o tom, že dobré jerky se dělá jen z kvalitních částí hovězího dobytka.
"Ve výrobě sušeného mase není moc kontroverze, založili jsme byznys na produktech z masa a soli, není na tom nic, co se dá napadnout. Ale v Německu v současné době máme problém dostat se do některých řetězců, je tam hodně trend veganství, takže i společnosti, se kterými spolupracujeme v Česku, naše výrobky na německém trhu nechtějí," říká Novák a dodává, že jeho firma veganské jerky vyrábí, řetězce ho rády dávají do sortimentu, ale ve výsledku se příliš neprodává.
Za jeden z největších úspěchů Novák považuje to, že firma dodává produkty britské armádě: „Povedlo se nám vytlačit tamního konkurenta, mají velmi přísné podmínky na kvalitu, dodáváme jim tyčinky z mletého masa, které musí vydržet pět let,“ říká a dodává, že jednají s dalšími státy v Evropě pro dodávání do armád, ale tendry prý trvají často velmi dlouho. „Chceme se dostat do německé armády, byl by to i krok, kdy by nás přijaly tamní řetězce na trhu. Byl by to otevírač dveří.“ Společnost právě představuje novinky ve spolupráci s jihoafrickým kuchařem a řezníkem. André van Stadena z JAR pro podnik Fine Gusto Nature vyvíjí a připravuje africké speciality. Víc se dozvíte v rozhovoru.
Hostem podcastu Men’s Factor byla Veronika Kašáková, zakladatelka Nadačního fondu Veroniky Kašákové a finalistka soutěže Miss 2014. Dětství strávila v dětském domově, kam byla umístěna ve čtyřech letech společně se svým bratrem. Sama dnes pomáhá dětem s podobným osudem prostřednictvím své nadace. „Moje matka, která mě dala do dětského domova, byla silně závislá na drogách. Jsem strašně vděčná, že jsem s tou mámou nebyla, protože bych dopadla špatně,“ říká Kašáková.
Kašáková zdůrazňuje, že děti z dětských domovů nemusejí být poznamenané negativními vzory z problematických rodin. Naopak, prostředí může být pozitivním zázemím, které jim umožní vyrůst v dobré lidi. „Když se dívám na ty, kdo se dnes na internetu chovají agresivně nebo píší nenávistné komentáře, často mě napadá otázka: Jaké základy dostali doma? Jak je rodiče vedli?“ říká Veronika a dodává, že edukace rodičů je klíčem k lepší společnosti.
„Dětský domov vám dá nějaký základ. Možná jsem přišla o mnoho individuální péče a lásky, ale zároveň mi poskytl bezpečí a stabilitu, které bych doma neměla,“ říká Veronika. V rozhovoru hodně mluví o odpuštění, sama čelila fyzickým trestům od některých vychovatelů v domově, ale dokázala se s tím vyrovnat. „Odpuštění je kouzelná věc. Neznamená to schvalovat, co se stalo, ale dává vám svobodu.“
"Byla jsem věčně litovaná. Všichni říkali, ‘Taková hezká holčička v dětském domově…’ a chtěli si mě brát domů. Pak ale napsali dva dopisy a bylo ticho,“ popisuje stereotypní reakce na děti z domovů. Tento pohled na sebe samou jako na oběť ale odmítá: „Jednou mi partner řekl: ‘Jak dlouho se na to ještě budeš vymlouvat?’ To mě donutilo se sebrat.“
Kašáková se účastnila soutěže Česká Miss v roce 2014. „Zkoušela jsem to pětkrát a naposledy to vyšlo, ale bylo to spíš o hledání sebe samé. Krása je pomíjivá, ale zkušenosti, které jsem tam získala, mě formovaly.“ Po soutěži se ale vrátila do reality s dluhy, zpětně to považuje za jednu z největších lekcí života. „Dnes si uvědomuji, že cesta k úspěchu vede přes dna, která nás naučí pokoře.“
Veronika dnes stojí v čele nadačního fondu, který pomáhá dětem z dětských domovů překlenout úspěšný přechod do samostatného života. Učí je základní dovednosti, jako je správně hospodařit s penězi nebo jak se orientovat na trhu práce. „Chci, aby věděli, že každý má moc změnit svou budoucnost. Je to o jejich rozhodnutích.“
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Základní filozofická výzva „myslete za sebe sama“ by se dnes dala přeformulovat na tezi „čiňte informovaná rozhodnutí“. Na racionalitu, která má být našim nejjistějším průvodcem světem, se vůbec klade značný důraz, nejen ve filozofii. Škoda jen, namítá americká myslitelka L. A. Paulová, že v těch nejdůležitějších věcech, v těch, které opravdu rozhodují o našem životě, se racionálně rozhodovat nemůžeme. Vezměme si třeba rozhodnutí, zda se stát rodičem. Zvláště v případě ženy hraje roli tolik proměn, že nemůžeme vědět, kým se staneme, když na mateřství kývneme. Mění se toho příliš: psychika, tělo, to, jak vnímáme druhé i sebe. Navíc nevíme, jaké dítě se nám narodí; nevíme, jak se promění partner; nevíme, jak se promění náš vztah. Pakliže toto vše nevíme, nemůžeme učinit racionální rozhodnutí, které přece jen stojí na tom, že základní data máme k dispozici. L. A. Paulová proto označuje podobné zkušenosti jako transformační. Rodičovství je jen jedním, byť pro autorku, matku dvou dětí, archetypálním transformačním zážitkem. Podobnou zkušeností je volba zaměstnání, vstup do manželství nebo rozvod. Autorka na pozadí těchto zkušeností navíc ukazuje, jak pomýlená je filozofie, která vychází z toho, že lidé jsou jednou provždy týmiž. Během života může člověk prožít několik identit, které by si navíc mezi sebou mnohdy ani nerozuměly. A nejenže podceňujeme, jak moc se měníme my sami, podceňujeme i to, jak odlišní jsou v závislosti na svých jedinečných zkušenostech druzí lidé. Kdyby platilo, že se v těch nejdůležitějších věcech nemůžeme racionálně rozhodnout, máme tedy odevzdaně očekávat, co se s námi stane? Rozhodně ne. Jednak by už i toto bylo rozhodnutí, především však platí, že těmto úhelným okamžikům našeho života je spíše zapotřebí porozumět nově. Co to znamená? Neptat se, co je racionální. Ve světle dobrodružství, jakým je třeba rodičovství, si spíše máme položit otázku, zda chceme zjistit, jakým člověkem se staneme. Jinými slovy, se máme sami sebe tázat, jestli chceme zůstat týmiž, anebo zda se chceme měnit a z této změny učit. Transformační zkušenosti jsou spjaté se zjevením: vyjevují, kýmže také jsme anebo můžeme být, a jak jinak lze také vnímat svět.KapitolyI. Vrátit filozofii smysl [začátek až 16:40]II. Nahradit kauzalitu porody?! [16:40 až 23:10]III. Dobře si to rozmysli! [23:10 až 39:40]IV. Ne, vy mi nerozumíte. [39:40 až 50:30]V. Naše každodenní zjevení [50:30 až závěr]BibliografieJolanta Brach-Czaina, Škvíry existence, přel. Michael Alexa, Praha: Malvern, 2019.Alice Gregory, „The Philosopher L. A. Paul Wants Us to Think About Our Selves“, in: The New Yorker, 2. 12. 2024, https://www.newyorker.com/magazine/2024/12/09/the-philosopher-l-a-paul-wants-us-to-think-about-our-selves. Rebecca Chan, „Transformative Experience“, The Stanford Encyclopedia of Philosophy, 2024, https://plato.stanford.edu/archives/spr2024/entries/transformative-experience.L. A. Paul, Transformative Experience, Oxford: Oxford University Press, 2014.Shani Orgad, „The parenting happiness gap“, in: LSE, 9. 10. 2019, https://blogs.lse.ac.uk/parenting4digitalfuture/2019/10/09/the-parenting-happiness-gap/.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Po pádu komunismu si většina z nás představovala, že svoboda nám přinese především prosperitu. Tato část veřejnosti dodnes pociťuje z liberální demokracie zklamání a důsledky této deziluze se projevují v poslední době v podpoře antisystémových stran. Nutno ovšem dodat, že někteří politici tuto iluzi podporovali. V prosinci 1989 si kapitalismus přála jen 3% populace. Většina společnosti chtěla „třetí cestu“, tedy něco mezi socialismem a kapitalismem. Musel přijít Václav Klaus, aby nás „osvítil“ a nadchnul pro budování ryzího kapitalismu. Z tohoto pohledu ho lze označit za opravdového revolucionáře.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí. A mluvilo se o tom, kdo jsou v Česku prodavači strachu. "Výrok pana premiéra je naprosto nedůstojný a rozděluje společnost. Je to právě on, kdo dává našeho předsedu na billboardy s Putinem. Přitom nenajdete v naší minulosti ani současnosti nic proruského," říká Schillerová a tvrdí, že ANO naopak Ukrajinu podpořilo, ale vláda podle ní migrační krizi nezvládla.
From the publisher's feed

2 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

31 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners