HOVORY O DUŠI

Hostem podcastu je Petr Kouba, který působí jako vědecký pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dále pokračoval v doktorském studiu. Během něj absolvoval studijní pobyty na univerzitách v Zürichu, Pittsburghu a Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American University v Praze. Deset let vyučoval v Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Margins of Phenomenology a Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie, která vyšla také v němčině a angličtině. Mezi oblasti jeho odborného zájmu patří filozofická reflexe psychopatologie, fenomenologie a filosofie osvícenství.

Když Petr Kouba pracoval na své monografii Fenomén duševní poruchy, postrádal osobní zkušenost s projevy i současnou léčbou duševních onemocnění,  kterou nakonec získal na stáži v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Výrazně mu tehdy pomohla práce německého neurologa a psychiatra Kurta Goldsteina o pojetí nemoci jako katastrofické situace. Při bohnické stáži si Petr Kouba začal uvědomovat řadu otázek, přesahujících samotnou filozofii a dotýkajících se sociální dimenze duševních onemocnění. Také o nich je v podcastu řeč, podobně jako o změnách, vedoucích k postupnému vzdalování se od hippokratovské medicíny, s níž nemá dnešní medicína téměř nic společného.   

V podcastu Petr Kouba zdůrazňuje, že opuštěnou hippokratovskou tradici zčásti zachránil ve 20. století neurolog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, který své kolegy šokoval akcentem na naslouchání lidem s duševním onemocněním, aby mohla být nemoc skutečně pochopena a léčena. V duchu odkazu antických lékařů začal Freud klást v léčebném procesu znovu důraz na kvalitu vztahu mezi pacientem a lékařem, resp. psychoterapeutem.   

V závěru podcastu se Petr Kouba opět vrací k práci psychiatra Kurta Goldsteina, který chápe nemoci, včetně duševních, jako již zmiňované katastrofické situace, kterým se člověk snaží za každou cenu vyhnout nebo z nich utéct. Ve stavu jen těžko slučitelném s běžným životem totiž nelze setrvávat dlouho. Podle Goldsteina není cílem katastrofické situace zcela vymýtit, ale hledat způsob, jak s nimi žít, aby se pro nás bytí stalo přinejmenším snesitelným. Zůstat ovšem jen v bezpečném prostředí by znamenalo nejen slovy Goldsteina zřeknutí se svobody. Cestu k ní lze nalézt různými způsoby, například s pomocí psychoterapie.

---

Odkazy:

Monografie Fenomén duševní poruchy - Petr Kouba  

Partneři:

Viatris Nakladatelství

Hostem podcastu je Filip Jaroš, odborný asistent na Katedře filozofie a společenských věd Univerzity Hradec Králové. Absolvoval doktorské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Mezi jeho hlavní odborné zájmy patří vztah mezi člověkem a zvířetem, biosemiotika, filosofická antropologie a filozofie biologie. V letech 2017 až 2018 absolvoval postdoktorský výzkumný pobyt na University of Tartu.  

V podcastu budeme s Filipem Jarošem hovořit o evoluční psychiatrii, vykládající duševní onemocnění na základě některé ze současných evolučních teorií.  Většího rozšíření se termín evoluční psychiatrie dočkal teprve v průběhu  90. let minulého století. Oproti tomu vznik oboru časově zapadá do obecného rámce „darwinizace“ lékařských a humanitních věd v poslední čtvrtině 20. století. Přední reprezentanti evoluční psychiatrie mají ambicí přinést do psychiatrie nové paradigma a začlenit obor do mainstreamu současné biologické vědy. A to i navzdory tomu, že výsledkem jejich práce jsou teoretické koncepty bez přímého využití v klinické praxi.

---

Viatris Nakladatelství

Hostem podcastu je odborný redaktor Nakladatelství Portál a psychoterapeut Ondřej Fafejta, který vystudoval učitelství angličtiny na Univerzitě v Pardubicích a také jednooborovou psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Vzdělání si rozšířil na Pražské psychoterapeutické fakultě. Absolvoval pětiletý psychoterapeutický hlubině-dynamický výcvik SUR. Ondřej Fafejta je též spoluzakladatelem a členem rady Institutu pro vysokou citlivost. V roce 2020 nastoupil do Institutu sociálního zdraví při Univerzitě Palackého v Olomouci do doktorského studia, v jehož rámci zkoumá právě vysokou citlivost. Věnuje se též Sokratovským rozhovorům.

Vysoce citlivých lidí je v populaci zhruba 15 – 20 %. Hypersenzitivita značí především to, že někdo vnímá víc podnětů než druzí a navíc intenzivněji. Nevypovídá to nic o tom, zda je někdo silný, nebo slabý, introvert, nebo extravert, jaké další vlohy ještě má nebo jak inteligentní je, i když mezi vysokou inteligencí a vysokou citlivostí existují zřejmé souvislosti. S Ondřejem Fafejtou budeme hovořit o tom, že jsou různé typy citlivosti a vysoce citlivých lidí, včetně toho, jak důležité je, jakým způsobem člověk s vysokou citlivostí zachází.

Přecitlivělost není slabost, Ilse Sand, Portál, 2016

---

Viatris Nakladatelství

Hostem podcastu je sportovní psycholog Václav Petráš, který vystudoval psychologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Spolupracuje s hokejovým klubem Oceláři Třinec, který dlouhodobě patří mezi domácí ligovou špičku. S hokejovým světem je Václav Petráš spojen i prostřednictvím různých projektů a seminářů pro trenéry. Zajišťuje také mentální přípravu mládežnických reprezentantů. Jeho profesní život je provázán také s atlety nebo hráči a trenéry hokejbalu, squashe, softballu a dalších sportů. Je autorem publikace Psychologie vítězství a podcastu Psychologie výkonu v praxi, jehož hosty jsou profesionální sportovci.

Pravidelná fyzická aktivita pomáhá snížit riziko vzniku a rozvoje deprese i dalších duševních onemocnění, podobně jako se podílí na výrazném zmírnění projevů úzkostných stavů. Společně s naším hostem proto nahlédneme do světa motivace, vůle a koncentrace vrcholových sportovců. U nich budeme hledat inspiraci pro začátek sportování, pokud za sebou máme zkušenost s některým z duševních onemocnění a chceme si zlepšit kvalitu svého života. Vedle psychofarmak a psychoterapie totiž hraje v procesu zotavení významnou roli změna životního stylu, kam sport neodmyslitelně patří. Začátek sportování může být těžší, ale i přínosnější v tom, že nás učí vystoupit z komfortní zóny. V rozhovoru s Václavem Petrášem se také dozvíte, že i vrcholoví sportovci mohou trpět úzkostmi a řadou obav. Progresivnější z nich své psychické strázně začínají konečně řešit s pomocí psychologů a psychoterapeutů. V závěru bude řeč o tom, co je podle Václava Peráše pro skutečnou změnu životního stylu nejdůležitější. Podcast je určen také rodičům dětí, kteří se pravidelně věnují sportu, ale i těm, které svět vrcholového sportu zajímá.

Viatris Nakladatelství

Hosty podcastu jsou Slavomíra Pukanová a Kamil Rain. Oba hosty spojuje působení v destigmatizační Iniciativě Na rovinu.

Slavomíra Pukanová studovala na Fakultě humanitních věd Univezity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Od roku 2018 pracuje v Národním ústavu duševního zdraví, a to ve výzkumném programu Veřejné duševní zdraví, jako koordinátorka aktivit projektu Destigmatizace (Iniciativa Na rovinu) a vedoucí pracovní skupiny Prevence a výzkum stigmatu. Tématu boje proti stigmatu duševních onemocnění a osvětě v oblasti duševního zdraví se Slavomíra Pukanová věnuje od roku 2010, kdy začala působit v neziskové organizaci Fokus Praha. Pracovní zkušenosti má i z oblasti vzdělávání a marketingu v komerční sféře. V současné době je také členkou Správní rady Fokusu Praha.

Kamil Rain je peer terapeut, sociální pracovník, lektor Zotavení a Sebepéče, regionální specialista destigmatizační Iniciativy Na rovinu v Praze. Pracoval v prvním peer klubu nás, který vznikl v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Ve spolupráci s lékaři, terapeuty a ergoterapeuty vedl v Bohnicích řadu aktivit pro klienty, ať již se jednalo o besedy, vernisáže a workshopy, nebo každodenní peer terapii. Je členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví České republiky pro zakotvení pozice peer konzultanta v naší legislativě. Kamil Rain je člověkem se zkušeností s těžkými formami duševního onemocnění, který hledá a nachází efektivní způsoby, jak žít běžný život.

V úvodu podcastu se dozvíte více o projevech a zvládání jednoho z psychotických onemocnění, s nímž má peer terapeut Kamil Rain osobní zkušenost. Nahlédneme také do práce peer konzultantů, včetně míst, na nichž peeři nejčastěji pomáhají druhým. Otevřeme i téma používání pojmů jako zotavení, úzdrava, léčba nebo doléčení. Jádrem rozhovoru je ovšem identifikace příčin, vedoucích ke stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, včetně dopadů stigmatizace na kvalitu běžného života. V podcastu se dotkneme také problematiky předčasných úmrtí u lidí s duševním onemocněním, která nejsou důsledkem sebevražedného jednání. A závěrem budeme hledat odpověď na otázku, komu a zda vůbec přiznat zkušenost s duševním onemocněním.

Viatris Nakladatelství

Hostem podcastu je psychiatr a vědecký pracovník Pavel Mohr, který absolvoval 3. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení fakulty nastoupil do Psychiatrického centra Praha (PCP), které bylo v roce 2015 transformováno na Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). V NUDZu působí ve funkci primáře kliniky, náměstka pro klinický výzkum a vedoucího výzkumného programu. V letech 1995 až 1998 pracoval jako vědecký pracovník v Oddělení klinického výzkumu v Nathan S. Kline Institute for Psychiatric Research v USA. Vedle klinické práce se Pavel Mohr věnuje klinickému psychiatrickému výzkumu, je profesorem psychiatrie na 3. Lékařské fakultě UK v Praze, přičemž působí i na Fakultě zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci. Oblastí jeho odborného zájmu je psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch. V letech 2009 až 2011 byl předsedou České neuropsychofarmakologické společnosti. Předsedá mezioborové společnosti Czech Brain Council a Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

V podcastu se nejprve seznámíte se základy specializačního vzdělávání v oboru psychiatrie. Z něj vyplývá často opomíjený fakt, že psychiatr je také lékařem, který po ukončení studia medicíny absolvuje povinnou praxi v anesteziologii a resuscitaci, vnitřním lékařství, neurologii a chirurgii. Dozvíte se, jak a zda vůbec by měl nejen ambulantní psychiatr pečovat v rámci dobré praxe o tělesné zdraví svých pacientů, včetně rozsahu zmíněné péče. V podcastu budeme dále hovořit o stigmatizaci psychiatrie, psychiatrických pacientů a sebestigmatizaci, která je podle profesora Pavla Mohra kognitivním omylem, s nímž je třeba pracovat. Další aspekty dobré praxe zmíníme na příkladu nově zrekonstruovaných nebo vybudovaných psychiatrických klinik a oddělení v Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě. S Pavlem Mohrem se podíváme blíže také na kontrolu péče poskytované v lůžkových psychiatrických zařízeních, včetně odpovědnosti lékařů za chybné diagnostické závěry, ale také toho, jak se může pacient bránit, pokud je poskytovanou péčí poškozen nebo je s ní nespokojen. Otevřeme i téma simulace, disimulace, agravace (zveličování) obtíží a manipulace ze strany některých pacientů, včetně vědomých i nevědomých zisků, plynoucích z takového jednání. V závěru zmíníme i psychoterapeutické minimum pro psychiatry a zda je pro praxi dostačující.

Viatris

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut a supervizor Jiří Drahota, který vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově. Absolvoval psychoterapeutický výcvik SUR, psychoanalytickou individuální psychoterapii u Lucie Lucké a body terapeutickou psychoterapii u Eli Widenfielda. Pracoval v laboratoři Československé akademie věd (ČSAV), přesněji v Oddělení Adaptace člověka na stres, a také v Psychiatrické klinice v Dolních Počernicích. Později Jiří Drahota působil ve Fokusu Praha. Od roku 1995 pracuje ve stacionáři pro děti s kombinovaným postižením v Integračním centru Zahrada. Provozuje také svou privátní psychoterapeutickou a lektorskou praxi. Před pěti lety se stal Jiří Drahota předsedou České asociace pro psychoterapii (ČAP), která prosazuje rozvoj, rozšiřování a veřejné uznání psychoterapie jako samostatné, na rezortech nezávislé profese.

V rámci podcastu se blíže seznámíte s hlavními kritérii, která by měl splňovat psychoterapeut pro výkon své profese. Dozvíte se, kým je supervizor nebo mentor, a kdo může podle současné legislativy provozovat „terapii“. Podstatnou část rozhovoru s Jiřím Drahotou věnujeme momentům, kdy je klient v terapii či terapií poškozen, nebo se tak cítí, a jaké kroky může následně podniknout na svou obranu. Případně jakou pomoc nabízí v takové situaci Česká asociace pro psychoterapii. S Jiřím Drahotou v podcastu také diskutujeme o důvodech, vedoucích k přetrvávajícímu nedostatku psychoterapeutických služeb hrazených z veřejných zdrojů. V závěru se zaměřujeme na příčiny slabé kontroly psychoterapeutické péče, poskytované nejen v soukromém sektoru.

Viatris

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut, spisovatel, herec a hudebník Petr Knotek, známý pod přezdívkou Pjér la Šé’z. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a následně působil jako pedagog. Provozuje soukromou psychoterapeutickou praxi, přednáší a účinkuje společně s Jaroslavem Duškem ve známém představení Čtyři dohody, ale také v Malé vizitě. Hraje na basovou i španělskou kytaru, zpívá a skládá texty.

V rozhovoru s Pjérem la Šé’zem se zabýváme především tématem kreativity v psychoterapii, která je pro léčbu duše od určitého momentu zásadní, pokud chceme dosáhnout autentického a plnohodnotného života. Tedy nejen života bez „patologických symptomů“ a „negativních vzorců jednání“. Duše k nám často promlouvá prostřednictvím snů, které jsou pro Pjéra la Šé’ze cennou materií při psychoterapeutické práci. A právě se snovými obsahy souvisí i významný nástroj kreativity v psychoterapii, kterým je C. G. Jungem zavedená metoda aktivní imaginace, o níž v podcastu též hovoříme. Tvůrčím způsobem lze nakonec v terapii zacházet i s úzkostí, která tak nemusí být jen vnitřní bolestí, jíž je třeba primárně potlačit.

Hostem podcastu je psychoterapeutka Pavla Koucká, která vystudovala biologii a psychologii na Univerzitě Karlově. Pracovala jako odborná redaktorka vědecké přílohy Lidových novin a také v Psychologii dnes, kterou později vedla. Má také zkušenost z linky důvěry. Od roku 2014 dosud nabízí ve své psychoterapeutické praxi klientům individuální a párové poradenství i psychoterapii, přičemž se zaměřuje zejména na oblasti sebepoznání, partnerství a výchovy dětí. Psychoterapeutka Pavla Koucká je autorkou knih Zdravý rozum ve výchově (2014), Uvolněné rodičovství (2017) a Odolné dítě (2021).

Podcastem s Pavlou Kouckou uzavíráme téma strázní dětí a dospívajících. Tentokrát na danou problematiku nahlédneme optikou rodičů, včetně těch, kteří trpí některou z úzkostných poruch. A to proto, abychom se v základech dozvěděli, jak dítě co možná nejméně zatížit projevy vlastní vnitřní bolesti. Řeč bude také o nejčastějších chybách přehnaně úzkostných nebo příliš výkonově zaměřených rodičů. Ale i o tom, jaké otázky si je dobré klást, když chceme být dost dobrými, a nikoliv dokonalými rodiči.

Hostem podcastu je psycholog Pavel Říčan, který se řadu let specializuje na oblast psychologie osobnosti. V roce 1957 vystudoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (dnešní Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy) a roku 1962 se na Univerzitě Karlově stal promovaným psychologem. V roce 1990 byl jmenován docentem pro obor klinické psychologie. Krátce poté zastával post předsedy Československé psychologické společnosti a také ředitele Psychologického ústavu Československé akademie věd. Pavel Říčan je autorem řady odborných i populárně naučných publikací jako například Dětská klinická psychologie, Psychologie osobnosti, Psychologie – příručka pro studenty, Psychologie náboženství nebo Cesta životem.

V podcastu je řeč především o závěrečné kapitole nejznámější Říčanovy knihy Cesta životem, tedy o stáří. V rozhovoru se Pavel Říčan dotýká témat jako ošklivost, duševní onemocnění, sexuální život, „umělé“ prodlužování života a jeho „dobrovolné“ ukončení, nebo smrt a obavy z ní, které jsou v souvislosti se stářím stále považovány za tabu. Mnohdy stejně, jako stáří samotné.

Viatris