HOVORY O DUŠI

Hostem podcastu je bodypsychoterapeutka Kateřina Kokešová, která vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a jazykovou a literární kulturu na Univerzitě Hradec Králové. Absolvovala šestiletý výcvik v biodynamické psychoterapii pod vedením MUDr. Tomáše Morcinka, Eliho Weidenfelda a RNDr. Květy Paluskové. Deset let práce v médiích ji navíc obohatilo o fotografické a redaktorské zkušenosti. Své zkušenosti promítá do práce na pozici vedoucí marketingu v Nakladatelství Portál, kde se podílí i na výběru titulů a vytipovávání vhodných autorů z českého prostředí. Provozuje též svou vlastní psychoterapeutickou praxi.

V podcastu se společně s Kateřinou Kokešovou zamýšlíme nad cestou proměn ve vnímání duševního zdraví, kterou absolvovala naše společnost od roku 1989. Zmiňujeme též léčivou sílu příběhů, jejichž tvůrci jsou jak experti v oblasti psychoterapie, tak i jejich klienti. Náš host upozorňuje na inspirativní příběhy z pera autorů, jakými jsou Irvin David Yalom, Bruce Perry, Wiliam Styron nebo Philippa Perry. A dospívá k závěru, že mnoho dobrého může v oblasti duševního zdraví udělat prakticky každý, kdo prošel psychoterapií a své zkušenosti sdílí s těmi, které bolí duše a hledají přitom pomoc. 

Partneři podcastu:

VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
KSM PORT

Hostem podcastu je psychoterapeutka Dominika Čechová, která vystudovala psychologii na filadelfské La Salle University. Prošla stážemi v několika psychiatrických nemocnicích napříč Českou republikou, včetně sebezkušenostního psychoterapeutického programu v Psychiatrické léčebně Šternberk, pod vedením MUDr. Michala Kryla. Absolvovala komplexní psychoterapeutický výcvik České společnosti pro analytickou psychologii a dvouletý výcvik Terapie partnerského vztahu. Od roku 2012 působí Dominika Čechová v privátní psychoterapeutické praxi Counseling.cz, zaměřené na nepsychiatrickou klientelu. Je aktivní členkou Výboru České asociace pro psychoterapii a mentorkou pro skupinu začínajících psychoterapeutů v Terapeutickém přístavu.

V podcastu vycházíme částečně z publikace „Jak selhat jako terapeut“ psychologů Schwartze a Flowerse. Autoři v knize shromáždili úctyhodný seznam pochybení v psychoterapeutickém vztahu, hojně podpořený daty z výzkumů. V rozhovoru s Domonikou Čechovou zároveň čerpáme ze zkušeností s chybami psychoterapeutů, které v psychoterapeutickém procesu pocítili jak diváci cyklu Život za zdí, tak i my sami. Cílem podcastu je upozornit na malá i velká pochybení psychoterapeutů, která nás mohou jak znejistit, tak i zranit nebo poškodit. Pokud budeme znát ty nejdůležitější, můžeme vstoupit do terapie s větší jistotou a kompetencí.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. V současnosti vede Katedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Je také předsedou České psychoterapeutické společnosti a pracuje na psychiatrickém i psychoterapeutickém programu Centra duševní rehabilitace v Berouně. V pěti zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a supervizi. Je autorem více než šesti set odborných článků a osmdesáti monografií.  

V podcastu se tentokrát věnujeme vzniku, projevům a terapii poruch osobnosti, které podle desáté Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy s druhými. Takové vzorce chování mají podle zmíněné klasifikace tendenci být stabilní. Jsou často, i když ne vždy, sdruženy s jistým stupněm subjektivní tísně. Ale také s problémy v adaptivní společenské aktivitě a dosahováním žádoucích cílů.

Navzdory rozšířenému poznání, že rozdělení poruch osobnosti je směsicí teorie, přesvědčení a historického vývoje, klinici pokračují i nadále v užívání kategoriální klasifikace. Profesor Ján Praško se problematice poruch osobnosti věnuje řadu let a nahlíží na ně s vědomím složitosti diagnostiky a náročnosti terapie. A také se zkušeností o tom, že poruchy osobnosti jsou ve většině případů terapeuticky ovlivnitelné. Pro klienty to v důsledku může znamenat více svobody a racionality, tedy méně utrpení. Podobně jako pro jejich bezprostřední okolí

Partneři podcastu:

VIATRIS

Hosty podcastu jsou Jakub Dutka a Dominika Raulímová. Oba hosty spojuje sociální práce a pomoc lidem bez domova.

Jakub Dutka vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu zdravotně sociální Ostravské Univerzity, a to obor sociální práce se zdravotnickým profilem. Absolvoval pětiletý komplexní výcvik v Gestalt psychoterapii a dvouletý postgraduální psychoterapeutický výcvik Gestalt plus. Jakub Dutka má zkušenosti v oblastech sociálního vyloučení a chudoby, sociálních služeb a souvisejících právních norem nebo s problematikou sociálního bydlení u nás i v zahraničí. Pracoval jako sociální pracovník v terénu, nízkoprahových centrech i azylových domech. Od roku 2021 působí jako hlavní metodik ve spolku Naděje.

Dominika Raulímová vystudoval sociální práci na Vyšší odborné škole v Pardubicích. Absolvovala praxi v mnoha neziskových organizacích a především řadu vzdělávacích kurzů. Počínaje těmi, zaměřenými na nízkoprahové sociální služby, první pomoc a prevenci úrazů pro pracovníky sociální služby, přes prevenci syndromu vyhoření, sociálně – právní ochranu dětí či skupinovou práci s dětmi a mládeží, až po kurz zacílený na poruchy rodičovských rolí v praxi sociální práce nebo problematiky bydlení a sociálního bydlení v kontextu České republiky. Od roku 2021 působí v liberecké obecně prospěšné společnosti Návrat, kde vede tým azylového domu pro muže Speramus.

Zhruba 60 % lidí bez domova trpí některým z duševních onemocnění. Nejčastěji se jedná o deprese, schizofrenii a demenci, ale také poruchy způsobené užíváním alkoholu. Lidé s duševním onemocněním, kteří nemají dostatečnou oporu u svých blízkých a ocitnou se v zátěžové či kritické situaci, snáze propadávají sítem sociální pomoci a dostávají se tak přímo na ulici. V podcastu je proto řeč nejen o problematice bezdomovectví u nás, ale také o tom, jak postupovat v situacích, kdy jsme ztrátou domova bezprostředně ohroženi.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Hostem podcastu je psychiatr, soudní znalec a vysokoškolský pedagog Marek Páv, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Atestoval z psychiatrie a sexuologie. Absolvoval čtyřletý akreditovaný výcvik v dynamické komunitně orientované psychoterapii, dále v hypnoterapii a také kurz hodnocení rizika násilného jednání v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Působí jako náměstek pro lékařskou péči a primář Oddělení zvýšené psychiatrické péče v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Spolupracuje s ministerstvy zdravotnictví a spravedlnosti jako konzultant v oblasti ochranné léčby a rozvoje systému péče.

V Psychiatrické nemocnici Bohnice bylo koncem minulého roku otevřeno zcela nové oddělení zvýšené psychiatrické péče, které jsme ještě před rozhovorem navštívili. Fotografie z oddělení najdete na našem facebookovém profilu: https://www.facebook.com/zivotzazdi/. Pacienti jsou zde z povahy zdravotního stavu nezřídka hospitalizováni nedobrovolně. A právě tato forma hospitalizace je silně stigmatizovaná a mytizovaná, ačkoliv nejde jen doménou psychiatrie. Pravdou je, že kvalita poskytované zvýšené psychiatrické péče je bohužel i na území hlavního města rozdílná, podobně jako v rámci celé republiky.   

S naším hostem se v podcastu věnujeme jak fenoménu oslabené sebekontroly, tak i deeskalaci konfliktních situací, mezi než patří již samotná nedobrovolná hospitalizace. Z rozhovoru vyplývá, že kurty, chvaty či pobyt v izolační místnosti jsou instrumenty, kterých smí být využíváno pouze v přísně indikovaných případech. V žádném případě nesmí nahrazovat „trestání pacientů za nevhodné chování“ nebo nedostatek zdravotnického personálu. Jisté je, že zvýšená psychiatrická péče se stane integrální částí intenzivní medicíny ve chvíli, kdy budeme mít napříč republikou dostatek kvalifikovaného personálu v lůžkových psychiatrických zařízeních. A také tehdy, kdy nás budou ve stavech oslabené sebekontroly vnímat i složky integrovaného záchranného systému především jako lidské bytosti, které potřebují odbornou pomoc.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Hostem podcastu je psycholožka a psychoterapeutka Radka Víchová, která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala výcvik v psychodynamicky a hlubinně orientované psychoterapii SUR, ale také výcviky v biosyntetické psychoterapii, metodě sandplaying, mindfulness, arteterapii a krizové intervenci. Jako terapeutka spolupracuje Radka Víchová se Sociální klinikou a Fakultní Thomayerovou nemocnicí, kde dlouhodobě vede individuální i skupinové supervize dobrovolníků. Je také členkou lektorského a metodického týmu organizace Nevypusť duši. Koordinuje a vede supervize v rámci psychologického centra Duhovka. Pátým rokem organizuje a vede pravidelné setkávání školních psychologů. A působí v privátním terapeutickém zařízení Spolu nahoru i dolů, kde se zaměřuje především na psychoterapii dětí a dospívajících, ale pracuje také s dospělými klienty.   

Z pozice rodičů je často těžké určit, jakou formu pomoci potřebuje jejich dítě, když ho „bolí duše.“ V podcastu se proto nejprve zabýváme tím, kdo může dítěti jako první podat v psychické tísni pomocnou ruku. Poté se zaměřujeme na nejčastější duševní strázně, které trápí dnešní děti a dospívající. A také na nejobvyklejší obavy i předsudky rodičů, kteří se svými dětmi vyhledávají psychoterapeuta. Hovoříme též o dostupnosti psychoterapie pro děti a dospívající, pocházející z rodin, které se nacházejí v sociální tísni. Největší část podcastu věnujeme psychoterapii dětí mladšího školního věku a dospívajících, vedené právě Radkou Víchovou.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe, který v roce 1995 atestoval z psychiatrie a o tři roky později z dětské psychiatrie. V Londýně se naučil telefonické krizové intervenci. Absolvoval výcvik v dětské psychoanalytické psychoterapii. Je spoluzakladatelem Linky bezpečí a autorem řady odborných textů a knih. Pomáhá též dětským obětem válečných konfliktů a působí ve své privátní psychiatrické a psychoterapeutické praxi v Praze.  

V podcastu hovoříme o tom, že počet dětí a dospívajících s diagnózami „poruchy chování a přizpůsobení, ADHD, bipolární poruchy a hraniční poruchy osobnosti“ nebyl nikdy tak vysoký, jako v posledních letech. A že většina z těchto dětských pacientů ve skutečnosti trpí symptomy vývojového traumatu a posttraumatické stresové poruchy. Psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe v rozhovoru podrobně rozebírá vznik a projevy vývojového traumatu, stejně jako se věnuje základům jeho psychoterapeutické léčby.   

Ve své nové knize Vývojová a vztahová terapie dětí Peter Pöthe píše: „Psychický stav dětské populace vyžaduje neustálou společenskou a samozřejmě i odbornou reflexi. Podobná reflexe by však neměla skončit závěrem, že dnešní děti jsou nemocnější než předešlé generace, protože mají více diagnóz. Na druhou stranu je možné, že dnešní děti a dospívající jsou v porovnání s generacemi prarodičů a praprarodičů skutečně méně psychicky odolné.“ A dodává: „Tváří v tvář novým lokálním a globálním hrozbám, o jejichž reálnosti se poslední dobou denně přesvědčujeme, to nevěstí nic dobrého ani pro ně, ani pro společnost. I proto o nich potřebujeme více přemýšlet, lépe se vciťovat, dávat prostor jejich názorům a naplňování potřeby bezpečí. Musíme také pamatovat na jejich potřebu růstu a autonomie.“

Partneři podcastu:

VIATRIS

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Jiří Růžička, který studoval psychologii v Praze a Birminghamu. Atestoval z klinické psychologie. Absolvoval výcvik SUR, psychoanalytický, rogeriánský a psychedelický výcvik i mezinárodní výcvik v supervizi. V psychoterapeutickém výcviku strávil přes čtyři tisíce hodin. S docentem Jaroslavem Skálou založil v roce 1991 Psychoterapeutickou a psychosmatickou kliniku ESET a později i Pražskou vysokou školu psychosociálních studií. Zavedl u nás balintovské skupiny a spolu s docentem Oldřichem Čálkem položil základy komunitní a skupinové daseinsanalytické psychoterapii.   

V podcastu je primárně řeč o psychoterapii. Přesněji o vybraných zkušenostech našeho hosta, plynoucích z tisíců výcvikových hodin, strávených v různých psychoterapeutických školách. Podle docenta Jiřího Růžičky je zřejmé, že jakoukoliv nemoc nemůžeme nahlížet výhradně v medicínských kategoriích, nýbrž vždy také v kategoriích sociálních, vztahových, rodinných, kulturních, jež – oproštěny od redukcí – jsou zároveň kategoriemi existenciálními. Být nemocný tak znamená nemoci svobodně žít svůj život v možnostech, které byly otevřeny, a nemoc je uzavírá. Docent Jiří Růžička přitom zdůrazňuje, že psychoterapie je příliš cenná na to, aby se zaměřovala pouze na psychopatologii.

VIATRIS

Hostem podcastu je psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Jan Roubal, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou atestacích z psychiatrie absolvoval doktorský studijní program v lékařské psychologii a psychopatologii a habilitoval v oboru klinická psychologie. Základní psychoterapeutický výcvik absolvoval v gestalt terapii, věnuje se také integraci v psychoterapii. S profesorem Zbyňkem Vybíralem editoval přehledovou knihu Současná psychoterapie, a editoval také dvě zahraniční knihy o psychopatologii a výzkumu v gestalt terapii. V současnosti mu v Nakladatelství Portál vyšla kniha Nepřekážet naději s podtitulem Terapeutův průvodce depresivním polem. Jako psychoterapeut pracuje pětadvacet let a psychoterapii také vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně. 

Společně s Janem Roubalem se v podcastu zaměřujme na to, co se s námi děje při setkání s depresivním člověkem. Přítomnost depresivního člověka totiž v lidech obecně vyvolává dvě základní reakce: začnou sami pociťovat depresivní náladu, nebo depresivního člověka odmítají. Podle Jana Roubala to není jiné ani u psychoterapeutů. Pohyb v depresivním poli tak může být jak nebezpečný, tak i tvořivý a osvobozující. A to především tehdy, když se nesnažíme depresivního člověka zachraňovat, ale přistupujeme-li k němu s respektem, trpělivostí a bez snahy jeho depresivní prožívání vědomě měnit. 

VIATRIS

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor, který absolvoval Lékařskou fakulty Masarykovy univerzity v Brně, výcvik v hlubinné psychoterapii SUR, čtyři roky individuální sebezkušenosti v gestalt terapii a kurs neverbálních technik. Řadu let podstupuje výcvik v psychoanalýze. V minulosti pracoval Tomáš Rektor na psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno, v psychiatrické léčebně Jihlava a Studentském zdravotním ústavu v Praze. Spolupracoval též s občanským sdružením Sananim, kde působil jako lékař v substitučních programech u závislých na opiátech. Paralelně s tím pracoval pro Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, kde jako psychiatr pomáhal lidem v uprchlických táborech. Od roku 2005 vede privátní zdravotnické zařízení Terapie.info, kde působí jako psychiatr a psychoterapeut.

V podcastu se nejprve věnujeme vlivu užívání psychofarmak na průběh psychoterapie. Následně se vydáváme na cestu psychoanalýzy, které dal vzniknout ve Vídni koncem devatenáctého století neurolog Sigismund Šlomo Freud (1856 – 1939). Nejprve je řeč o přechodu od hypnózy k volným asociacím. A pokračujeme popisem základních pilířů psychoanalytické psychoterapie, která se v různých podobách používá dodnes. Freudovou psychoanalýzou bylo inspirováno mnoho pozdějších psychologických a psychoterapeutických směrů, ať už na Freuda přímo navazovaly nebo se vůči jeho práci naopak vymezovaly.

Partneři podcastu:

VIATRIS