HOVORY O DUŠI

Záznam live streamu SPECIÁLU PODCASTU HOVORY O DUŠI, v němž jsme hovořili s odborníky z oborů psychofarmakologie, farmakologie a farmacie o následujících tématech:

Pozvání do podcastu přijal terapeut a lektor Rostislav Honus, který vystudoval obor sociální práce s poradenským zaměřením na Ostravské univerzitě. Absolvoval individuální sebezkušenostní výcvik v logoterapii, integrativním koučování a práci s pozůstalými po obětech trestných činů. Poskytoval supervizi lidem v pomáhajících profesích a psychosociální podporu umírajícím i pozůstalým. V současnosti se zaměřuje na existenciální přístup v oblasti seberozvoje, prevencí syndormu vyhoření a existenciálním koučováním a supervizí, ale také terapeutickou prací s pečujícími. Je autorem publikace Kdo jsem a co tady dělám, s podtitulem Praktický průvodce sebezkušeností, kterou vydalo Nakladatelství Portál.

V podcastu nahlížíme společně s terapeutem Rostislavem Honusem do jeho nové knihy, jejímž smyslem je zprostředkování sebepoznávacích technik a cvičení, které nám mohou pomoci strukturovaně přemýšlet o důležitých aspektech bytí. Ale také o podstatných otázkách našeho jedinečného a neopakovatelného života, včetně toho, jak poznat a realizovat to, čím disponujeme. Podle Rostislava Honuse je jedním z důležitých cílů publikace postupné objevování smyslu naší existence. Dobrodružství sebepoznání, sebenaplnění a hledání smyslu není bohužel i bohudík jednorázovou záležitostí, ale úkolem či výzvou na celý život.

Pozvání do podcastu přijal americký psychiatr a psychoterapeut Blaise Aguirre, mezinárodně uznávaný za svou rozsáhlou práci v oblasti léčby poruch nálady a hraniční poruchy osobnosti, respektive emočně nestabilní poruchy osobnosti. Od roku 2000 pracuje v McLean Hospital v Belmontu v Massatchuses, tedy v jedné z nejlépe hodnocených psychiatrických nemocnic na světě. Zároveň působí jako vysokoškolský pedagog na Harvardově univerzitě, s níž lékaři McLean Hospital velmi úzce spolupracují. V léčbě hraniční poruchy osobnosti se psychiatr a psychoterapeut Aguirre specializuje na dialektickou behaviorální terapii (DBT) a další způsoby léčby, jako je terapie založená na mentalizaci (MBT).  Pravidelně přednáší po celém světě a je autorem nebo spoluautorem řady knih o hraniční poruše osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a lektor Michael Chytrý, který vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, a to obor Speciální pedagogika. Absolvoval psychoterapeutický výcvik v dynamické a hlubině orientované psychoterapii, dále v systemické rodinné a párové psychoterapii, psychoanalytické rodinné a párové psychoterapii, a také výcvik Českého institutu pro supervizi. Jako psychoterapeut pracoval s dětmi se zrakovým postižením, dále s dětmi s poruchami emocí a chování, ale i s dětmi se syndromem týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte CAN. Od roku 2002 provozuje svou privátní psychoterapeutickou praxi. Kromě skupinové psychoterapie se zabývá rodinnou a párovou psychoterapií i supervizí. Je členem Evropské asociace pro psychoterapii a Evropské asociace pro supervizi a koučink. Vede Institut pro vzdělávání v psychoterapii SUR.

Systém a výcvikový model SUR je spojen se jmény psychiatra a alkohologa Jaroslava Skály, psychologa Eduarda Urbana a psychoterapeuta i psychiatra Jaromíra Rubeše. Iniciály příjmení zakladatelů daly výcviku jméno, jehož jedinečnost spočívá především ve spojení výcviku ve skupinové psychoterapii s širším a hlubším rozměrem velké skupiny, respektive komunity. První výcviková komunita zahájila svou práci v roce 1967 a sestávala ze šesti výcvikových skupin. V období normalizace byl SUR platformou pro svobodné názory a postoje. Patřil k odbornému disentu, podobně jako další aktivity v oblasti filosofie, ekologie či ekonomie. Řadu let byl sledován Státní bezpečností. SUR byl prostřednictvím mnoha osobností propojen s českou psychoanalytickou obcí a v průběhu desetiletí z něj vycházely domací linie samostatných uznávaných směrů a přístupů, jako byla rodinná terapie, Gestalt terapie, transakční analýza, Bálintovské skupiny, arteterapie a jiné neverbální metody, ale i KBT a rogeriánská terapie zaměřená na klienta. Stále je považován za nejnáročnější výcvikový model v psychoterapii u nás.

Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka a výživová poradkyně Petra Mocová, která vystudovala bakalářský program na University College Maastricht v Holandsku v oboru psychologie a sociologie. Magisterský diplom získala na Pražské vysoké škole psychosociálních studií, a to v oboru sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii. Absolvovala gestalt psychoterapeutický výcvik, dále výcvik v koučování, relaxačních technikách, kognitivně behaviorální terapii obezity, všímavém jedenía také kurz všímavosti a sebelaskavosti. Čtyři roky pracovala v terapeutické komunitě Kaleidoskop pro lidi s poruchou osobnosti a dva roky v komunitě pro závislé v SANANIMu. Již přes deset let vede skupinové kurzy zdravého hubnutí STOB (STop OBezitě). Od roku 2015 působí v pražském centru Alivio, kde se věnuje psychoterapii, koučování a výživovému poradenství. 

Obezita je rizikovým faktorem řady onemocnění, kam se řadí nejen kardiovaskulární a onkologická onemocnění nebo diabetes 2. typu, ale také deprese a úzkostné poruchy. Samotná deprese i úzkostné poruchy jsou zároveň rizikovým faktorem pro rozvoj samotné obezity. Tím se nešťastně uzavírá bludný kruh nemoci, spoluzodpovědné za sníženou kvalitu života i jeho zkrácení. Lidí s nadváhou a obezitou přitom v posledních dekádách přibývá. S Petrou Mocovou nejprve v podcastu hovoříme o nutnosti pochopení, čím je obezita a co přispívá k jejímu rozvoji. Blíže se věnujeme situacím, kdy jídlo slouží jako regulátor emocí. A podrobněji se seznamujeme s obsahem kurzů hubnutí STOB a významu pomalých změn v životních návycích, které můžou přinášet trvalou pozitivní změnu. Petra Mocová nás též seznámí s psychoterapií zaměřenou na léčbu obezity a mýty spojenými se zdravým stravováním.

Pozvání do podcastu přijala básnířka, prozaička, redaktorka a literární kritička Olga Stehlíková, která vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a poté bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je editorkou webového magazínu Tvaru s názvem Ravt. Jako nakladatelská redaktorka se Olga Stehlíková podílela na desítkách knih. Naposledy připravila pro Nakladatelství Portál klasickou knihu švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louis von Franz s názvem Analytická psychologie v pohádkách. Olga Stehlíková debutovala jako básnířka sbírkou Týdny (2014), která byla oceněna Magnesii Literou v kategorii poezie. Následoval experimentální projekt vejce/eggs (2017), sbírka netradičního formátu se 101 dvojveršími a jejich anglickými překlady a hudebním doprovodem Tomáše Brauna. V roce 2018 vydala sbírku Vykřičník jak stožár, poté sbírku O čem mluví Matka, když mlčí (2019) a Zkoušku Sirén (2022). Je také autorkou několika knih pro děti, jako Kařut a Řabach (2019), Kluci netančej (2019) Já, člověk (2021) nebo Mojenka (2022).

V podcastu se nejprve věnujeme pohádkám jako literárnímu žánru, včetně jejich historie. Pohádka je, zjednodušeně nahlíženo, vyprávěním ze světa nadpřirozených jevů, který není vázán na podmínky reálného světa. A obvykle končí vítězstvím dobra nad zlem. Tak tomu ale nebylo zdaleka vždy, protože mnohé pohádkové příběhy dříve obsahovaly hororové prvky a nemuselo z nich nutně plynout žádné konkrétní ponaučení. Poté, co nás Olga Stehlíková provede světem literárním, vydáme se na exkurzi krajinou psychologického výkladu pohádek. Právě v ní nám může významně pomoci s orientací kniha Analytická psychologie v pohádkách, která je souborem přednášek švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louisy von Franz. Psychologický výklad pohádek se pro nás může nakonec stát zálibou i vášní, vedoucí k lepšímu zmapování našich vnitřních dějů a porozumění vlastnímu životu. Pro začátek možná postačí vzít do rukou některou z klasických pohádek a podívat se na ní znovu po letech dospělýma očima.

Odkazy:

Analytická psychologie v pohádkách, Franz M.L., Portál, 2023

Národní báchorky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019 

Národní báchorky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019

Slovenské pohádky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019

Slovenské pohádky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019

Pohádky, Erben K. J., Městská knihovna v Praze, 2011

Německé pohádky, Grimm J., Grimm W., SNKLU, 1961

Pohádky bratří Grimmů, Grimm J., Grimm W., Albatros, 1969

Krása nesmírná: ruské lidové pohádky, Lidové nakladatelství, 1977

Baba Jaga, kostlivá noha, Ježková A., Skála F., Albatros, 2014

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

⁠⁠⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠⁠⁠

⁠⁠⁠⁠⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je klinický psycholog a psychoterapeut Michael Václavík, který vystudoval jednooborovou psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a Psychoterapeutickou fakultu v Praze. Absolvoval pětiletý výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a výcvik v katatymně imaginativní psychoterapii. Zabýval se též studiem grafologie a psychodiagnostiky skrze Rorschachovu metodu, z níž složil certifikovanou zkoušku v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dalších pět let se věnoval výcviku v psychodynamické psychoterapii v Brněnském institutu psychoterapie. Je také jedním ze čtyř mezinárodně uznaných psychoterapeutů u nás v psychoterapii zaměřené na přenos. Několik let pracoval jako psycholog a psychoterapeut Psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a vyučoval psychologii na Ostravské univerzitě. Aktuálně provozuje nestátní zdravotnické zařízení Psychoterapeutická praxe, v němž také osobně pracuje, a to v Pržně u Frýdlantu nad Ostravicí. Působí též coby interní lektor, supervizor a člen tréninkového výboru Brněnského institutu psychoterapie. Je autorem řady odborných článků i textů pro laiky, publikovaných na webu uTerapeuta.cz, které se staly základem jeho nové knihy Skryté příčiny duševních strastí s podtitulem Psychoterapie do kapsy, kterou nedávno vydalo Nakladatelství Portál.

V podcastu je nejprve řeč o tom, čím je dobrá psychoterapie a kým dobrý psychoterapeut. S Michaelem Václavíkem se následně vydáváme ke kořenům panické poruchy. Podle biologického pohledu na paniku jsou podstatným rysem poruchy náhle vznikající a nepředvídatelné periodické ataky masivní úzkosti (paniky), které nejsou omezeny na žádnou specifickou situaci nebo souhrn okolností. Podobně jako u jiných úzkostných poruch jsou symptomy u různých pacientů rozmanité, ale společný je u všech náhlý začátek záchvatu, „bušení srdce“, bolesti na hrudi, pocity dušnosti, závratě a pocity derealizace. Téměř vždy se objevuje strach z umírání, ze ztráty sebekontroly nebo z náhlého „zešílení“. Jednotlivé ataky trvají obvykle několik minut a často na ně navazuje strach z další ataky. Jak píše Michael Václavík ve své nové knize o skrytých příčinách duševních strastí, i kdyby existoval zázračný způsob, jak mávnutím kouzelné hůlky odčarovat život znepříjemňující symptomy paniky, není to v první řadě to, co si psychoterapeuti kladou za cíl. Tím je podle Václavíka hlavně zprostředkování pochopení vnitřního fungování, odhalení skrytých obav. Skrze vnitřní osvobození se od strachu z vlastního „sklepa“, svých podvědomých motivů, pak můžeme dojít k novým životním postojům.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠⁠ 

⁠⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠⁠

⁠⁠⁠⁠⁠KSM PORT

Pozvání do podcastu přijali psychiatři a psychoterapeuti MUDr. David Kolouch a MUDr. Jakub Kerner.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠⁠ 

⁠⁠⁠INSTITUT ORIGANUM⁠

⁠⁠⁠⁠KSM PORT⁠⁠

Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka, krizová interventka a lektorka Petra Třešňáková, která pracuje s klienty, kteří mají rodinné či partnerské problémy, úzkostné obtíže a deprese, problémy se sebevědomím nebo traumatické zážitky z minulosti, ale i potřebu hlubšího sebepoznání, nalezení vlastních zdrojů, cesty a větší radosti ze života. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v biosyntéze, skupinové psychoanalytické psychoterapii, neverbálních technikách nebo v krizové intervenci. Zajímá jí celostní přístup k životu, téma osobního rozvoje a lidské zralosti, hledání smyslu a naplnění individuálního příběhu. Působí též jako místopředsedkyně spolku Naděje pro děti úplňku, který sdružuje rodiče, usilující pro své děti s postižením o důstojný a kvalitní život.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠⁠ 

⁠⁠INSTITUT ORIGANUM

⁠⁠⁠KSM PORT⁠

Hostem podcastu je psychoanalytik Slavoj Titl, který vystudoval obor klinická psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyzkoušel různé psychoterapeutické tréninky, než našel svou cestu. Absolvoval psychoanalytický výcvik v České psychoanalytické společnosti. Pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, dále v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a také v Poradně pro manželství a rodinu. Inicioval založení Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie. Od roku 1990 působí v soukromé praxi jako klinický psycholog, psychoanalytik a párový terapeut. Vedl redakci časopisu REVUE pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu. Zúčastňuje se odborných konferencí u nás i v zahraničí a publikuje v řadě odborných časopisů. Nedávno vydal v Nakladatelství Portál svou druhou knihu Nevědomé fantazie ve vztazích s podtitulem Psychoanalytický pohled na partnerství.

V podcastu se nejprve věnujeme Oidipovskému komplexu, sexualitě dětí předškolního věku, nevědomí a mechanismům, které nás před obsahy nevědomí brání. Hlavní část podcastu pojednává o psychoanalyticky orientované párové psychoterapii. Nejpodstatnější z rozhovoru charakterizuje asi nejlépe citát z Titlovy nové knihy: „Byl bych rád, kdyby kniha umožnila porozumět nevědomé dynamice ve vztazích a důležitosti dětství při vytváření fantazií, neustrnout u jednoduchých poradenských návodů či zjednodušeného chápání lidského chování z hlediska evoluční psychologie, teorie učení, nebo dokonce nesklouznout do nepatřičného vysvětlování psychologických dějů biochemickými nebo neuropsychologickými výklady.“

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠ 

INSTITUT ORIGANUM

⁠⁠KSM PORT