„Neměla jsem v plánu stát se spisovatelkou,“ říká rusistka Alena Machoninová, jejíž román Hella se stal Knihou roku Magnesia Litera. Výjimečný text není jen rekonstrukcí zapomenutého osudu, ale hlavně oslavou literatury.

Na první pohled je čerstvě oceněný román Hella knihou o polozapomenutém osudu československé židovky Heleny Frischerové, která byla v roce 1937 zatčena v Moskvě a poslána do gulagu. Její manžel byl zastřelen, ona byla v domovském Československu považována za mrtvou.

Osud Frischerové je fascinující i tím, že se v průběhu uplynulého století nečekaně zjevoval v různých knihách. „Není to příběh o živé osobě. Je to příběh o literatuře,“ říká autorka Helly Alena Machoninová, která posledních patnáct let pobývala v Moskvě. V Česku je od loňského podzimu.

„Když jsem přijela, překvapilo mě, jaká tu panuje lhostejnost vůči válce,“ vzpomíná Machoninová. „Cítila jsem se spoluzodpovědná za to, co se děje. Za to, že se mi nepodařilo dostatečně vysvětlit, že Rusko je skutečně nebezpečná země. Myslí si to i celá řada Rusů, těch, kteří smýšlejí svobodně, protirežimně. Upozorňovali na to dlouho a Západ to vůbec nechtěl vidět.“

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví Machoninová také o svobodném prostoru literatury i o těžkostech psaní.

---

Rozhovory Jonáše Zbořila

• Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.
• Přepis celého rozhovoru čtěte zde.
• Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.