Prostor X

Coby vítěz se během vyhlášení hudebních Cen Anděl ocitl rapper Smack na pódiu hned dvakrát, vyhrál v kategorii Rap a získal Cenu fanoušků. Do poslední chvíle ale váhal, jestli během slavnostního večera vystoupí. Trval totiž na tom, že v přímém přenosu ČT zahraje jedině Molotow. Skladbu, v níž označuje prezidenta Zemana za „hlavního zombieho“, který by měl být poslán dožít na východ, a vyzývá k zapálení otce i syna Klausových, Leoše Mareše, Michala Davida, televize i rádia. „Pro většinu veřejnosti je to šokující věc. O to lepší je, že se mi to povedlo prosadit, že se to skoro nemuselo měnit, protože ty věci, co jsem tam řekl, jsou celkem jasné,“ pochvaluje si verzi bez vulgarismů, ve které píseň nakonec zazněla. I tak byl ale nervózní.

Být připravený zemřít, s tím by měl vstupovat do klece každý bojovník. Pokud to nedělá, „bude šulit sám sebe i diváky,“ myslí si Jiří Procházka, který patří v MMA ke světové špičce a 11. června v Singapuru může dosáhnout na triumf nejvyšší – vybojovat pás šampiona v polotěžké váze v nejprestižnější světové organizaci UFC. „Je to titulový zápas, určitě kolem něj budou větší očekávání a všechny tady ty věci, ale každý zápas je titulový. Vždycky jde o všechno,“ říká s tím, že touha být nejlepším rváčem je mu vlastní a postupně narůstala. Když nenašel přemožitele ve vesnici, hledal ho ve městě, pak na celostátní úrovni a za pět týdnů se utká s dosavadním šampionem, Brazilcem Gloverem Teixeirou.

Po šestiletém studiu konzervatoře v anglickém Leedsu chtěla Dominika Hašková zkusit s kapelou štěstí v Londýně. Její plány ale překazila pandemie. Uzavření veřejných podniků nepřálo koncertování, ani práci za barem, kterou si zpěvačka přivydělávala už během školy. A tak se rozhodla vrátit zpátky do tehdy rozvolněného Česka. S vidinou toho, že si společně zahrají na letních festivalech, ji následovali oba norští spoluhráči. I ta se ale záhy rozplynula. „Přišli jsme sem s tím, že jsme se těšili na koncerty, a pak já jsem byla první, kdo dostal covid, a potom se nakazili kluci. Když jsme byli konečně hotoví s karanténou, tak šlo Česko do lockdownu,“ popisuje Hašková souhru okolností, která se navzdory všem překážkám ukázala jako šťastná. Už 12. května bude totiž česko-norské trio, které si říká We Are Domi, reprezentovat Českou republiku na Velké ceně Eurovize 2022.

Označení konstruktivní opozice považuje za klišé a nemá ho rád. Podle exministra Karla Havlíčka oponuje bývalá vláda Andreje Babiše té současné nekompromisně a svou kritiku nesměřuje vůči uprchlíkům, ale vůči kabinetu premiéra Petra Fialy. Za fiasko považuje jeho hospodářskou politiku a to, že selhávání v ní „okecává“ tím, že „si bere jako beranidlo Ukrajinu a říká: ‚My možná nepodporujeme, jak bychom měli, ale to není naší vinou, to je v důsledku Ukrajiny.“ Alibismus, myslí si Havlíček. Pokud vláda nepřistoupí k efektivním energetickým opatřením a bude se dál držet své rozpočtové mantry, úmyslně vyhladoví 30 % lidí. Žádoucí je podle něj plošná podpora, která nemusí nutně zvýšit státní dluh.

Takový skokový růst cen energií a dalších vstupů, ke kterému došlo v závěru loňského roku, kdy se začalo spekulovat o ruské invazi na Ukrajinu, ředitel Sklárny Janštejn Jan Rabell nepamatuje. V reakci na něj musel přecenit na tři tisíce položek. To se dotklo zejména dlouholetých zákazníků, kteří nakupovali za ceny vytvářené na základě 20 let staré cenotvorby a najednou čelili až pětinásobnému zdražení, což pro ně bylo likvidační. Pochybnostem o vlastním podnikání se neubránil ani on sám, když letošního 8. března vystoupala cena za megawatthodinu na spotovém trhu k rekordním 344 eurům. „Tehdy jsem říkal, vzdávám to, protože jsem udělal veškeré možné věci, které šly udělat, ale toto už nelze,“ přiznává s tím, že provoz pecí je plně závislý na plynu a jiná alternativa v současnosti neexistuje.

Česká ekonomika má za sebou dvě velmi dobré dekády, během kterých docházelo ke zlepšování životního standardu. I kdyby teď nastala závažná krize způsobená například nedostatkem plynu, dojde v nejhrozivějším scénáři k propadu na takovou průměrnou životní úrovně, jaká byla kolem roku 2014, predikuje ekonom Miroslav Singer. O tom, že si pohoršíme, není pochyb, o chudobě ale řeč být nemůže. „Drama se z toho dělá logicky v médiích, v politice, hrotí se to, ale v reálu se nedostáváme někam, kde by společnost byla existenčně ohrožená,“ uklidňuje bývalý guvernér České národní banky. Před čím varuje, je uchlácholení se tím, že současná vysoká cena plynu je dočasná a zase klesne. Podle něj jde o novou realitu a s tou je potřeba se vyrovnat, ne ji řešit kompenzacemi.

„Jakákoli pomoc by měla znát své hranice,“ je přesvědčená Vilma Cibulková, pro kterou je altruismus celoživotní téma. Odmalička k němu byla vedená rodiči, maminka jí budila v půl čtvrté ráno, aby zametla dělníkům autobusovou zastávku a oni odjížděli do práce z čistého nástupiště. Coby uznávaná herečka platila azyl bezdomovcům, kteří se na ubytovně prali, a jejímu majiteli na nechápavé otázky, proč to dělá, odpovídala, že chce pomáhat. „Dopadlo to katastrofálně,“ přiznává s tím, že nelituje, ale poučila se. I tak ale nechává dveře svého domu odemčené, aby do něj mohl vstoupit kdokoli. „Vykradli mě asi 15x v životě a v tu chvíli jsem si uvědomila, že se zamykat nebudu, nechci mít strach,“ má jasno. Svou vlastní cestu si po dvacetileté abstinenci musela najít i k alkoholu.

O svou primární bezpečnost se musí Evropa postarat sama, Rusko je hrozbou pro ni, je přesvědčen analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Od Spojených států lze očekávat podporu, ruské jaderné zbraně jsou rizikem i pro ně, ale ne záchranu. „My i Spojené státy budeme vždy chtít vzájemně bojovat za vlastní svobodu. To je ta hranice, kterou bychom neměli opustit. Ale jsou situace a problémy, na které budeme mít rozdílný názor,“ říká a jako příklad uvádí vztahy k Íránu, potažmo celému Blízkému východu a Číně nebo konkurenční boj mezi společnostmi Airbus a Boeing. Životaschopnost transatlantické aliance je podle něj podmíněna oboustranně přínosnou spoluprací – pro USA je hlavním vyzyvatelem Čína, a tak musíme najít způsob, jak jim pomůžeme s ní.

„Chlapi přestali být dost výrazně chlapi, stali se metrosexuály. Je důležitější, jestli máš správně vlnu, jaké máš boty, nebo nedejbože kabelku, než jaký opravdu jsi,“ myslí si Ondřej Novotný. On sám je podle svých slov fanouškem dobrodružství, který nenávidí NE a když se mu něco nelíbí, tak to řekne. I díky tomu moderoval tři řady jedné z nejdrsnějších reality show na světě a ze zápasů MMA udělal společenskou událost, které z prvních řad sice pořád přihlíží jedna sebranka, protože bojové sporty lidi „z odvrácené strany měsíce“ přitahují, ale do těch dalších usedají rodiny s dětmi. Argumentaci, že malí diváci by v hledišti sedět neměli, protože jde o násilí, považuje za hloupou. Místem, kde se vytrácí respekt a základní životní hodnoty, totiž není oktagon, ale západní svět.

Armáda je odrazem společnosti, říká na základě osobní zkušenosti generál Jiří Šedivý. Ta ruská se při vojenských přehlídkách sice prezentovala údajně nezničitelným obrněným transportérem T-14 Armata, ve skutečnosti to ale bylo jen pozlátko. Nejméně jeden takový tank byl zničen v Sýrii, na ukrajinské bojiště podle všeho ani nevyjel. Důvodem podle Šedivého není záměr nasadit supermoderní vozidla až v těchto dnech, které budou rozhodující, ale fakt, že výroba původně plánovaných 2000 kusů byla nad finanční možnosti i schopnosti výrobního závodu, a tak byl jejich počet redukován. „Dneska si myslím, že Rusové ještě pořád nemají vybavený víc jak možná jeden prapor,“ odhaduje. Právě korupce a nekompetence umožnily Ukrajincům připravit se na boj, ale také zapříčinily smrt mnoha civilistů. A ještě zapříčiní.