Studio N

Nejen ve Spojených státech, ale i v mnoha světových městech lidé demonstrují proti policejnímu násilí a rasismu. Ten se v tomto případě týká především Afroameričanů. K protestům se v různých podobách přidávají i Češi. Někteří demonstrovali na Staroměstském náměstí, spousta lidí vyjádřila sounáležitost s Afroameričany přidáním černé fotky na sociální sítě nebo heslem #BlackLivesMatter. Fungují ale podmínky, za které se celosvětově demonstruje, v České republice? Dokázali jsme se vypořádat se systémovým rasismem? Na to odpovídají sociolog Daniel Prokop a reportérka Jana Ustohalová.

Zatímco situace v amerických ulicích se zklidňuje, palčivé souboje vyvstávají jinde: mezi těmi, kdo zprávy přinášejí ostatním, tedy v redakcích. Jednou z nich je deník New York Times, kde kvůli ostrému názorovému textu od republikánského senátora 800 lidí pohrozilo odchodem, a šéf komentátorského oddělení dokonce přišel o místo.

Slovenská televize JOJ v pondělí odvysílala další epizodu zábavné show Inkognito. Je to ten typ soutěže, ve které známé osobnosti hádají profese hostů a na konci odhalí jejich identitu. Během závěrečných titulků se v sestřihu objevily i záběry, na nichž se herec Maroš Kramár dotýká prstem zadku maskérky, která je k němu otočená zády. Co je toto za signál pro společnost, proč má Maroš Kramár pocit, že se nikomu omlouvat nemusí, a kde začíná sexuální obtěžování, o tom debatují slovenské novinářky, které se tomuto tématu dlouhodobě věnují – Ria Gehrerová z Denníku N a Zuzana Kovačič Hanzelová z deníku SME.

Německo je pro podnikání Agrofertu vedle Česka a Slovenska klíčová země. Koncern zde má významné podniky – mimo jiné chemickou továrnu SKW Stickstoffwerke Piesteritz a pekárny Lieken. V Německu už je také dávno v provozu registr skutečných majitelů, který musejí všechny členské země EU zavést na základě evropské směrnice. Honza Moláček zjišťoval, jaké údaje Agrofert v německém registru uvádí.

Ricinová kauza vypadala na začátku jako velká bomba, která plně zaměstnávala policii, novináře a hlavně zpravodajské služby. Nakonec se ale ukázalo, že za jednou z největších zpravodajských afér v Česku stála s největší pravděpodobností nevraživost mezi dvěma pracovníky ambasády – z nichž jeden poslal anonymní udání české Bezpečnostní informační službě. To také v pátek oznámil premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Oba Rusové navíc spolupracují s ruskými tajnými službami. Potkali se s nimi naši reportéři Petra Procházková a Lukáš Prchal a v podcastu vám popíšeme, jak takové schůzky vypadají.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil pojede na oficiální návštěvu Tchaj-wanu. Ta by se měla uskutečnit od 30. srpna do 5. září. Vystrčil počítá s tím, že ho bude doprovázet podnikatelská delegace. A připojit by se měla i vdova po jeho předchůdci Jaroslavu Kuberovi (ODS) Věra. Senát totiž podle svého předsedy zůstal reprezentantem českého sebevědomí. Jaké dopady může mít tato cesta pro Česko, probereme s Hankou Mazancovou a Jakubem Zelenkou.

Ministerstvo financí nabídlo Deníku N exkluzivní rozhovor se šéfkou resortu Alenou Schillerovou. Posléze však vyšlo najevo, že se jeho mluvčí spletl: monotematické interview chtěl nabídnout Lidovým novinám z premiérova svěřenského fondu. Termín rozhovoru pro Deník N pak z časových důvodů zrušil. Po několika dalších odkladech přestal komunikovat úplně.

Česká vláda sáhla k nečekanému a velmi ostrému kroku. Vyhostila ze země dva ruské diplomaty, na odjezd jim dala 48 hodin. Oba muži podle informací českých úřadů pracují pro ruské tajné služby. Popisujeme podrobnosti akce, na níž se podíleli diplomaté i tajné služby.

Enormní úsilí, které vynakládá farmaceutický výzkum při hledání léků na covid-19, není samozřejmě motivováno altruisticky. V sázce jsou zisky a prestiž objevitele. Závodu se účastní tolik rozmanitých hráčů, že situace je nepřehledná. Ale především – a to si řekněme zcela jasně – žádný lék na covid-19 neexistuje. Není jím slavný remdesivir a už vůbec jím není velmi nebezpečný chlorochin, který podle svých slov preventivně bere americký prezident Donald Trump. Světovou cestu za lékem sleduje náš vědecký editor Petr Koubský.

Česko by se v budoucnu mohlo obejít bez výstavby nového jaderného zdroje. Vyplývá to z interního dokumentu Uhelné komise, která se zabývá útlumem těžby uhlí a výrobou energie z fosilních paliv. Tento dokument má Deník N k dispozici a pročetl ho ekonomický redaktor Michal Tomeš.