Studio N

Karanténa vyhlášená kvůli koronaviru uvrhla řadu lidí do nucené samoty. Výzkumy ukazují, že izolaci nebo vyloučení ze skupiny, které nejsou dobrovolným hledáním chvíle samoty, evoluce tvrdě trestá – úzkostí, depresí, vysokým tlakem, nespavostí a pocity podobnými fyzické bolesti. Téma pro Evu Mošpanovou.

Při policejním zásahu v Minneapolisu ve státě Minnesota zemřel Afroameričan George Floyd. Záběry, jak na něm tři policisté klečí a z toho jeden z nich, běloch Derek Chauvin, na krku skoro devět minut, natočila svědkyně a zveřejnila je na Facebooku. Od té doby se hněv afroamerické komunity – a nejen té – ve Spojených státech – a nejen tam – nedá zastavit. Dnes je to přesně týden. O rasových nepokojích mluvíme s bývalou americkou zpravodajkou Janou Ciglerovou a Janem Benešem z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

ÚZIS je státní institucí, spadá pod ministerstvo zdravotnictví a funguje částečně jako úřad, částečně jako vědecká instituce, jde o to, ze které strany se na něj díváte. V krizi mu přibyla třetí funkce, která se dá pojmenovat jako centrální mozek krizového řízení. Jestli se vláda, města, obce a Prymulův tým měly rozhodovat aspoň trochu kvalifikovaně, potřebovaly data a jejich interpretaci. ÚZIS byl a dosud je jediný, kdo je může dodat. Přinejmenším proto, že má zákonem daný exkluzivní přístup k informacím, k nimž se jiní analytici nedostanou. Tím pádem také značnou odpovědnost. Poslechněte si, co všechno ÚZIS o koronaviru ví a neřekl nám to. Hostem je Petr Koubský.

Dolní komora obsadila zbývající tři místa do Rady ČT. V tajné volbě uspěli ekonomka Hana Lipovská, novinář Pavel Matocha a moderátor Lubomír Xaver Veselý. Jak bude vypadat kontrola nad veřejnoprávní televizí pod dohledem nových členů Rady a co to může znamenat pro nezávislost ČT? „Volba radních ukázala zájem mocenského konglomerátu v čele s Andrejem Babišem. Volbu uvítali i nevládní politici, kteří mají na likvidaci televize stejný zájem, jako premiér“ říká ve Studiu N Jan Moláček. 

Pokud se vše podaří, zapíše se 27. květen 2020 do dějin lidstva. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě má dnes odstartovat raketa Falcon 9. Cíl: oběžná dráha a na ní Mezinárodní vesmírná stanice ISS.

Čínská strana přitvrzuje a České republice dochází trpělivost. V úterním podcastu rozebíráme diplomatické problémy mezi oběma zeměmi.

Demokracie není ozdoba, ale oříšek a úkolem lidu je ho rozlousknout – slova čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Strana, kterou Si řídí, teď jeden takový oříšek rozlouskla. Nebo aspoň nakřápla: otevřeně porušila garantovanou autonomii Hongkongu a vnutila městu svůj zákon o národní bezpečnosti. Je to konec Hongkongu, jak jsme ho znali. Téma pro zahraniční redaktorku Magdalenu Slezákovou.

Tajné služby senátorům potvrdily, že Hrad velmi pravděpodobně inicioval vznik dokumentu z čínské ambasády, který byl nalezen u zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery. Kvůli této informaci, kterou Deník N zveřejnil už koncem března, hrozí kancléř Vratislav Mynář naší redakci žalobou. Nové okolnosti popisují reportéři Lukáš Prchal a Jakub Zelenka.

Jméno nového předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho není příliš známé. Kdo je muž, který se díky rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana stal na deset let jednou ze špiček české justice, popisuje reportérka Hanka Mazancová. Další komentář přidává bývalá šéfka Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová, která upozorňuje, že způsob jmenování nahrává spekulacím a působí jako politizace funkce.

Po ukrajinském majdanu přišla razantní odpověď Ruska v podobě okupace Krymu a napadení východní Ukrajiny. Rusko navíc tvrdě zakročilo proti těm, kteří s jeho kroky nesouhlasili. Mezi ně patřil i krymský rodák, filmový režisér Oleh Sencov. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho v roce 2015 poslali na 20 let do ruského vězení. Tam držel bezmála půlroční hladovku, během níž vznikly jeho unikátní Deníky. Ty se v průběhu loňského propuštění podařilo propašovat ven a v září poprvé vyjdou knižně rusky a ukrajinsky, v češtině je na podzim vydáme v Deníku N v naší knižní edici. Co se v nich dočtete a jaký je příběh tohoto disidenta, popisuje reportérka Petra Procházková.