Studio N

Zatímco se pozornost v posledních týdnech zaměřuje na rozvolňování restrikcí a angličtinu Aleny Schillerové, tak trochu pod radarem prošla vládou opatření k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Jedno z nich by přitom mohlo mít zásadní dopad na výběr budoucího dodavatele zakázky s obrovským geopolitickým i ekonomickým významem. Její cena se zatím odhaduje na 160 miliard, ale podle zkušeností ze zahraničí se může výrazně prodražit i prodloužit. Se stavitelem by se tak stát dostal do užšího vztahu, než by v některých případech mohl chtít. Víc s editorem ekonomické rubriky Honzou Pavcem a investigativním reportérem Lukášem Prchalem.

Když Hospodářské noviny upozornily na slabou angličtinu ministryně financí Aleny Schillerové, kvůli které podle listu ignorovala klíčové videokonference s ostatní evropskými ministry, reagovala velmi ostře: „Obyčejná lež,“ napsala si na Twitteru. „V Bruselu hovořím zásadně anglicky, tlumočníka nevyužívám.“ A novináře logicky zajímalo, kdo lže. Ministryně, nebo noviny? Reportéři CNN Prima News a České televize otestovali, jak Alena Schillerová mluví anglicky. Přístup novinářů hodnotí mediální analytik Filip Rožánek a šéf Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP Petr Orság.

Na to, že ve velkokapacitních ústavech jsou porušována lidská práva, a přesto v nich nadále žijí desetitisíce lidí, dosud upozorňovaly většinou jen neziskové organizace. Teď se k nim otevřeně připojila skupina uznávaných akademiků a vznikla mimo jiné petice, která vyzývá k radikální změně systému. O opomíjeném tématu, které se možná jednou bude týkat nás všech, mluví reportérka Eliška Hradilková Bártová.

Nebýt toho, že se několik lidí vzbouřilo a zburcovalo veřejnost, stát by měl o další nemocnici méně. Příběh občanské revolty v Litoměřicích může posloužit jako návod pro ty, kdo se rozhodnou změnit politické rozhodnutí ve své obci. V rámci seriálu Česká inspirace přinášíme audio reportáž, která ukazuje občanskou statečnost.

Vyvracet či dokazovat cokoliv v největší české špionážní kauze posledních desetiletí, říkejme jí pro zjednodušení ricinová, je prakticky nemyslitelné. I ty nejdivočejší verze jsou totiž v tomto případě možné. Probíráme je s reportérkou Petrou Procházkovou.

Po celém světě utrácejí nejbohatší lidé miliardy korun za boj proti koronaviru. Výjimkou není ani Česko, kde miliardáři poslali na vývoj vakcíny víc než vláda. Přesto v porovnání se zahraničím v míře pomoci vůči svému bohatství zaostávají. Zjistil to reportér Jakub Zelenka.

Byť se prezident i viceprezident Spojených států nechávají testovat každý den a nepustí k sobě nikoho, kdo by testy neprošel, koronavirus se dostal do prezidentova nejbližšího okolí. Od demokratického hoaxu, přes uznání pandemie, až po vpichování čistícího prostředku do těla. Jak se vyvíjí Trumpovy názory na koronavirus, popisuje reportérka Jana Ciglerová.

„Naše politická reprezentace není ochotná nebo schopná jednat v souladu s tím, co jí říkají vlastní bezpečnostní odborníci,“ tvrdí expert na propagandu Jakub Kalenský. „Zčásti v tom hraje roli smutná sestava, která sedí na Hradě a jedná pouze v žoldu Ruska a Číny. Premiér není ochotný se této skvadře pracující v zájmu cizích, nepřátelských mocností postavit. A vláda jako celek není schopná hájit bezprecedentní situaci, kdy musí mít tři naši demokraticky zvolení zástupci ozbrojenou ochranu kvůli výhrůžkám z Ruské federace.“

Studie kolektivní imunity odhalila, že promořenost Čechů je nízká. Ze skoro 27 tisíc lidí jich měla protilátky zhruba stovka. Nejméně nakažených na 100 tisíc obyvatel bylo v Brně, nejvíc pak na Litovelsku. Co nám studie ukazuje, popisuje editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský.

Česko se přidalo k celosvětovému závodu ve vývoji vakcíny proti nemoci covid 19, zatím je ale teprve na startu. Pokud vše půjde hladce, očkovací látka by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla být na světě nejdříve za rok. V Británii a Německu už přitom začínají testovat vakcíny na lidech a doufají, že budou na podzim dostupné veřejnosti. Téma pro Adélu Skoupou.