
Sign up to save your podcasts
Or


Ženy XYZ #47: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.
Premiér Andrej Babiš oznámil zásadní změny ve struktuře lidskoprávních odborů. Od července je plánuje přesunout u Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Týká se to také odboru rovnosti žen a mužů, který měl původně zamířit pod ministerstvo práce vedené konzervativním zástupcem hnutí ANO Alešem Juchelkou. Nakonec to vypadá na přesun pod ministerstvo spravedlnosti. Odborníky a odbornice, kteří sedí v Radě vlády pro rovnost žen a mužů to ale příliš neuklidnilo a dál trvají na svých rezignacích. Proč k přesunům dochází? Jaký dopad mohou mít na genderové i jiné lidskoprávní otázky? Bude výsledkem skutečně větší efektivita, jak premiér slibuje? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech.
Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici.
Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.
Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy.
O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.
Foto: Jakub Žárský
Mohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové?
https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledove
Studie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:
https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5
Výtah Respektu: V jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z úřadu vlády pod několik ministerstev se nechystají změny a je definitivně rozhodnuto. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš z ANO. Experti a expertky přitom předkládali jiné návrhy a kritizovali, že vládní změny přišly nečekaně a bez jakýchkoliv dat a analýz, které by prokázaly, že by agendy měly být efektivnější. Podle kritiků návrhu, se kterým přišel předseda vlády a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha, by tak mohl být výrazně ohrožen chod agend, v horším případě by to mohlo znamenat jejich likvidaci. A to by mělo celospolečenské dopady. Jaké konkrétně? Proč vůbec vláda prosadila změny? A kdy mají nastat? I o tom mluví v úterní epizodě František Trojan.
Výtah Respektu: Spojené státy o víkendu provedly údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů. Podle USA šlo o reakci na agresivní kroky Teheránu. Írán v reakci na to zaútočil na neupřesněnou leteckou základnu, která podle nich byla využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Ke vzájemným útokům přitom dochází i přesto, že obě strany v dubnu dojednaly příměří. Znamená to tedy, že už neplatí? Co víme o aktuálně probíhajících jednáních? Jak se pokračující konflikt projevuje na Trumpově podpoře? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.
Dělníci kultury #56 dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Silvie Lauder debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #62: Atmosféra v Poslanecké sněmovně houstne. Poslanci a poslankyně vlády i opozice se častují čím dál ostřejšími výrazy, délka jednání se protahuje, dohody přestávají platit. Jak v současnosti vypadá prostředí dolní komory a vede k tomu, že dnes není možná spolupráce některé z opozičních stran s vládním hnutím ANO? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Eva Soukeníková, František Trojan a Filip Zelenka.
Výtah Respektu: Nový maďarský premiér Péter Magyar se v pátek setká se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, se kterou bude jednat o uvolnění zmrazených evropských fondů. Jde o dohodu, která by pro Budapešť odblokovala skoro 10,5 miliardy eur. Ale aby se tak stalo, muselo by Maďarsko do srpna udělat několik velkých změn. Jaké jsou ty nejzásadnější? Co se od nástupu nové vlády změnilo ve vztahu s Ukrajinou nebo v otázce svobody médií? Jakými lidmi se Magyar obklopil? A co je vlastně s Orbánem? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Tomáš Brolík.
Jan Saudek už nejspíš nikdy žádný snímek neudělá, říká manželka známého fotografa
Pavlína Saudková mluví v podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové otevřeně o současném životě 91letého fotografa Jana Saudka a jeho i svých traumatech. Proč v rámci terapií zkusila i psychedelika a jak jí pomáhá koupání ve studené vodě? Vnímá kritické pohledy na Saudkovo znázorňování ženského těla? A jak se proměňuje v Česku filantropie?
Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:
• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt
• YouTube: https://www.youtube.com/respekt
• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD
• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574
Výtah Respektu: Role Spojených států coby zprostředkovatele dohody mezi Ruskem a Ukrajinou je v současnosti jednou z nejdiskutovanějších diplomatických otázek na světě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že Washington je dál ochotný hrát roli prostředníka, pokud se objeví reálná příležitost, ale také řekl, že se USA svoji role vzdají, pokud v brzké době nebude jasné, jak válku reálně a rychle ukončit. A to doposud jasné není. Co by odstoupení Spojených států znamenalo pro válku znamenalo? Kdo jiný by mohl být prostředníkem? A jaká je momentálně situace na frontě? Ve středeční epizodě shrnuje Ondřej Kundra.
Ženy XYZ #46: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.
Ostře řezaná čelist, uhrančivé oči a co nejnižší procento tuku. Jako vedlejší důsledky poruchy příjmu potravy, neplodnost nebo rozlámané kosti v obličeji. To je ve zkratce looksmaxxing, kdysi okrajový fenomén manosféry, dnes poměrně rozšířené mužské hnutí, které věří, že životní úspěch a štěstí jsou úzce svázány se vzhledem. Jak tento trend mužům a chlapcům ubližuje? Co má společného s eugenikou a kde se vzalo přesvědčení, že ženy na mužích zajímá pouze atraktivní vzhled? O tom debatovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners