
Sign up to save your podcasts
Or


Prezident Petr Pavel ve čtvrtek mluvil s dalšími nominanty na ministry příští vlády. Tentokrát za ním na Pražský hrad dorazil předseda Motoristů Petr Macinka, který je kandidátem na ministra zahraničí, nominant SPD na ministra zemědělství Martin Šebestyán a další nominant tohoto hnutí, tentokrát na ministra obrany, Jaromír Zůna. Právě o někdejším prvním zástupci náčelníka generálního je čtvrteční epizoda podcastu Výtah Respektu, ve které Ondřej Kundra popisuje Zůnovu dosavadní kariéru, jeho možný střet zájmů, motivaci k tomu stát se ministrem i postoj k pomoci Ukrajině a přístup k Rusku či Číně jako bezpečnostním hrozbám nejen pro Česko.
(Ne)bezpečí #59 s herečkou Sarah Haváčovou o tom, proč ji armáda netankovala a proč musela do služby v ní dozrát.
Herečka Sarah Hlaváčová letos vstoupila do aktivních záloh. Zacházet se zbraní pro ni nebylo snadné. "Nešlo mi to, probrečela jsem to. Musela jsem se s ní nějakztotožnit a skámošit. Někdy jsme si připadala jako Mr. Bean, jak jsem byla nemotorná," popisuje svůj výcvik. Co ji přimělo jít do armády, jak se dívá na ruskou válku na Ukrajině a proč si myslí, že může přijít i do Česka. Ptal se Ondřej Kundra.
Spojené státy v posledních měsících podnikají největší nasazení armády v Karibiku za několik dekád. Pentagon to zdůvodňuje potřebou bojovat proti lodím, které pašují drogy. V polovině měsíce dokonce USA do oblasti přemístily největší vojenské plavidlo na světě, letadlovou loď USS Gerald R. Ford, přičemž útoky si doposud vyžádaly přes osm desítek životů. Zvláštní pozornost Bílý dům věnuje Venezuele, u které Donald Trump oznámil úplné uzavření vzdušného prostoru a nevyloučil ani pozemní útoky. Je za tím skutečně pašování drog nebo snaha svrhnout venezuelského autoritáře Nicoláse Madura? Co by se s Venezuelou dělo poté? A hrozí v Karibiku válka? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.
Ženy XYZ #22: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.
Nový Gender Equality Index je venku. Mapuje, jak je na tom s nerovnostmi mezi pohlavími Evropská unie a jednotlivé členské státy. Například v kategorii zastoupení žen ve vrcholné politice jsou rozdíly obrovské. Jaké nové ukazatele výzkumníci a výzkumnice prozkoumali? Jak se liší náhled na genderové stereotypy mezi mladými muži a ženami - a co to může přinést? A jak v žebříčku dopadli Češi a Češky? Ve 22. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.
V textu Proč zemřel zápasník a pražský bezdomovec Vráťa Šourek Marek Švehla přibližuje konkrétní příběh člověka žijícího na ulici i to, jakým způsobem s těmito osobami pracují nejen sociální a zdravotní služby v Česku, ale také hlavní město. V úterní epizodě podcastu Výtah Respektu pak vysvětluje, proč chybí data o počtu lidí bez domova i v čem má Praha, ve které se přitom (zvlášť v některých částech) daří komplikované téma bezdomovectví zvládat, ještě mezery.
S politologem Petrem Petrem Jurkem ze Západočeské univerzity v Plzni a Stanislavem Havlíčkem z organizace Lékaři bez hranic o situaci lidí v Pásmu Gazy a vyhlídkách na mír s ohledem na dohodu mezi Hamásem a Izraelem pod taktovkou amerického prezidenta. Debatu Respektu v Plzni moderovala Dominika Perlínová.
Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?
„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize Výjimečný stav. Věnuje se v ní různým podobám fašismu i tomu, jak v době, kdy je mu nakloněno čím dál více lidí, lidsky obstát. Se šéfredaktorem slovenského Denníku N Matúšem Kostolným a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v rámci křtu debatoval nejen o knize, ale také o aktuální politické situaci v Česku a na Slovensku. Moderuje novinářka Denníku N Monika Tódová.
Dělníci kultury #33: v dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
poslední řadu seriálu Stranger Things (Netflix)
budoucnost ministerstva kultury po Martinovi Baxovi
hudební anketu Český slavík
50 výročí singlu Bohemian Rhapsody kapely Queen
seriál I Love LA (HBO)
film Pak Čchan-uka Není jiná možnost
knihy Martina Steckera a Jana Havla Cvičení FAMU (Nakladatelství AMU) a Lenka Sýkorová: Můj úžasný život se Zdeňkem Sýkorou (Galerie Zdeněk Sklenář)
výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni (Museum Kampa)
blížící se prodej společnosti Warner Bros Discovery
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.
Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.
Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.
A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.
Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.
foto: Antonio Scorza/COP30
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners