
Sign up to save your podcasts
Or


S Romanou Jungwirth Březovskou o klimatické konferenci OSN COP30 v Brazílii ve stínu Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.
Svět zažil sérii rekordně horkých let a sílících extremních projevů počasí související ze zahříváním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů. Bezmála dvě stě států se před deseti lety v Paříži shodlo na tom, že se vynasnaží omezit nárůst teploty na základě dobrovolných závazků ke snižování emisí oxidu uhličitého či metanu. V Brazílii tento týden začala jednání na klimatické konferenci OSN, která prověří jestli země dokáží v ochraně klimatu dále spolupracovat i když jeden z největších emitentů skleníkových plynů opustil jednací stůl a globální emise stále rostou.
„Pařížská dohoda nestojí ani nepadá s jedním státem...USA stejně nebyly šampionem v ochraně klimatu,“ podotýká Romana Jungwirth Březovská. Jaká očekávání má analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a Czechglobe, která se účastnila řady summitů, od konference COP30 v Brazílii? A o co se tam především "hraje"? Nejen na to se ve Výtahu Respektu ptá Štěpán Sedláček.
Souhrn dne , postřehy Josefa Šlerky a Josefa Holého z Wikikonference 2025 a rozhovor s Klárou Joklovou z Wikimedie ČR mimo jiné o tom, jak si stěžují politici na internetovou encyklopedii.
Co by se změnilo, pokud by téměř před čtvrstoletím nevznikla Wikipedie? Možná by vám chyběl cenný a otevřený zdroj informací bez reklam. Řada studentů by rozhodně musela vynaložit větší úsilí při psaní referátů a seminárek. Ale tahle poznámka už po rozšíření generativní AI působí úsměvně. Otázkou ovšem je, jak kvalitní by byly používané jazykové modely, protože i díky obřím databázím vytvářenými wikipedisty s námi dokážou mluvit na současné úrovni. Chatboty totiž do značné míry na internetové encyklopedii parazitují.
Wikipedie stojí na neutuchající práci mnoha dobrovolníků, kteří rozšířují a upravují její obsah ale také editorsky dohlížejí na to, aby byly uvedeny pravdivé a kvalitně ozdrojované informace, podobně jako to dělají v médiích novináři. V případě české verze internetové encyklopedie jde o skupinu několika set velmi aktivních editorů, kteří podstatnou část volného času věnují Wikipedii. A také se pravidelně setkávají tváří v tvář na různých srazech. Tím největším je v případě české komunity výroční Wikikonference, která se konala o víkendu v Praze v prostorách vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy. V podtitulu konference byla otázka - Je Wikipedie jenom pro boomery? S tím se pojí přesun pozornosti k velkým jazykovým modelům, které často odpovídají s využitím dat z Wikipedie aniž by na ní odkazovali. Je to problém? V jaké kondici je česká verze největší internetové encyklopedie? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček výkonné ředitelky spolku Wikimedia ČR Kláry Joklové.
S politology Jiřím Lechem a Lucií Tungul o tom, jak může vypadat nová česká zahraniční politika.
Je sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny čistě symbolické gesto, nebo se Česko připojí k proruskému bloku zemí jako je Slovensko a Maďarsko? A jak si premiér Andrej Babiš z hnutí ANO bude hlídat vlastní zájmy v Evropské unii? Volby skončily a vládní strany nyní musí své předvolební sliby převést do reality, která je ale často komplikovanější, než voličům tvrdili. Okolní státy už nyní varují před nástupem nové vlády a změnou české pozice. Co to pro nás bude znamenat a v čem může nová vláda na tu předchozí navázat. O tom diskutovali politologové Jiří Lech a Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Divadle nacucky v Olomouci na Debatě Respektu, kterou moderovala Dominika Perlínová.
V 30. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.
Tentokrát došlo na:
knihu Martina M. Šimečky Výjimečný stav (Respekt)
rodinné pozadí starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho
nové album Iconoclasts od Anny von Hausswolff
koncert Ethel Cain v Lucerně
nové trendy ve filmovém castingu
rozhovor s výtvarníkem Epos 257
seriály Chad Powers (Disney+) a Monstrum z Florencie (Netflix)
výstavu Sáry Konečné Heat (Hidden Gallery)
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Nová rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů má za sebou první zkoušku jednoty, jelikož se hlasovalo o šéfovi Sněmovny. Tím se stal Tomio Okamura, i když se před hlasováním spekulovalo, že nemusí být všem poslancům hnutí ANO po chuti. Jaký bude předseda SPD šéfem Poslanecké sněmovny? A jak budou reagovat opoziční strany? O tom se v 34. epizodě podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři František Trojan, Filip Zelenka redaktorka Kristýna Jelínková.
Takzvaný shutdown platí v USA rekordní 37. den. Doposud byl rekordním ten z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, který trval 35 dní. Situaci nicméně odnáší miliony Američanů a Američanek. Federální zaměstnanci buď nemohou chodit do práce a musí si přivydělávat jinde, anebo chodí, ale nedostávají plat. Ohroženi jsou i lidé, kteří pobírají potravinové dávky, na kterých ve Spojených státech závisí zhruba 42 milionů osob. Trump přitom mezitím uspořádal party ve stylu Velký Gatsby, na kterou pozval donory, kteří mu pomáhají s rekonstrukcí Bílého domu. Co na to Američané? Má těm, kteří se kvůli shutdownu dostávají do nouze, kdo pomoct? A jaký je vlastně jeho důvod? I na to ve čtvrtečním Výtahu Respektu odpovídá Dominika Perlínová.
Poslanci a poslankyně se ve středu sešli na pokračující ustavující schůzi, na které mají mimo jiné zvolit vedení dolní komory. Debata se ale zasekla u návrhu na šéfa Sněmovny. Zatímco končící vláda navrhla Jana Bartoška z KDU-ČSL, hnutí ANO přišlo se jménem šéfa SPD Tomiem Okamurou. U toho zejména poslanci a poslankyně vládní koalice, ale také Piráti, připomínají řadu jeho rasistických a útočných výroků i soudy SPD kvůli možnému extremismu. Podle stále ještě současného premiéra Petra Fialy z ODS by byl Tomio Okamura, kterého nazývá proruským politikem, především bezpečnostním rizikem pro Česko. Jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů by měl totiž přístup k těm neutajovanějším informacím. Jak tomu předejít? S čím chce jít do čela dolní komory sám Okamura? A jak má probíhat samotná volba? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny František Trojan.
Ženy XYZ #18: Zmínky o "boyfriends" mizí ze sociálních sítí a být single je čím dál víc cool. Zatímco někteří se obávají, že svět ovládnou svobodné majitelky koček, ženy jen vzkazují, že než mít špatný vztah, to raději žádný. Jakou budoucnost čekají heterosexuální vztahy? Jaký vliv bude hrát zvyšující se vzdělanost žen? A kolik single mužů vlastní psa? V 18. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?
Jedním z bodů programového prohlášení nastupující vlády v Česku, které má Respekt k dispozici, je zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. „Když vidím, co nastupující kabinet říká, se zkušeností ze Slovenska mám za to, že to není nic než cesta k tomu, aby veřejnoprávní média byla poslušná vůči vládní koalici a politikům," říká v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Příští česká vláda, kterou bude tvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé, přitom stejně jako současná slovenská vláda Roberta Fica, míří nejen na média, ale také na nevládní organizace. I v tom je povolební situace v ČR podobná tomu, co se děje na Slovensku, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Myslím, že si mnohdy sami neumí uvědomit, co všechno by se začalo hroutit, kdyby nevládní organizace přestaly fungovat. Jsou to desítky a desítky miliard, které neziskový sektor ušetří státu tím, že supluje některé jeho role." Proč tedy někteří politici a političky útočí zrovna na tyto oblasti? Co čeká Český rozhlas a Českou televizi? A jak omezení financování, potažmo činnosti neziskovek dopadne na běžné občany? Moderuje Zuzana Machálková.
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners