Týdeník Respekt

Speciální Vládneme, nerušit ŽIVĚ z Univerzity KarlovyGenerace Z vstoupila do Poslanecké sněmovny. Dvacátníci a třicátníci tak již naplno spolurozhodují o našich životech a to navíc v rekordním množství. Mají ale reálnou moc a jsou svými staršími kolegy vyslyšeni? Jaká jsou jejich témata? A umí se spolu domluvit lépe i napříč opozicí a koalicí, na rozdíl od starších kolegů? O tom si v Kampusu Hybernská u příležitosti zahájení akademického roku Karlovy univerzity povídali Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a František Trojan.

Výtah Respektu: Už 9. a 10. října budou Češi rozhodovat o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech sedět v zastupitelstvech. Zhruba třetina země bude volit také své zástupce a zástupkyně do horní komory Parlamentu. O co ve volbách jde? Jak v komunálních volbách volit jednotlivé strany či kandidáty? Jak konkrétně chtějí splnit své sliby týkající se dostupného bydlení? A co se nepovedlo první dámě? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě František Trojan.

Ženy XYZ: Většinu dějin platilo, že vládnou muži. Královen, které přesto usedly na trůn, tak nebylo moc, většina z nich ale zanechala výraznou stopu: Amanirenas, vládkyně starověkého království Kuš, anglické královny Alžběta I. i II., ruská carevna Kateřina Veliká nebo jediná žena na českém trůně - Marie Terezie. Platilo také u panovnic moderní klišé, že ženy do politiky přinášejí klid a jemnost? A co přinese Evropě éra královen, která ji zanedlouho čeká? V další živém natáčení podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

S Irenou Kalhousovou o blížících se volbách v Izraeli a jejich zatížení událostmi ze 7. října. Moderuje Ondřej Kundra.

Izrael směřuje ke klíčovým parlamentním volbám, které rozhodnou o dalším osudu Benjamina Netanyahua a které mohou výrazně ovlivnit další směřování Izraele. Co od voleb očekávat? Jak moc budou tyto volby zatížené událostmi ze 7. října? A jak mohou volby v Izraeli ovlinit situaci v Gaze a na Západním břehu? Debata s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Foto: ČTK / AP/ Ronen Zvulun

Výtah Respektu: „Írán znovu otevře Hormuzský průliv až poté, co Spojené státy splní jeho podmínky," řekl podle íránských médií předseda íránského parlamentu, načež v pondělí večer tisková agentura Fars zveřejnila slova íránského prezidenta, podle kterého jednání s USA nemají žádný smysl. A tak se, na což v posledních týdnech upozorňují i světové agentury, obě země ocitly kromě války také ve slepé uličce. Kdy bylo poslední jednání Spojených států a Íránu? Jak je to nyní v Hormuzském průlivu? A jak by dění mohlo ovlivnit to, že se Američané stáhli z Iráku? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.

Zeitgeist s polským novinářem a bohemistou Aleksanderem Kaczorowským o odkazu prezidenta Václava Havla u nás a ve světě i jeho zneužívání. Připravil a Moderuje Štěpán Sedláček.

„Ať už si myslíte o současném stavu světa cokoliv – členství v Severoatlantické alianci nám umožnilo vstup do Evropské unie a zajistilo čtvrtstoletí prosperity. Polsko nezažilo takový klid a prosperitu tři sta let. Udělali jsme velký civilizační pokrok, za nějž vděčíme lidem jako byl Václav Havel,“ říká polský slavista a publicista Aleksander Kacorovski o odkazu první české hlavy státu.

Václav Havel by 5. října oslavil devadesátiny. Dramatik, disident, esejista, vůdčí intelektuální postava, autor absurdních her, otevřeného dopisu Gustavu Husákovi, Moci bezmocných a jeden z hlavní organizátorů Charty 77 strávil v komunistickém vězení celkem 5 let. Posléze se stal prvním porevolučním prezidentem a politikem, světovou ikonou a v Česku takřka mýtickou postavou i „značkou“ o kterou se vedou kulturní boje. Význam neztrácí ani v zahraničí, jak potvrdil například liberální kanadský premiér Mark Carney, který na Světovém ekonomické fóru v Davosu sklidil potlesk ve stoje za projev o zlomu ve světových pořádcích rámovaný tezemi z eseje Moc bezmocných (1978).

Jak se význam a odkaz Václava Havla jeví z odstupu patnácti let od jeho smrti? To v rozhovoru přiblíží jeden z Havlových životopisců – polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který je mimo jiné autorem knižního rozhovoru s polským exprezidentem Aleksanderem Kwaśniewským a nejnověji i biografie Milana Kundery: Życie za zasłoną.

„Je velmi dobré číst Václava Havla simultánně s Milanem Kunderou, který svůj slavný román začíná úvahou o lehkosti a těžkosti bytí. Kundera je reprezentantem oné lehkosti. Měl za to, že věci o kterých si myslíme, že jsou v životě velmi důležité, jako je identita, ztotožnění se s nějakou ideologií, systémem hodnot, stranou, zemí nebo druhými lidmi,  vám ve výsledku spíše brání v dosažení skutečné svobody. Václav Havel je protikladem tohoto přístupu a reprezentantem oné těžkosti bytí,“ srovnává Kaczorowski dva nejslavnější české intelektuály druhé poloviny minulého století.

Jaký klíč doporučuje k lepšímu porozumění Václavu Havlovi? Jak se dnes jeví polemika s Kunderou o českém údělu a roli střední Evropy, kterou vedli po invazi v roce 1968? V čem podstatném změnila disidenta a nezávislého intelektuála prezidentská role? Co je nedůležitějšíím odkazem Václava Havla v zahraniční politice? A proč nebyl českým Mahátmou Gándhím, k němuž Havla připodobňoval Bill Clinton nebo Barack Obama?

„Havel nebyl Gándhí. Nikdy neříkal, že by se neměla vůbec používat síla, a uvědomil si, že v mezinárodních vztazích to není tak jednoduché. Česká republika má výhodu, že žije v relativním klidu. I válka na Ukrajině je pro vás stále poměrně daleko. Ale jsou tady země, které ohrožení terorismem a dalšími věcmi čelí každý den. Když jste politik takového státu, musíte dělat velice těžká rozhodnutí. Proto pravděpodobně politika není pro intelektuály,“ dodává autor biografie Havel: Pomsta bezmocných (XYZ, 2021).

Jak by se dnes asi stavěl k prezidentovi Donaldu Trumpovi a co by říkal na to, jak zmíněný Carney naložil s jeho zelinářem a obratem k životu v pravdě? Co je klíčová idea v Havlově díle a proč to není pravda a láska? Jak vnímají prvního českého prezidenta a jeho dílo v Polsku? Co říká na osud Knihovny Václava Havla a kde jsou v životě bílá místa, které by stálo za to prozkoumat? Nejen o tom mluví Aleksander Kaczorowski v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Přečtěte si také vybrané texty k havlovskému výročí.

Doporučujeme také podcast o eseji Moc bezmocných:

Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě

Výtah Respektu: Španělsko zanedlouho čekají předčasné volby. Premiér Pedro Sánchez je vyhlásil na 29. listopadu. K tomuto kroku byl dotlačen událostmi posledních dnů až týdnů, kdy ve Španělsku byly velké protesty kvůli krizi bydlení. Protesty nicméně sužují i sousední Francii, tam je ovšem důvodem školství. Co jsou v obou případech hlavní důvody? Jaká je ve státech situace oproti zbytku Evropy? A jaká by mohla být řešení? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci

Tentokrát došlo na:

• Anketu The New York Times o 100 nejlepších televizních show 21. století
• nové české seriály Kamarád a Oddíl B
• divadelní inscenaci Věra Jirousová (za svobodna Vařilová) (Divadlo Venuše ve Švehlovce)
• profil jazzového hudebníka Shabaky Hutchingse
• úmrtí teoretika umění Radka Horáčka
• 95. narozeniny Jiřího Suchého
• výstavu ...a žiadná iná! Auditorium slovenské scény (Dům umění města Brna)
• návštěva Archeologického muzea v Heraklionu
• rozhovor s kurátorem Vojtěchem Fábrym
• knihu německého filozofa Hanno Sauera Klasse: Die Entstehung von Oben und Unten (Piper)
• film Alejandra G. Ińárritua Digger (v kinech od 1. října), koncert Joshuy Idehena (7. října v Café V lese), výstavu Výlet Ester Knapové (od 7. října v Galerii Platforma 15)

Vládneme, nerušit #80: O aktuálním politickém dění v Česku s Erikem Taberym, Františkem Trojanem a Kristýnou Jelínkovou. 

Komunální a senátní volby se blíží. Poslanci většinu týdne ale místo v ulicích s kandidáty trávili čas v poslaneckých lavicích. Opozice totiž svolala mimořádnou schůzi. Vláda druhé hlasování o nedůvěře ale pohodlně ustála. Mělo jednání hlubší smysl, nebo šlo jen o předvolební show? A proč se místo toho jednotlivé strany nesoustředí spíše na témata, která voliče opravdu zajímají? A jak moc bere hnutí ANO, ale i opozice senátní volby vážně? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Erik Tabery, František Trojan a Kristýna Jelínková. 

Výtah Respektu: Robert Fico nyní není jen slovenský premiér, ale dočasně taky ministr životního prostředí. Prezident Peter Pellegrini totiž ve středu odvolal dosavadního ministra Tomáše Tarabu, kterému parlament tento týden vyslovil nedůvěru. Prosadily to přitom nejen hlasy opozice, ale také vládní Slovenské národní strany, která Tarabu do funkce nominovala. Nakonec ale usilovala o jeho konec. Jak celý spor začal? Jakým byl Taraba ministrem? Jak se předseda SNS poprvé zastal LGBT+ lidí, aby následně ponížil hlavu státu? A rozpadá se Ficovi vláda, nebo by současná situace mohla vyčistit vzduch? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.