
Sign up to save your podcasts
Or


V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělnícikultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Magdalena Fajtová debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo, co je baví a o své aktuální práci.
Tentokrát došlo na:
Vládneme, nerušit #26: Ačkoliv volební preference naznačují, že hnutí ANO směřuje k říjnovému vítězství, Andrej Babiš má cestu k premiérskému postu mnohem složitější. V cestě mu stojí zejména jeho střet zájmů, kauza Čapí hnízdo a prezident Petr Pavel. Ve stejnou chvíli dvojka hnutí ANO Karel Havlíček v jistém ohledu už nyní vystupuje jako kandidát na předsedu vlády. O šancích Andreje Babiše na návrat do premiérského křesla v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka.
Čtení s Respektem s filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize. Moderuje Štěpán Sedláček.
Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ.
Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček.
Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI
8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:
https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025
Září a říjen by se daly nazvat měsíci duševního zdraví. Zatímco na 10. září připadá Světový den prevence sebevražd, přesně o měsíc později je Světový den duševního zdraví. Národní ústav duševního zdraví a Ústav zdravotnických informací a statistiky při této příležitosti upozornily, že sebevražednost je v Česku nad průměrem EU. Upozornily však na mezery v datech. V čem spočívají? Kdo si v Česku nejčastěji bere život? Na koho se lidé, kteří mají problémy s duševním zdravím nebo jejich blízcí, kteří jim chtějí pomoct, mají obrátit? A proč je důležité, že se prezident Petr Pavel zapojil do osvětové kampaně s názvem To chce odvahu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Silvie Lauder.
„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?
V české společnosti stále přežívá řada stereotypů o domácím násilí: obětí se prý nemůže stát člověk vzdělaný, je snadné z toxického vztahu kdykoliv odejít, násilí znamená zejména použití hrubé fyzické síly. A nemá je jen laická veřejnost, při rozhodování kauz s nimi operují i některé tuzemské soudy. Jako třeba sedmý senát Nejvyššího soudu, který se zastal muže, jež 14 let kontroloval, ponižoval a vydíral svoji partnerku. Podle soudců NS Josefa Mazáka a Romana Vicherka nešlo o týrání, mimo jiné proto, že oběť měla možnost odejít a šlo o ženu vzdělanou a svéprávnou. Tento výklad ovšem ostře odmítl Ústavní soud. Na čem je založen výrok soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové, jak týrání definuje zákon a jaké následky mohou oba výroky mít? V desátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.
Nežádoucí osoba - tak Česko označilo běloruského diplomata, který byl napojený na KGB a musí tak ještě tento týden zemi opustit. Bezpečnostní informační služba jeho činnost odhalila skrze spolupráci se zpravodajskými službami z Rumunska a Maďarska, kdy společně sledovali běloruskou zpravodajskou síť, kterou se podařilo rozbít. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, vyvstává otázka, s kým běloruský diplomat v Česku spolupracoval: „Mohl získávat informace třeba o běžné politice. Například o ministerstvu obrany a o tom, jak se opozice dívá na nákup stíhaček F-35, a jestli je možné tento obchod nějak překazit. Funguje to tak, že zjišťují, koho je možné oslovit i skrze sítě, popíchnou tak, aby akce, které by mohly ohrozit českou demokracii, byly úspěšné. Prozrazen ale doposud nikdo nebyl." Jak se BIS a další evropští zpravodajci k k běloruské síti dostali? Jak špioni v evropských zemích fungují? A pomohlo by omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v schengenském prostoru?
Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.
Tentokrát došlo na:
filmy Splitsville a Velký vlastenecký výlet
rozhovor s autorkou komiksů Liv Strömquist
výstavy Ladislavy Gažiové Něco je ve vzduchu (Karpuchina Gallery) a Kláry Sedlo Předpověď počasí (Galerie Klatovy / Klenová)
knihy Marka Fishera Duchové mého života (Broken Books) a Stefana Libertiho Vládci jídla (Absynt)
padesáté výročí tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa)
koncert kapely Finský barok
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #25: Eva Decroix je ve funkci ministryně spravedlnosti čtvrt roku. Do úřadu přišla s jasným úkolem: co nejlépe se politicky vypořádat s kauzou, kterou jí zanechal Pavel Blažek. Jak se jí to daří? Proč některé kroky působily chaoticky a jak kauza promluví do sněmovních voleb? František Trojan a speciální host Ondřej Kundra to v uplynulých týdnech zjišťovali přímo na ministerstvu. V pětadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit s Filipem Zelenkou rozebírají, na co přišli.
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners