
Sign up to save your podcasts
Or


Česko se zařadilo mezi pár zemí napříč světem, které zlegalizovaly léčebné využití psilocybinu. Psychoaktivní látky přítomné například v lysohlávkách. Výzkum jeho účinků započal už před desítkami let, následně byl ale v rámci takzvané protidrogové války omezen a psilocybin zařazen na seznam zakázaných látek. Až po roku 2000 vědci a vědkyně znovu začali zkoumat jeho potenciál, přičemž data ukazují, že pomáhá u pacientů třeba s depresí, traumaty, OCD nebo poruchami příjmu potravy. V České republice byl psilocybin doteď mimo výzkum zakázán. Trestní novela, která umožňuje jeho využití ve zdravotnictví, už ale prošla celým legislativním procesem a má vejít v platnost v lednu příštího roku. Podle terapeutky Jany Tylš Adámkové z pražské psychedelické kliniky Psyon, která je členkou České psychedelické společnosti, a psychiatra, psychoterapeura a neurovědce Filipa Tylše, který je zakládajícím členem CZEPS a Psyonu, kdy působí také v NÚDZ a na 3. LF UK, je ale od zlegalizování psilocybinu k jeho bezpečnému využití v psychoterapii, kde by mohl pomáhat pacientům a pacientkám s duševními obtížemi, ještě dlouhá cesta. Je na to systém připravený? Jak překvapivé bylo schválení novely? A je vůbec v Česku dost odborníků, kteří by psilocybin mohli podávat? Moderuje Zuzana Machálková.
Obvodní soud pro Prahu 9 opět posunul projednávání kauzy Dozimetr. Projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku, ve kterém figuruje například zlínský podnikatel Michal Redl nebo bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, v té době z hnutí STAN, by tak mělo začít ve druhé polovině září, tedy jen zhruba dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny. Už teď je tak jisté, že kauza Dozimetr bude jedním z předvolebních témat, a to zejména ze strany opozice, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Není žádný důkaz, že by se na těch korupčních zakázkách jakkoliv podílel šéf Starostů Vít Rakušan. Ale když Andrej Babiš z ANO po milionté řekne, že Vít Rakušan je zkorumpovaný a doloží, že se toho případu účastnil důležitý představitel pražských Starostů, tak pak spousta lidí, když to zaregistruje klidně jen formou titulku, se dál nezabývá větším detailem. Odnesou si z toho, že je Vít Rakušan zkorumpovaný." Proč vůbec soud projednávání Dozimetru odložil? V jaké fázi projednávání kauzy momentálně je? A jak dlouho by se případ ještě mohl táhnout?
Ženy XYZ #4: Přátelství mezi mužem a ženou neexistuje, vždycky ho zkomplikuje sexuální přitažlivost. Jak popsal The Economist, nejenže toto tvrzení není tak docela pravda, ale navíc ve společnostech, kde se ženy i muži mohou už od dětství přátelit a poznávat, slábnou genderové stereotypy a sexismus. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve čtvrtém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, jestli je přátelství dobrým základem pro partnerství, jak mohou z kamarádství se ženami profitovat muži a proč by společnosti prospělo, kdyby školáci a školačky měli společné hodiny tělocviku.
Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na úterý vyžádaly minimálně dvacet obětí a desítky zraněných, informovaly o tom ukrajinské úřady. Stalo se tak jen den poté, co americký prezident Donald Trump při setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku oznámil, že padesátidenní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, zkrátí na deset až dvanáct dní. Co by pak následovalo? Co výrok šéfa Bílého domu znamená pro Ukrajinu a pro Rusko? Jaká je momentálně situace na frontě a otřásly ukrajinskou vládou nějak nedávné události, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal, a následně zase odvolal zákon oslabující nezávislost některých protikorupčních organizací? I na to ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu odpovídá Tomáš Brolík.
S Hanou Müllerovou o novém pohledu na povinnosti a odpovědnost zemí za boj se změnou klimatu ve světle přelomových závěrů Mezinárodního soudního dvora.
Státy se na světových konferencích OSN každoročně shodnou, že je třeba chránit klima a zastavit postupující zahřívání planety. Emise skleníkových plynů ovšem zatím celosvětově stále rostou - a spolu s tím i globální teplota. Mnohé sílící dopady ovšem nejsou po světě rovnoměrně rozložené a často více ohrožují chudší a rozvíjející se státy.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu 23. července vydal přelomové stanovisko, v němž vyjasnil, jak se to má s klimatickými závazky zemí z pohledu mezinárodního práva a jaké právní důsledky můžou nést země, které působí škody klimatickému systému. Jaký dopad to může mít na klimatickou politiku i související soudní procesy, přibližuje Hana Müllerová, které vede Centrum pro klimatické právo a udržitelnost v Ústavu státu a práva AV ČR, v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
Mimo jiné uslyšíte, jak jednomyslné rozhodnutí soudního orgánu OSN mění pohled na dobrovolnost klimatických závazků, a proč mají v kontextu mezinárodního práva státy povinnost chránit klima, i pokud nejsou podepsané pod Pařížskou dohodou jako například Spojené státy. V neposlední řadě se dozvíte, jak nové stanovisko může podnítit žaloby států a otevřít cestu ke klimatickým reparacích, ale uslyšíte také o přímé souvislosti s českou klimatickou žalobou, kterou právě vyhodnocuje Ústavní soud.
Po vnitřním i mezinárodním tlaku izraelská armáda o víkendu oznámila, že kvůli katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde čím dál více lidí čelí hladu a přibývá kvůli němu obětí, každý den pozastaví ve třech oblastech boje a umožní intenzivnější přísun pomoci. Jen v neděli podle Izraele OSN a další mezinárodní organizace vyzvedly a distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů, přičemž pomoc má být dopravena i letecky. „Šéf palestinské uprchlické agentury OSN UNRWA ale upozorňuje, že shazování pomoci je drahé, neefektivní a může dokonce někomu ublížit nebo ho zabít," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Proto poprosil Izrael, aby dodávky přicházely hlavně pomocí kamionů, které čekají na hranicích. Agentury OSN tvrdí, že Gaza potřebuje každý den 500 až 600 nákladních vozů s humanitární pomocí. Aby měl každý hladovějící člověk jen jedno jídlo, musely by to být navíc ještě i stovky letadel," shrnuje ve zpravodajském podcastu vážnost situace. Na tu nyní upozornil i americký prezident Donald Trump, který ji označil za šílenou. Mohlo by to přimět izraelskou vládu ke zvýšení pomoci? Jak k situaci Palestinců a Palestinek přistupují další státy? A jaký vliv by mohla mít probíhající dvoudenní konference OSN v New Yorku, kterou spoluorganizuje Francie, jejímž tématem je právě dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu?
Dalším hostem podcastu Redakční kuchyňka je jeden za zakladatelů Respektu, investigativní reportér, někdejší signatář Charty 77 Jaroslav Spurný. V prvním díle podcastu si s ním Erik Tabery povídá o jeho vzpouře na střední škole, rozhodnutí být svobodným člověkem v nesvobodné době, šíření samizdatu a porevolučním zakládání Respektu.
V 16. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Prezident - toho času v půlce mandátu - nedávno navštívil Německo, teď je v Japonsku. Česko reprezentuje odhodlaně. Blíží se ale parlamentní volby a po nich bude muset Petr Pavel zvládnout vyjednávání o příští vládě. Bude to pro něj asi nejtěžší zkouška z domácí politiky. Dá se na nějakých příkladech ukázat, jak by se k ní mohl postavit? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #19 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.
Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa
Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina.
Trump už opakovaně prokázal, že dokáže přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení.
Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners