
Sign up to save your podcasts
Or


Výtah z prvního dne konference Globsec Forum a rozhovor s Magdalénou Fajtovou. Moderuje Štěpán Sedláček.
V Praze se už po druhé koná bezpečnostní konference GLOBSEC Forum, která se do české metropole přesunula z Bratislavy. Dvacátý ročník zahájil prezident Petr Pavel, který se za Česko chystá do Haagu na summit Severoatlantické aliance, kde budou za dva týdny členské země jednat mimo jiné o zvyšování výdajů na obranu. Co ukázala vystoupení českých i zahraničních politiků na 20. ročníku prestižní konference v souvislosti s bezpečnostními výzvami, kterým dnes Evropa čelí i s ohledem na změnu přístupu ze strany vlády USA? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu z prvního dne konference od Štěpána Sedláčka a Magdalény Fajtové.
Slovenský parlament schválil školský zákon, jehož součástí je i přílepek, podle kterého by měli duchovní právo navštívit pacienty i bez jejich souhlasu. S kritikou vystoupila poslankyně SaS Jana Bittó Cigániková, podle které hrozí nevyžádaná přítomnost duchovních na dětských odděleních, gynekologii, ale také například u interrupcí. „Zní to tak, že v tom nemá slovo ani pacient, ani nemocnice, která by duchovního musela vpustit. Na Slovensku není zakotvena farmakologická interrupce, jako třeba v Česku, musí se proto provádět v nemocnicích. Jedna z obav tedy je, že by duchovní, kteří nemají pastorační kurz, chodili po nemocnici a přemlouvali ženy. Ta obava není mimo. Souvisí to i s tím, jak poslední roky pracují organizace a jednotlivci, kteří chtějí omezit interrupce, a to nenápadnými legislativními změnami, u kterých se předpokládá, že se schválí," říká ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Minimálně v evropských zemích je tak podle ní slovenskou vládou prosazovaná změna skutečně kontroverzní. Kdo přílepek ke školskému zákonu prosadil? Co by pacientům či nemocnicím hrozilo v případě, že by přítomnost duchovního odmítli? A je šance, že se změna v sousední zemi neprosadí?
Chci jednorázově přispět na podcasty• RESPEKT
Česko má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval Evu Decroix z ODS, kterou následně uvedl do úřadu šéf Občanských demokratů a předseda vlády Petr Fiala. Nejen podle něj, ale také podle hlavy státu, má být jejím hlavním úkolem napravit reputaci resortu spravedlnosti, která utrpěla v důsledku bitcoinové kauzy, kvůli které úřad opustil nyní již exministr Pavel Blažek. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje František Trojan, realita je taková, že nyní hrozí pád vlády. Důvodem je, že Decroix společně s Alenou Schillerovou z hnutí ANO v nedělních Otázkách Václava Moravce zmínily e-mail, podle kterého mohl o Blažkově kauze vědět i Karel Dvořák z hnutí STAN: „Je náměstkem ministryně spravedlnosti, a zároveň jednička v Praze za Starosty. Je to mladý politik a jejich vycházející hvězda, pro jejich budoucnost tedy důležitá postava. I tím si lze odůvodnit zvýšenou citlivost STAN vůči jakýmkoliv výrokům k Dvořákovi. Nicméně minulý týden, když premiér Fiala vysvětloval kauzu na tiskové konferenci a řekl, že Blažkovou nástupkyní bude Decroix, Starostové zveřejnili své podmínky pro další setrvání ve vládě. A jednou z nich je, že na pozici náměstka zůstane právě Karel Dvořák," vysvětluje ve zpravodajském podcastu s tím, že kdyby se nyní ministryně spravedlnosti rozhodla náměstka odvolat, není vyloučeno, že se kabinet čtyři měsíce před volbami rozpadne. S čím Decroix na ministerstvo přichází? Jak je pro ODS důležitá? A mohla by koalici Spolu před sněmovními volbami nějak pomoct s preferencemi?
Na začátku června vyplula z italské Katánie loď Madleen, se kterou se dvanáctičlenná posádka, včetně třeba švédské aktivistky Grety Thunberg nebo francouzské europoslankyně Rimy Hasan, snažila dostat do Pásma Gazy. Cílem bylo nejen dostat do oblasti humanitární pomoc, ale především upozornit na katastrofální situaci. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac však armádě nařídil, aby loď zastavila a přesměrovala ji do izraelského přístavu Ašdod. Izraelská diplomacie navíc na síti X uvedla: „'Selfie jachta' s 'celebritami' bezpečně směřuje k břehům Izraele. Předpokládá se, že se pasažéři vrátí do svých zemí. Dostali sendviče a vodu. Show skončila," dodalo ministerstvo. Má ale Izrael právo blokovat aktivisty i z pohledu mezinárodního práva? Byla vůbec šance, že by se loď Madleen do Pásma Gazy dostala? A co je vlastně Koalice flotily svobody, která výpravu zorganizovala, za hnutí? I o tom mluví ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.
Dnešní hostkou podcastu Redakční kuchyňka je novinářka Magdalena Fajtová. S šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym si povídá o lásce k Balkánu, studiích žurnalistiky v Brně, reportování z Bruselu, a o tom, jak těžké bylo psát osobní text: Jak jsem nebyla blbá a přežila rakovinu.
Dělníci kultury #9 Jindřiška Bláhová, Jan H. Vitvar a Pavel Turek debatují mimo jiné o světelné zahradě Krištofa Kintery nebo filmu Jesseho Armstronga Mountainhead.
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Americká krása #60 Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček debatují o hádce, která má potenciál vést k rozštěpení trumpismu.
Od chvíle, kdy se Elon Musk postavil vedle Donalda Trumpa a vyjádřil mu na podiu v Butleru svou plnou podporu už uplynulo více než osm měsíců. Od té doby toho spolu tito dva mocní muži mnohé zažili. Teď se jejich cesty rozcházejí po hádce na sociálních sítích. Proč? A co to může znamenat pro americkou politiku i společnost? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt v plné sestavě. Doporučujeme také text: Románek explodoval: Musk a Trump spolu válčí v přímém přenosu
Sněmovna se ve čtvrtek ráno sešla na mimořádné schůzi týkající se bitcoinové kauzy ministerstva spravedlnosti, kvůli které podal Pavel Blažek z ODS demisi, přestože opakuje, že se trestné činnosti nedopustil. Během celého dne se u řečnického pultu střídali vládní poslanci, kteří zdůrazňovali, že jde o pochybení jednotlivce, s opozicí, podle které jde o selhání celé vlády. Hnutí ANO a SPD například požadují demisi celého kabinetu. Jeho šéf podle Marka Švehly sice jasně pochybil, na konec vlády to ale podle něj, zvlášť čtyři měsíce před sněmovními volbami, není: „Je to odpovědnost toho jednoho ministra. Ta událost nezakládá důvod, aby odešla celá vláda. Jiná věc je, jaký to bude mít efekt na volby, nepochybuju, že velký. Chybu tady ale udělalo víc lidí, včetně ministra financí, který se měl o celou věc mnohem víc zajímat. A odhadnout to měl i Fiala, který měl líp odhadnout svoji reakci, ta byla chybná," říká ve Výtahu Respektu. Co zaznívalo na mimořádném jednání dolní komory? Jak se od začátku předseda vlády ke kauze staví? A mohla by se koalice Spolu do voleb ještě očistit, nebo tím jasně nahrává opozičnímu hnutí ANO?
Vládneme, nerušit #12 Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka rozebírají takzvanou bitcoinovou kauzu
Aféra s miliardovým darem pro ministerstvo spravedlnosti nejdříve otřásla resortem Pavla Blažka. Teď se s ní musí vypořádat i vláda Petra Fialy a koalice Spolu, pro kterou to znamená skoro nepřekonatelné komplikace ve snaze o zopakování volebního úspěchu z roku 2021. Kromě nejvyšší politiky ale případ zasáhl například i brněnský magistrát, kde ANO možná opustí vládnoucí koalici. O celé kauze mluví političtí reportéři Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovějším díle podcastu Vládneme, nerušit.
Dolní komorou v uplynulých týdnech prošla řada změn, které by měly zlepšit přístup k dětem. Týká se to například vládní reformy trestního práva, která počítá se zavedením takzvaného dětského certifikátu. Úprava vyjmenovává trestné činy, při nichž by byl zápis v podstatě automatický. Přestože skupina poslanců ODS původně prosazovala mírnější podobu dětského certifikátu, schválena byla nakonec přísnější verze. Sněmovnou rovněž prošel bod, který reagoval na požadavky Evropského výboru pro sociální práva, podle něhož bude v Česku legislativně zakotvena nepřijatelnost fyzického trestání dětí. Přestože má pouze deklaratorní povahu, je to podle Silvie Lauder klíčová změna: „Z různých výzkumů víme, že jako společnost potřebujeme deklaratorně stanovit, že toto chování je nepřijatelné. Vysílá to určitý signál i o tom, jak se k tomu staví stát. Zjišťujeme i z různých jiných zemí, že to má dopad ne na lidi, kteří při nějaké příležitosti plácnou dítě po ruce, ale především na ty nejzávažnější trestné činy a případy týrání," říká ve Výtahu Respektu a vysvětluje také to, co se v přístupu nejen k dětem, ale obecně obětem některých trestných činů, mění schválením novely o soudech a soudcích, tedy takzvanou lex Anička.
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners