Ve vatě

Zavedení cel se Americe vrátí jako bumerang, míní ekonomka Jana Matesová. Už do roka ho pocítí především Trumpovi voliči, varuje. Zdraží jim auta i jídlo. Evropa by měla odpovědět zavedením tarifů na americké symboly.

Na pokraji celní války se světem není Amerika poprvé. Vítězně z nich ani tentokrát vyjít nelze, míní ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě. Jen cla minulých administrativ Donalda Trumpa a Joea Bidena zvýšila roční náklady pro americké domácnosti o 625 dolarů (v přepočtu 15 625 korun), spočítala daňová expertka Erica Yorková.

Zároveň podle ní „zabila“ přibližně 142 000 pracovních míst a HDP připravila o pár desetin růstu, odhaduje. Nová celní ofenziva amerického prezidenta bude mít podle ekonomky Jany Matesové pro spotřebitele i firmy ještě vážnější důsledky.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Významné americké banky předpovídají akciím „ztracenou dekádu“. Že v příštích letech trhy moc neporostou, připouští i ekonom Dominik Stroukal. Prodávat americké akcie je ale podle něj chyba, Amerika „pošlape“ víc než Evropa.

Významné americké banky předpovídají akciím „ztracenou dekádu“. V příštích deseti letech porostou podle Goldman Sachs a J.P. Morgan i podle investičního gigantu Vanguard jen o mizivá procenta, při optimistickém výhledu nejvýše o pět procent.

Obří technologické firmy už nerostou tak rychle, jak si investoři zvykli. V posledním měsíci je předhnaly jak banky, tak reality. „Protože rostly tak moc, jsou lidi na trzích opatrnější. Taky se bojím tam lít další peníze, když vidím, co udělala Nvidia, co udělal Palantir,“ říká v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.

*****

Významné americké banky předpovídají akciím „ztracenou dekádu“. Že v příštích letech trhy moc neporostou, připouští i ekonom Dominik Stroukal. Prodávat americké akcie je ale podle něj chyba, Amerika „pošlape“ víc než Evropa.

Významné americké banky předpovídají akciím „ztracenou dekádu“. V příštích deseti letech porostou podle Goldman Sachs a J.P. Morgan i podle investičního gigantu Vanguard jen o mizivá procenta, při optimistickém výhledu nejvýše o pět procent.

Obří technologické firmy už nerostou tak rychle, jak si investoři zvykli. V posledním měsíci je předhnaly jak banky, tak reality. „Protože rostly tak moc, jsou lidi na trzích opatrnější. Taky se bojím tam lít další peníze, když vidím, co udělala Nvidia, co udělal Palantir,“ říká v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.

Z hlediska tržní kapitalizace už Palantir překonává některé zavedené firmy jako jsou Wells Fargo, McDonald’s nebo Walt Disney. „Z malých čísel se roste snadno, z velkých se to ještě pořád dalo, ale z těchhle vrcholů? Nemůžeme si zvyknout na to, že akcie udělají v průměru 26 %, to nepůjde dlouho,“ varuje Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.

I podle něj je možné, že se po rozkvětu dostaví delší stagnace. I když doufá, že ne taková, která začala v 90. letech v Japonsku. Tehdejší ztracená dekáda, kdy se ekonomika prakticky zastavila, se protáhla na 35 let. Mezi rokem 1989 a 2023 se změnila průměrná reálná mzda japonského zaměstnance z 4,9 milionů jenů na 4,91. Takže skoro vůbec.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Velké technologické firmy napumpují letos do umělé inteligence 325 miliard dolarů. Microsoft, Google a Amazon však jen „nepálí peníze“, díky AI už slušně vydělávají. Naopak autor nejslavnějšího chatbota zaznamenává ztrátu.

Čínský chatbot DeepSeek vzbudil nadšení i obavy. Naboural stereotyp, že umělá inteligence musí být drahá. Akcie americké konkurence, zejména výrobce čipů Nvidia, v šoku z čínského zjevení popadaly. Americký prezident Donald Trump v reakci na to označil DeepSeek za „budíček“ pro americké technologické firmy. A nejen pro ně.

„Mohl by to být budíček i pro jiný kontinent. Ale myslím si, že ani úspěch Číny v umělé inteligenci Evropu neprobudí. Největší potenciál tu má francouzská společnost Mistral, která má taky chatbota a ten je poměrně kvalitní,“ poznamenává analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.

*****

Velké technologické firmy napumpují letos do umělé inteligence 325 miliard dolarů. Microsoft, Google a Amazon však jen „nepálí peníze“, díky AI už slušně vydělávají. Naopak autor nejslavnějšího chatbota zaznamenává ztrátu.

Čínský chatbot DeepSeek vzbudil nadšení i obavy. Naboural stereotyp, že umělá inteligence musí být drahá. Akcie americké konkurence, zejména výrobce čipů Nvidia, v šoku z čínského zjevení popadaly. Americký prezident Donald Trump v reakci na to označil DeepSeek za „budíček“ pro americké technologické firmy. A nejen pro ně.

„Mohl by to být budíček i pro jiný kontinent. Ale myslím si, že ani úspěch Číny v umělé inteligenci Evropu neprobudí. Největší potenciál tu má francouzská společnost Mistral, která má taky chatbota a ten je poměrně kvalitní,“ poznamenává analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Česko bylo i vloni ve slevách šampionem Evropy. Omezit je by poškodilo kupující, říká ekonomka Jana Matesová. Stát by podle ní měl naopak zasáhnout proti věrnostním kartičkám řetězců. Proti vysokým cenám může pomoci bojkot, tvrdí.

Balkán zasáhla vlna bojkotů mířících na obchodní řetězce kvůli údajně neúměrně vysokým cenám. Protest začal v Chorvatsku, odkud se rychle rozšířil do Černé Hory a Srbska. Některé dny se supermarketům kvůli bojkotu snížil obrat o 40 až 50 %.

„Bojkot funguje, ale nějaké základní věci někde nakoupit musíte. Pořád platí, že kupuju jenom to, kde mi cena přijde férová, a opravdu jen to, co nejnutněji potřebuju. A počkám si,“ radí spotřebitelům ekonomka Jana Matesová.

*****

Česko bylo i vloni ve slevách šampionem Evropy. Omezit je by poškodilo kupující, říká ekonomka Jana Matesová. Stát by podle ní měl naopak zasáhnout proti věrnostním kartičkám řetězců. Proti vysokým cenám může pomoci bojkot, tvrdí.

Balkán zasáhla vlna bojkotů mířících na obchodní řetězce kvůli údajně neúměrně vysokým cenám. Protest začal v Chorvatsku, odkud se rychle rozšířil do Černé Hory a Srbska. Některé dny se supermarketům kvůli bojkotu snížil obrat o 40 až 50 %.

„Bojkot funguje, ale nějaké základní věci někde nakoupit musíte. Pořád platí, že kupuju jenom to, kde mi cena přijde férová, a opravdu jen to, co nejnutněji potřebuju. A počkám si,“ radí spotřebitelům ekonomka Jana Matesová.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích. Kompletní renovace vyjdou ale i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.

Nově postavené nemovitosti budou muset mít už za 5 let nulové emise. A od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i starší stavby, požaduje i po Česku nová evropská směrnice.

Podobně jako je přestárlý český vozový park , i tuzemské nemovitosti nepatří k nejmladším. Na vytápění a chlazení spotřebují v evropském srovnání hodně energie.

„Podstatná část rodinných domů tu byla postavená do roku 1980, podle statistik přes 700 000 domů. A tam se energetická účinnost nijak moc neřešila, nejsme na tom úplně dobře,“ míní Libor Ostatek, zakladatel Golem Finance v podcastu Ve vatě.

To se má v příštích letech díky nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov změnit. Majitelé budou muset své nemovitosti upravit - zateplit, vyměnit okna, vyměnit zdroj tepla, instalovat fotovoltaiky - a tím si náklady na vytápění sníží.

*****

České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích, ale kompletní renovace vyjdou i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.

Nově postavené nemovitosti budou muset mít už za pět let nulové emise. A od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i starší stavby, požaduje i po Česku nová evropská směrnice.

Podobně jako je přestárlý český vozový park, tak ani tuzemské nemovitosti nepatří k nejmladším. Na vytápění a chlazení spotřebují v evropském srovnání hodně energie.

„Podstatná část rodinných domů tu byla postavená do roku 1980, podle statistik přes 700 000 domů. A tam se energetická účinnost nijak moc neřešila, nejsme na tom úplně dobře,“ míní v podcastu Ve vatě zakladatel Golem Finance Libor Ostatek.

To se má v příštích letech díky nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov změnit. Majitelé budou muset své nemovitosti upravit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zateplit, vyměnit okna, vyměnit zdroj tepla, instalovat fotovoltaiky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím si náklady na vytápění sníží.

Klidně to mohlo být tvrdší

Podle nové směrnice, která je závazná, musí být k roku 2030 všechny evropské novostavby bezemisní. Musí mít tedy „energetický štítek“ zvaný PENB (průkaz energetické náročnosti budov) třídy A, jehož získání bude však tvrdší než nyní.

Starší domy, ať už to jsou činžáky, rodinné domy či veřejné budovy, mají požadavek splnit do roku 2050. Výjimku dostanou jen památky.

„Myslím, že to není nic, co by bylo nereálné. Za mě by ten cíl mohl být klidně i tvrdší,“ domnívá se ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý s tím, že konkrétní aplikace směrnice se už v odborných skupinách na ministerstvech řeší.

Standardy aktuálně podle něj splňuje zhruba jen každý pátý dům v Česku a tempo rekonstrukcí zaostává. „Renovujeme jedno procento bytů ročně. Potřebovali bychom třikrát víc a třikrát kvalitněji,“ kritizuje Malý.

Podle šéfa Centra pasivního domu je snazší postavit nový bezemisní dům než leckterou starší nemovitost zrekonstruovat. „Na realitním trhu se prodává obrovské množství nemovitostí s tím, že jsou v dobrém standardu a když se na to člověk podívá, tak ten dům je lepší zbořit a přitom stojí 10 milionů.“

Jedno opatření z domu menšího „žrouta energie“ neudělá

Češi nyní podle Malého často renovují jen napůl. „Prostě se to nějakým způsobem zateplí, nějak se vymění okna, ale nedaří se detaily, aby okno bylo správně osazené, utěsněné. Aby tam nevznikala místa, kudy teplo uniká nebo kudy jde chlad dovnitř, protože pak to tam kondenzuje, dělají se plísně,“ komentuje Malý typický nešvar renovací.

Současně s okny je vhodné zateplit dům dostatečnou izolací. „Lidé si neuvědomují, že cena izolantu je minoritní, takže jestli jako zateplím 15, 20 nebo 25 centimetry, tak ten rozdíl v té ceně koncový není tak veliký. Nejdůležitější je cena lidské práce.“

Pak přijde na řadu střecha a následně nový zdroj tepla, ať už je to biomasa, tepelné čerpadlo, případně fotovoltaika. Fosilní paliva budou mít „utrum“. Do května 2026 musí stát zavést systém tzv. renovačních pasů, které dají vlastníkům budov jasný návod, jak renovovat a jak renovace načasovat. Odborník má vlastníkovi budovy, pokud bude chtít, navrhnout postup právě pro jeho dům.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese [email protected].

Poplatky se tváří nevinně. Jako zlomky procent, kterých si u investic ani nemusíme všímat. Jenže za pár dekád nejde v součtu o pár korun. U podílových fondů nás mohou v dlouhém horizontu připravit až o polovinu majetku.

Poplatek 1 % zní jako něco, nad čím řada investorů ani nepozvedne obočí. Jak se ale investice během let vlivem složeného úročení znásobují, násobí se i negativní efekt poplatků. Ty nám totiž nejen ukrojí z majetku na investičním účtu, ale přicházíme i o budoucí úroky z něj.

„Každý poplatek na úrovni dvou a více procent ročně nám sebere ve finále toho dlouhodobého investování okolo poloviny majetku. Největší „damage“ je u účastnických penzijních fondů a u podílových fondů bank a obchodníků s cennými papíry,“ říká v investičním podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník, investiční blogger známý pod přezdívkou Skejwin.

*****