
Sign up to save your podcasts
Or


Češi by měli do „penzijka“ padat automaticky, hned s prvním zaměstnáním. Spoří totiž málo a začínají pozdě. Kdo by se účastnit nechtěl, musel by se ze spoření vyvázat, navrhuje ekonom Stroukal. Funguje to v Polsku i na Slovensku.
Nastupující vláda se netají tím, že chce rozhýbat spoření na penzi. Zvažuje, jak snížit poplatky penzijních fondů, zvýšit tím výnosy a přivést ke spoření i mladou generaci. Aktuálně jsou ve státem podporovaných penzijních fondech necelé 4 miliony lidí a celkem 644 miliard korun. Málokomu ale celoživotní spoření dokáže významně vylepšit státní důchod.
Ve veřejném prostoru se objevil nápad na založení státního fondu. Taková myšlenka není v Evropě ojedinělá. Státní fond funguje v Polsku, Švédsku nebo na sousedním Slovensku. Všude tam je účast de facto automatická. Kdo ve fondu nechce být, musí se z něj aktivně ohlásit.
V roce 2030 bude v Česku už 2,7 milionu penzistů, o 15 % více než nyní. A polštář státních penzí bude třeba doplnit dalšími zdroji. O to víc, jestli přicházející vláda zvrátí reformu penzí. Ekonom Dominik Stroukal by se nebránil tomu, kdyby vláda Čechy ke spoření trochu postrčila.
*****
Češi by měli do „penzijka“ padat automaticky, hned s prvním zaměstnáním. Spoří totiž málo a začínají pozdě. Kdo by se účastnit nechtěl, musel by se ze spoření vyvázat, navrhuje ekonom Stroukal. Funguje to v Polsku i na Slovensku.
Nastupující vláda se netají tím, že chce rozhýbat spoření na penzi. Zvažuje, jak snížit poplatky penzijních fondů, zvýšit tím výnosy a přivést ke spoření i mladou generaci. Aktuálně jsou ve státem podporovaných penzijních fondech necelé 4 miliony lidí a celkem 644 miliard korun. Málokomu ale celoživotní spoření dokáže významně vylepšit státní důchod.
Ve veřejném prostoru se objevil nápad na založení státního fondu. Taková myšlenka není v Evropě ojedinělá. Státní fond funguje v Polsku, Švédsku nebo na sousedním Slovensku. Všude tam je účast de facto automatická. Kdo ve fondu nechce být, musí se z něj aktivně ohlásit.
V roce 2030 bude v Česku už 2,7 milionu penzistů, o 15 % více než nyní. A polštář státních penzí bude třeba doplnit dalšími zdroji. O to víc, jestli přicházející vláda zvrátí reformu penzí. Ekonom Dominik Stroukal by se nebránil tomu, kdyby vláda Čechy ke spoření trochu postrčila.
*****
I malé poplatky dokážou investic odsát miliony korun. V některých případech si investor za desítky let zaplatí za poradce a produkty dokonce víc, než kolik mu samotná investice vydělá. Poradce se ale přesto vyplatit může.
Řada Čechů využívá služby finančního poradce. Ne každý ale ví, kolik peněz ho v průběhu let tato služba stojí. I malý rozdíl v procentech může na poplatcích v horizontu desítek let znamenat celé miliony.
*****
I malé poplatky dokážou investic odsát miliony korun. V některých případech si investor za desítky let zaplatí za poradce a produkty dokonce víc, než kolik mu samotná investice vydělá. Poradce se ale přesto vyplatit může.
Řada Čechů využívá služby finančního poradce. Ne každý ale ví, kolik peněz ho v průběhu let tato služba stojí. I malý rozdíl v procentech může na poplatcích v horizontu desítek let znamenat celé miliony.
*****
Ceny bytů v Česku rostou „do stratosféry“, nový stavební zákon by to mohl změnit, má za to ekonom Miroslav Zámečník. Odblokování stavebních řízení ale nestačí. Je potřeba motivovat obce a zdanit nezastavěné pozemky, míní.
V loňském roce přišlo na trh nejméně nových bytů za posledních 10 let, pouhých 30 tisíc. Pro srovnání – v 80. letech to bývalo i 80 tisíc ročně. Hnutí ANO, které nejspíš povede příští vládu, už má připravený nový stavební zákon, kterým chce výstavbu rozhýbat.
Zámečník považuje reformu za šanci na obrat. „Kdo má půdu a stavební pozemek, měl by stavět. Ne že by si tam mohl postavit cokoliv, ale to, co předpisy v dané municipalitě připouštějí,“ říká k předloze normy, která vznikla ještě v éře exministryně Kláry Dostálové, v podcastu Ve vatě.
*****
Češi, kteří čekali na zlevnění hypoték, se v nejbližší době nedočkají. Cena „dlouhých peněz“, kterými banky hypotéky financují, je na dlouhodobém rekordu. Zájem o úvěry je přesto velký. Češi rezignovali, říká expert.
Od ledna do října si lidé vzali přes 63 tisíc hypoték a banky rozpůjčovaly 265 miliard korun. I když úrokové sazby klesají jen velmi pomalu, zájem o nové úvěry roste, dokládají data z Hypomonitoru České národní banky.
Zatímco v minulých letech Češi vyčkávali, zda se trh uklidní a ceny spadnou, dnes je zřejmé, že žádný takový zlom nepřišel a v nejbližší době nepřijde. Odezněl postcovidový efekt útěku na chalupy, firmy vracejí zaměstnance zpět do kanceláří velkých měst, kde chtějí lidé i bydlet.
Češi přestávají věřit v zásadní obrat a hlad po bytech se tak vrací. „Byli jsme brždění skutečně vysokými úrokovými sazbami. Lidi uplatňují čistý pragmatismus. Nevěří, že shora přijde nějaký zázrak a začne se obrovsky stavět, že budou nemovitosti dostupnější, bude jich hodně. Začali jsme si uvědomovat, že je asi lepší koupit dražší nemovitost,“ říká v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení společností Golem Finance a Broker Trust.
*****
Češi, kteří čekali na zlevnění hypoték, se v nejbližší době nedočkají. Cena „dlouhých peněz“, kterými banky hypotéky financují, je na dlouhodobém rekordu. Zájem o úvěry je přesto velký. Češi rezignovali, říká expert.
Od ledna do října si lidé vzali přes 63 tisíc hypoték a banky rozpůjčovaly 265 miliard korun. I když úrokové sazby klesají jen velmi pomalu, zájem o nové úvěry roste, dokládají data z Hypomonitoru České národní banky.
Zatímco v minulých letech Češi vyčkávali, zda se trh uklidní a ceny spadnou, dnes je zřejmé, že žádný takový zlom nepřišel a v nejbližší době nepřijde. Odezněl postcovidový efekt útěku na chalupy, firmy vracejí zaměstnance zpět do kanceláří velkých měst, kde chtějí lidé i bydlet.
Češi přestávají věřit v zásadní obrat a hlad po bytech se tak vrací. „Byli jsme brždění skutečně vysokými úrokovými sazbami. Lidi uplatňují čistý pragmatismus. Nevěří, že shora přijde nějaký zázrak a začne se obrovsky stavět, že budou nemovitosti dostupnější, bude jich hodně. Začali jsme si uvědomovat, že je asi lepší koupit dražší nemovitost,“ říká v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení společností Golem Finance a Broker Trust.
Chcete být „Ve vatě“?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi?
Hosty budou Petr Borkovec (Partners), expert Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová. Vstupenky jsou ke koupi zde.
*****
Co dnes všichni oslavují jako revoluční investici, se zítra může proměnit v pouhou bublinu. Od solárního boomu přes GameStop až po umělou inteligenci. Další trendy jsou v pořadí: malé jaderné reaktory a kvantové počítače.
Trhy mají tendenci přehánět. To, co dnes vypadá jako revoluce, se zítra může ukázat jen jako nafouknutá bublina. Tedy stav, kdy cena aktiva převyšuje jeho vnitřní hodnotu. Jenže bublinu často poznáme až ve chvíli, kdy splaskne.
Typické znaky investičních “hypů”? Raketový nárůst ceny o stovky i tisíce procent během krátké doby. Bubliny na trzích pohání - často skrze sociální sítě - fenomén FOMO (fear of missing out), lidé se bojí, že pokud nezainvestují teď, přijdou o „další Apple“.
Mnohem složitější je z trendu odejít včas. „“Ten poslední to koupí na maximu, nestihne prodat a nikdy nevíte, jestli to nebudete vy,“ varuje analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.
*****
Co dnes všichni oslavují jako revoluční investici, se zítra může proměnit v pouhou bublinu. Od solárního boomu přes GameStop až po umělou inteligenci. Další trendy jsou v pořadí: malé jaderné reaktory a kvantové počítače.
Trhy mají tendenci přehánět. To, co dnes vypadá jako revoluce, se zítra může ukázat jen jako nafouknutá bublina. Tedy stav, kdy cena aktiva převyšuje jeho vnitřní hodnotu. Jenže bublinu často poznáme až ve chvíli, kdy splaskne.
Typické znaky investičních “hypů”? Raketový nárůst ceny o stovky i tisíce procent během krátké doby. Bubliny na trzích pohání - často skrze sociální sítě - fenomén FOMO (fear of missing out), lidé se bojí, že pokud nezainvestují teď, přijdou o „další Apple“.
Mnohem složitější je z trendu odejít včas. „“Ten poslední to koupí na maximu, nestihne prodat a nikdy nevíte, jestli to nebudete vy,“ varuje analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.
Chcete být „Ve vatě“?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi?
Hosty budou Petr Borkovec (Partners), expert Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová. Vstupenky jsou ke koupi zde.
*****
Vlastní dluhopisy vydal Čuprův Rhlík, televize Nova, zbrojařský koncern CSG i Jančurův RegioJet. Fondy pro bohaté investor rozjíždí velká jména tuzemského byznysu: Kijonková, Kutnar či Soural. A apetit po výnosnějších, ale i rizikovějších produktech roste.
„Nabídka roste, ale roste i poptávka. V dobách nízkých sazeb jsme hledali něco s vyšším výnosem než spořák. A v dobách vysoké inflace všichni potřebovali ochránit své peníze před inflací. Rostou ale i neduhy, jsou projekty, kde to nemusí dopadnout dobře,“ říká ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.
Optimismus na trhu může být klamný. „Když jde ekonomický cyklus nahoru, lidi vidí, že fondy neustále rostou. A mají apetit investovat a pak je čekají nějaké nepříjemné překvapení,“ upozorňuje Tomáš Novák, partner advokátní kanceláře Novák Legal.
*****
From the publisher's feed
Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny,…

11 Listeners

35 Listeners

4 Listeners

13 Listeners

33 Listeners

4 Listeners

14 Listeners

13 Listeners

9 Listeners

1 Listeners

6 Listeners

10 Listeners

10 Listeners

2 Listeners

3 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

9 Listeners

4 Listeners

4 Listeners

0 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

1 Listeners

5 Listeners

0 Listeners