Vltava

V pátek 5. září začíná 18. ročník festivalu Dvořákova Praha. Během devatenácti dní nabídne prestižní zahraniční orchestry, slavné sólisty i nové programové řady – od písní Antonína Dvořáka v kurátorské péči Kateřiny Kněžíkové až po neformální cyklus „Bez kravaty“.

Historie Volmanovy vily zrcadlí turbulentní dvacáté století. Rodina podnikatele Josefa Volmana ji dostavěla v roce 1939 dle návrhů mladých avantgardních architektů Karla Janů a Jiřího Štursy. „Je to stavba pozdního funkcionalismu, s barvami pracuje jinak. Žlutá, písková, terakotová se proměňují, jak domem prochází světlo, a mění se i s ročním obdobím,“ říká ve Vizitce. Jak dlouho trvalo vilu zrekonstruovat? A jak uvažují o kulturních akcích ve vile? Ptá se Ondřej Cihlář.

Film Robina Kvapila Velký vlastenecký výlet o českých příznivcích Putinova režimu je již několik dnů terčem nejen obdivu, ale také kritiky. V této úvaze se chci věnovat hlavně výtkám vůči tomuto snímku, jenž pojednává o lidech dopravených až na pomezí ukrajinského bojiště, kde však jejich proruský pohled neprojde žádnou proměnou.

Je vrchlabský patriot a zná celou historii vztahu tamního hraběte Václava Morziniho a Antonia Vivaldiho, který mu věnoval slavné dílo Čtvero ročních dob. Jako ředitel ZUŠ se snaží o to, aby děti z okolních kopců učili kvalitní pedagogové. „Zušky v regionu vytvářejí kulturně-umělecké podhoubí a drží ho na velmi vysoké úrovni,“ říká ve Vizitce. Je možné mít varhany doma? A musí být varhaník věřící? Ptá se Karolína Koubová.

Nedávno jsme si připomněli 57. výročí tragických událostí ze srpna roku 1968. Vojska Varšavské smlouvy přijela do tehdejšího Československa, aby rozprášila obrodný proces takzvaného pražského jara. Těmito událostmi byla poničena a poznamenána i budova Českého rozhlasu, v níž se právě nacházíme.

Benediktini patří k nejstarším řeholním řádům a platí to i pro jejich ženskou větev. První ženský klášter v Čechách založila u sv. Jiří na Pražském hradě Mlada Přemyslovna v roce 973. Dnes v Praze benediktinky najdete v poutním areálu na Bílé Hoře, kde od roku 2007 sídlí českoněmecká komunita Venio.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Do oblasti západních Sudet situoval Dalibor Fonda příběh o milostném vzplanutí v komplikované době. Zárodek příběhu jsou reálné motivy z života v česko-německém příhraničí, tak jak o nich autorovi vyprávěla zejména jeho babička. Ústřední hrdinka příběhu Hilda Hildebrandová je prodavačkou jízdenek na dráze a o nápadníky nemá nouzi. Pak se ale něco v jejím životě zadrhne…