Vltava

Mám zvyk, který asi není moc příjemný těm, s nimiž mluvím, a už vůbec nepůsobí fotogenicky třeba v televizním studiu: při mluvení zavírám oči. Proti všem pravidlům. Máme se přece dívat partnerovi do očí. Naznačuje to prý, že o něj máme zájem a že jsme připraveni k dialogu, přinejmenším pak k empatické reakci na gesta a mimiku druhých lidí.

Káže pastor sboru Petr Sikora.

Karlův most v Praze zdobí 30 kamenných soch a sousoší. Představují většinou významné postavy, které ve své době vynikly nad ostatní a nějakým způsobem dokázaly pohnout světem a měnit ho k lepšímu. Je to elita Evropy své doby.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Dvě povídky z Austrálie připomínají autorovo cestování po této zemi na sklonku šedesátých let. Svým úsporným stylem, civilními dialogy a mimořádným smyslem pro zachycení atmosféry okamžiku skládá Dutka hold americké beatnické literatuře. Texty vyjadřují autorovu filozofii, podle níž přece nejde o to přežít, ale být aspoň chvilku na tomto světě rád.

Saša Michailidis se ptá architekta Patrika Kotase z Atelieru designu a architektury, který se specializuje mj. na návrhy dopravních staveb, a projektanta Zdeňka Dřevěného ze společnosti SIAL architekti a inženýři. Lanovka na pražský Petřín se rekonstruuje, ta z Podbaby do Bohnic se realizovat nebude. Aktuálně se o městské lanovce uvažuje v Brně, v Ostravě debaty zatím utichly. Jsou lanovky jen turistickou atrakci nebo mohou být plnohodnotnou součástí MHD?

V roce probíhajícího Expa vydaly knihu, která představuje japonskou společnost širší veřejnosti. Publikace Japonský rok je jak pro laiky, tak i pro ty, kteří už o Japonsku něco vědí nebo tam třeba byli a chtějí si své zážitky urovnat. „Japonci jsou schopni chopit se nápadu a dovést ho do dokonalosti,“ popisují Denisa Vostrá a Alice Kraemerová. Jaké japonské umění inspirovalo impresionisty nebo třeba Alfonse Muchu? A mají Japonci čas chodit na výlety? Ptá se Karolína Koubová.

Existují otázky, jež mají nadčasovou platnost a zaujmou lidi bez ohledu na místo, kulturu či podmínky, v jakých žijí. Vyjádřil to kdysi slavný malíř Paul Gauguin, když do jednoho ze svých tahitských obrazů vložil nápis: odkud přicházíme, kdo jsme, kam směřujeme. Dal to tam bez otazníků, a je to jeho největší obraz, a taky nejznámější. Cosi jako závěrečný testament.

Saša Michailidis se ptá technologického editora Hospodářských novin Otakara Schöna a šéfredaktora webu Hifimánie Jana Friče. Máte rádi hudbu nebo filmy a seriály. A přemýšlíte, jaký reprák, projektor, TV nebo soundbar si pořídíte, aby byl zážitek ultimátní. A tohle přemýšlení není jednoduché, protože v globálním světě je možné vše: třeba reproduktor za cenu oběda i bytu 2+kk v Praze.

Bylo nás deset a seděli jsme v galerii v Litomyšli. Snažili jsme se přijít na to, jak psát deník a proč si ho vlastně psát. A taky jsme si vyprávěli, jak deník píšeme. A jak a kolikrát jsme už začali a přestali a znova začali. A já četla z deníků slavných lidí, kteří si vedli vtipné, nebo dojemné zápisky svých slavných, ale v něčem stejně banálních životů jako jsou ty naše.