Vltava

Svatý Justin v Nábulusu a Logos, který je úplně všude.

Pro omamnou vůni šeříků se nechce věřit. Na řadě českých rukou zůstává nesmazatelně krev nevinných obětí zuřivé msty, znásilňování a neospravedlnitelného zabíjení. Masakrování Němců samozvanými revolučními gardami v Postoloprtech, v Přerově dokonce včetně kojenců a malých dětí, stovky mrtvých a znásilněných v internačním táboře Hanke u Ostravy, dva tisíce mrtvých po vyhnání brněnských Němců.

Saša Michailidis se ptá hostů na festival v Cannes, který se prý letos jevil jako obzvlášť temný, ale pár záblesků naděje by se našlo. Ručně malované cedule v ulicích se vrací. 80 let od narození německého filmaře a divadelníka Rainera Wernera Fassbindera. A romský jazyk žije v romských písních.

Psát příběhy začala už v pěti letech velkými tiskacími písmeny. V knihách pro děti včetně Kosti odkazuje k morálním hodnotám a přátelství. „Tajemství úspěchu mého debutu bylo, že jsem vzkřísila příběh, který jsem napsala jako malá. Hravé dětské prvky k čtenářům hodně promluvily,“ říká ve Vizitce. Jak vypadá výuka angličtiny skrze divadlo? A jak ji v její tvorbě podpořila Amerika? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 23. 4. 2025.

Asi neřeknu velké moudro, když konstatuju, že jazyky se neustále vyvíjejí a mění. V neposlední řadě proto, že do jejich spisovné normy často spontánně pronikají různé jevy z jazyka nespisovného. Včetně takových, které jsou v jasném rozporu s jejich gramatickými, morfologickými, lexikálními či jinými pravidly.

Saša Michailidis se ptá Ondřeje Skovajsy, literárního historika, etnomuzikologa a předsedy spolku Giľora, který v audiovizuální formě zaznamenává a zpřístupňuje současné romské písně, a také lingvisty, muzikanta Martina Gálise. Konec května patří světovému festivalu Khamoro, jde o už tradiční oslavu romské kultury. Mluví ale v běžné komunikaci mladí Romové ještě romsky? V Česku vychází knížky v romském jazyce, jakou roli ale hraje romština třeba v hudbě?

Dvanáctiletý muzikant už několik let oslňuje poroty klavírních soutěží. Nejnověji se stal vítězem 14. ročníku Mezinárodní Novákovy klavírní soutěže. Je synem profesionálních houslistů a často cvičí se svým tatínkem. „Děláme, co můžeme,“ přiznává ve Vizitce. „V koncertních lakýrkách hraju před soutěží nebo koncertem i doma.“ Proč má rád Frédérica Chopina? A vydržel by týden bez klavíru? Ptá se Ondřej Cihlář.

Nejsem nic. Jen prázdno. Jedno místo po zbourané budově. Holá země. Jsem smetením starých tras a cest. Právě teď někde zeji, schované za bannery. Třeba mezi brněnským nádražím a obchodním centrem Vaňkovka. Musíš mě obcházet a periferním pohledem sledovat vizualizace budoucích plánů.

Saša Michailidis se ptá Zuzany Augustové z teatrologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a vedoucího kina Ponrepo při Národním filmovém archivu Davida Havase. Hořké slzy Petry von Kant ve vltavské rubrice Večerní drama nám připomínají 80 let od narození filmového a divadelního režiséra Rainera Wernera Fassbindera. Čím se vyznačuje dílo klíčové osobnosti nové vlny německé kinematografie? Čím ještě dnes může inspirovat?

Spolu s japonskými vědci zkoumá fenomén extrémní sociální izolace. Hikikomori je podle něj symptom společnosti a není kulturně podmíněný. „Jedním z našich cílů je o něm zvýšit povědomí u nás a představit terapeutickou metodu s ním spjatou," říká ve Vizitce. V čem spočívá? Jak se hikikomori otiskuje do umění? A nakolik s ním souvisí Gončarovův Oblomov? Ptá se Karolína Koubová.