Vltava

Umělecky jsou podle ní absolventi DAMU skvěle vybavení. Na zběhlosti v praktických profesních věcech se musí ještě zapracovat. Celoživotně ji zajímá francouzské divadlo založené na vybroušeném stylizovaném jazyce. Její srdeční záležitostí je překládání a taky Bretagne. Jak vnímá specifikum vysokých uměleckých škol? A jak ji změnilo život rozbité divadelní kukátko? Ptá se Karolína Koubová.

Pinkasova synagoga se nezapomenutelným způsobem zapsala do paměti jednoho mého amerického kolegy, který v 60. letech spolu se svými rodiči navštívil Prahu. Když jsem se ho opakovaně ptala, co dalšího si z výletu vybavuje, odvětil, že nic. Žádný Pražský hrad, ani Karlův most, pouze a jen starobylou synagogu plnou jmen obětí holokaustu.

Na piano hraje od čtyř let a první skladbu složila v šesti. Ostravská hudebnice a herečka zvaná NIKA se inspiruje jazzem, popem, soulem i klasickou hudbou a právě vydává druhé autorské album Elsewhere. Jak se se svou introvertní povahou srovnává s extrovertním hudebním světem? A dostane se ještě ke komponování klasické hudby, kterou vystudovala na konzervatoři? Ptá se Tomáš Klement.

V turistickém centru Prahy, cestou, kudy se valí hordy z Karlova mostu na staroměstský břeh, je k vidění zvláštní věc. Zabočíte-li do svatého Salvátora, dáte-li očím čas přivyknout kostelnímu příšeří a vydáte-li se k bočním oltářům, spatříte Noční práci. Dvě velké fotografie Ivana Pinkavy na místech, kam patří obrazy Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitů, a spoluzakladatele řádu Františka Xaverského.

Opera Manon Lescaut, jejíž děj vychází z francouzského milostného románu Abbého Prévosta Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut, byla prvním velkým úspěchem Giacoma Pucciniho. Premiéra se odehrála v roce 1893 v Turíně, a od té doby se toto dílo pravidelně objevuje na repertoárech snad všech světových domů. Na scénu Státní opery v Praze se Manon Lescaut vrací po patnácti letech – a to v hudebním nastudování italského dirigenta Simona Di Feliceho a v režii Slávy Daubnerové.

Na jedné straně třeštící velkoměsto, na druhé pustá divočina. Tak cestovatelé či malíři referovali o životě v Americe 19. století. Otázku „dobyvatelské Evropy vs. divošské Ameriky“ dnes znovu promýšlí kunsthistorici na celém světě, a do debaty přispívá i výstava v Západočeské galerii, kterou její autorky připravovaly tři roky. Taťánu Petrasovou v ArtCafé doplnil a další galerijní novinky přidal ředitel Roman Musil.

Saša Michailidis se ptá Jana Motala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a filmového recenzenta, autora podcastu Hodný, zlý a kritický Kamila Fily. V českých kinech je film Mnichov 1972. Drama se vrací k únosu izraelských sportovců na mnichovských OH. Sleduje dramatické události pohledem členů TV stanice ABC Sports, kteří jako první v dějinách pokrývali živě obrazem teroristický čin.

„Veřejné peníze jsou investicí, která má návratnost. Když dáte korunu do divadla, vrátí se vám dvě,“ říká teatrolog a historik Bohumil Nekolný, autor nové knihy Divadlo a společnost podruhé aneb Úděl sisyfovský 1998–2020. ArtCafé se zaměří na Ostravu jako příklad funkční spolupráce mezi kulturními aktéry a samosprávou. Do debaty se kromě Bohumila Nekolného zapojí tanečnice a kurátorka Jana Ryšlavá z platformy MOVE Ostrava a umělecký šéf Divadla Loutek Jakub Maksymov.

Česká filharmonie oznámila program své jubilejní 130. sezóny. Vystoupí nejen v domovském Rudolfinu, ale i v nejprestižnějších koncertních sálech východní Asie a Evropy. Dramaturgie sezony se výrazně posune k současnosti, změní se i struktura abonentní řady C. Více v příspěvku Daniela Jägera.

Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.