Vltava

V kraji irských rašelinišť na okraji venkovské komunity žije Hester Swanová. Její příběh zhustila dramatička Marina Carr do jediného dne. V ten den si bere otec jejího dítěte jinou ženu. Černou komedii U Kočičí bažiny, která je postavena na půdorysu antického mýtu Médea, uvede pražské Divadlo pod Palmovkou poprvé tuto sobotu. Poslechněte si rozhovor s režisérem Michalem Langem a herečkou Terezou Dočkalovou.

Věhlasný fotoateliér navštívil svého času Albert Einstein, Tomáš Garrigue Masaryk či Antonín Dvořák. Vznikla galerie osobností, kterou si Jan Langhans pečlivě schraňoval. Historii ateliéru mapuje publikace System Langhans. Jak souvisel System Langhans se světlem při portrétování? A bylo těžší rekonstruovat dům nebo sbírku fotografií? Ptá se Ondřej Cihlář.

Mezinárodní výzkum nenávistných projevů neboli hate speech se nejčastěji věnuje slovním útokům na Afroameričany, Židy, „migranty“ či LGBT+ osoby. V poslední době se ale pozornost badatelů více zaměřuje také na nenávistné projevy směřující na adresu novinářek a novinářů. Je tento typ nenávistných projevů něčím specifický, nebo jde o nenávist podobnou jiným?

Herečka Marta Vančurová vypráví o svých začátcích v pěveckém svboru, o potřebě zůstat nohama na zemi a jak pro ni byla důležitá role Ondiny.

Stojí za dokumentem Architektura ČSSR 58–89, kterým chce vzdělávat, setřít nánosy předsudků a také ukázat, že tehdejší architektura byla i světová. Za celou řadou věcí se skrývají složitá rozhodnutí, společenská a umělecká dramata,“ říká ve Vizitce. Jaká byla architektura ve slovenské části ČSSR? A proč je grafity lakmusovým papírkem společnosti? Ptá se Karolína Koubová.

Říká se tomu významné životní jubileum: Jan Klusák, jeden z nejceněnějších současných českých skladatelů, oslavil devadesátku! A stále je ve vynikající kondici. Koncem listopadu doslova přiskotačil na slavnostní večer, který k jeho kulatinám uspořádal Národní filmový archiv v kině Ponrepo. Logicky tu proto vzpomínal i na svoji práci pro film.

Zdeněk Řanda alias Pasta Oner (1979) je známý multimediální umělec. Narodil se Trenčíně a žije v Praze. Stěžejní je pro něj malba, ve které vychází, komentuje a ironizuje současnou popkulturní společnost. Inspiruje se hlavně v reklamě od 30. do 80. let minulého století. Zajímá ho konzumní společnost, bohatství, spotřební krása, luxusní značky a další témata s tím spojená. Zkoumá je, rozpracovává a často se zabývá také fenoménem světových značek.

Mnozí si na ten podvečer pamatují. V polovině dubna 2019 zasáhl ohromný požár nejslavnější pařížskou památku – katedrálu Notre Dame. Celý svět sledoval v přímém přenosu rudé plameny nad 800 let starou konstrukcí dřevěných krovů i tragický pád středového sanktusníku. Sbírka na opravu začala ihned druhý den a francouzský prezident Emannuel Macron slíbil znovuotevření opravené katedrály do pěti let.