Vltava

Spisovatelka a scénáristka Klára Vlásaková se nově zabydluje i na divadle. Hořko-směšná hra Lhářky, kterou napsala v rámci rezidenčního programu Divadla LETÍ přímo pro herečky Pavlu Tomicovou, Natálii Drabiščákovou a Simonu Lewandowskou, má zítra premiéru v Divadle VILA Štvanice. Příběh dvou stárnoucích žen, které neumí žít ani spolu, ani bez sebe, režíruje Natália Deáková.

Komponování Her Country mě přimělo přemýšlet o své zemi. O její historii, o vztahu k ní a také o jejím potenciálu, který jakoby teprve čekal na své naplnění. To říká Nikol Bóková o své skladbě Her Country (Její vlast) inspirované hudbou Bedřicha Smetany. 7. prosince vyjde na jejím sedmém autorském albu.

Její nejnovější počin je kusem bez příběhu. Výchozím materiálem k inscenaci Díla. Autoportrét. Sebevražda v MeetFactory byly knihy Édouarda Levého. Je ale také součástí nezávislé skupiny 8lidí, s níž otevírají aktuální společenská témata - například vývozu zbraní z Česka. Co má umění dávat člověku? A pozorovala rozdíly v uvažování lidí po přechodu z Matfyzu na DAMU? Ptá se Karolína Koubová.

Má příhoda s roletou vlastně není o roletě. Roleta hraje jen roli, roli spouštěče situace, snad banální, pro mne však fatální. Ocitl jsem se uprostřed slunného pátečního odpoledne v nějaké temné hře – byl jsem jedním z tragických klaunů, jak je psával Sammuel Beckett.

Saša Michailidis se ptá předsedkyně spolku Na záchranu OD Breda Lindy Bittové a Tomáše Kozelského z brněnského architektonického studia KOGAA. Obchodní dům Breda v Opavě dlouho chátral, ale měl by se dočkat rekonstrukce. V mezinárodní soutěži zvítězil tým architektonických kanceláří z Belgie, Česka a Slovenska. Jaké jsou přednosti vítězného návrhu na rekonstrukci ikonické stavby? Jak lze dnes využít podobné prvorepublikové obchodní domy?

Spolu s Davidem Čálkem natočili dokument Válečný zpravodaj o práci Martina Dorazína na Ukrajině. Na festivalu ve Varšavě dostal film hlavní cenu za dokument i cenu diváků. „V Polsku jsme se utvrdili, že poselství našeho filmu funguje mezinárodně,“ říkají ve Vizitce. Proč snímek není psychologickým rozborem novináře v terénu? A kdy jsou nejautentičtější obyčejné věci? Ptá se Ondřej Cihlář.

Námět celovečerní prvotiny Pavola Martina Repky vychází z jeho vzpomínek na rodinu a na specifickou situaci, která se v ní udála. To mu bylo patnáct. Poměrně pozdní těhotenství jeho matky mu zůstalo v paměti dodnes. Do scénáře filmu zaznamenal i další osobní prožitky.

Čerstvě vydaná kniha Jonáše Zbořila Flora pracuje s fantastickou premisou: Mladý pár někde na území nikoho najde podivného tvora. „Nevypadá jako nic lidského ani zvířecího,“ píše autor a o kus dál přidává popis: „Pahýlky vyhublých končetin, splasklá hruď, svrasklá tvář. Srst, kůže, kabely. Maso prorostlé kusy plastu. Vý­honky.“

Nikolaj Rimskij-Korsakov složil Šeherezádu jako symfonickou báseň. První baletní verze vznikla až začátkem 20. století. A pro Národní divadlo v Praze, kam se titul vrací po padesáti letech, vytvořil teď zcela novou choreografii Mauro Bigonzetti. Uznávaný italský choreograf se souborem Baletu naší první scény spolupracuje už počtvrté. Jeho Šeherezádu čeká premiéra dnes večer.

Přelaďte se na noční vysílání. Dramaturgyně Dora Štědroňová zve na nezvyklou novinku Divadla Na zábradlí, inscenaci Šubyduby. V hlavní roli je zde moderátor nočního rozhlasového vysílání. Inscenace nabídne koláž scén, písní, obrazů i mluveného slova napříč vlastním repertoárem.