Pochází ze Strážnice a do jihomoravského města zasadil také svůj celovečerní debut, lupičskou komedii Poberta, jíž je scénáristou, režisérem i kameramanem. „Ve filmu jsou westernové principy velkou inspirací. Jednou z vrstev, kterou jsem se do něj snažil dostat, byla taky mechanika toho, jak město nedává druhou šanci lidem, kteří by si ji mohli zasloužit,“ vysvětluje ve Vizitce.

Žijící klasik české literatury Jáchym Topol vydal po dlouhých devíti letech nový román. Jmenuje se Peklo neexistuje a pouští se do analýzy české společnosti posledních několika let. Hlavním motivem je ruská invaze na Ukrajinu, která jako uragán vlétne do života novináři Tomášovi, hlavní postavě knihy, a společně s hroutícím se Tomášovým osobním životem vytvoří smrtící koktejl události se zásadním vlivem na jeho výhledy do budoucnosti.

Saša Michailidis se ptá výtvarných publicistů a spolupracovníků Vltavy Michaely Vrchotové a Matěje Forejta. DOX, Galerie hl. m. Prahy, Galerie Rudolfinum nebo GASK v Kutné Hoře. To mají být nejlepší tuzemské výstavní prostory. Tedy podle žebříčku 100Galerií, za kterým stojí soukromý projekt 100ks.cz. Cílem žebříčku je podle autorů snaha lépe se orientovat v české galerijní scéně. A výběr vychází z hlasování umělců, kurátorů, novinářů i galeristů.

Patrně poslední rozhovor s herečkou Zdenkou Procházkovou (1926–2021), životní partnerkou Karla Högera, kde mimo jiné vzpomíná na J. Voskovce a J. Wericha, srovnává dobu svého mládí se současností a mluví o osamělosti a těžkém vyrovnávání se se stářím. 4. dubna 2026 by Zdenka Procházková oslavila 100. narozeniny.

Amerikanistka zaměřující se na iberoamerický region popisuje aktuální situaci na Kubě, v jejich vodách, i ve vztahu ke Spojeným státům. Sama do největší karibské země v poslední době jezdí kvůli výzkumu česko-kubánských vztahů. „Čeští hispanisté, kteří v šedesátých letech vycestovali na Kubu, vzpomínali na to, že tam například poprvé četli Kafku. Represivní začíná být Castrův režim směrem k umělcům a intelektuálům až začátkem sedmdesátých let,“ konstatuje ve Vizitce.

Zemi, která se posledních sto let nazývá Írán, známe z historie jako Persii. Je to historie dlouhá nejméně pět tisíc let a je plná kulturního, uměleckého, náboženského a duchovního bohatství. Země je to veliká, ne všichni z více než 80 milionů Íránců jsou Peršané a už vůbec nejsou Arabové, i když od středověku zde převažuje islám.

O Pesachu, rozdílných způsobech jeho slavení v jednotlivých židovských komunitách i přesazích a duchovních významech tohoto svátku bude v dnešním Krédu mluvit Matěj Senft se svými dvěma hosty: ředitelkou Lauderových škol Terezou Váňovou a religionistou Alešem Weissem.

Francisco Goya jakožto metafyzický tvůrce, sakrálním námětům navzdory. Jak to, že unikl inkvizici?

Vzpomínka z mládí nutí českého intelektuála pročítat denně bulvární vídeňský list.