Vltava

Když v sedm ráno rozevřeš okenice, jako první spatříš starého zedníka v zamaltěné čepici, který si po cestě na stavbu píská. Dva muži rázují po nábřeží a u majáku se protahují, patrně otec a syn, tak osmdesát a šedesát. Ale to už se vynořují dva třínozí psi: každý úplně jiný, kolie a setr, naprosto odlišné charaktery, ale zkuste to někomu vysvětlit, když oběma chybí levá přední.

Saša Michailidis se ptá Víta Gvoždiaka z Filosofického ústavu AV ČR a Jany Kockové ze Slovanského ústavu AV ČR. Před sto lety byl jazyk československý prohlášen za jazyk státní. A po sto letech sledujeme, jak náš, teď už český, jazyk ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely. Jak třeba ChatGPT nebo Gemini proměňují běžnou řeč? Co to dělá s podobou jazyka? A obvyklá otázka u debat kolem umělé inteligence: Jsou namístě obavy? Repríza ze 3. 2. 2026.

Naposledy jsem tím mokřadem procházel někdy na začátku ledna. Voda byla všude zmrzlá jistě až ke dnu, břehy a chodníky, oddělující proudící vodu od stojatých partií, jako skleněné, ale po sněhu ani památky. Vzpomínám si, že jsem za chůze přemýšlel o první větě nějaké anglické detektivky, kterou jsem ten den ráno otevřel v knihovničce na nádraží.

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty, muzikologa a kurátora hudby a zvuku v NFA Jonáše Kucharského a předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka. The Velvet Sundown, to je kapela s milionem posluchačů na streamovacích platformách. Jenže se ukázalo, že byla kompletně vygenerovaná umělou inteligencí. Měly by platformy upozorňovat na to, že dílo nebylo vytvořené lidskou kreativitou? Jak v éře AI chránit autorská práva živých hudebníků?

Co odlišuje dobrého zpěváka od umělce, z jehož výkonu běhá mráz po zádech? A jak to, že ještě v devadesáti letech tento operní pěvec vystupuje na koncertních podiích?

Byla jsem s Felicí ve Veroně. Souvislosti té návštěvy mi docházejí až na zpáteční cestě, ve vlaku do Milána přes Desenzano, kde Franz Kafka v září roku 1913 ležel v trávě a čekal na parník do Gardone.

Zemědělec, cvičitelka slepeckých psů, rockový hudebník nebo intelektuál, co fandí v hospodě hokeji. I takoví jsou faráři českých křesťanských církví, jejichž životní příběhy, zájmy i vztah k víře zachycuje Aleš Palán ve své nejnovější knize rozhovorů Ten farář je nějakej divnej, o farářkách nemluvě.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Nuzná kavárnička v okrajové části Brna si dodává lesk alespoň honosným světovým názvem Paris. Její majitelka zaměstnává jako servírku blonďatou Lojzku. Vedle práce na place chodí s pány, co platí, i nahoru na pokoj. Kdykoli kromě sobot. O sobotách patří Lojzka hromotlukovi z místních jatek. Rudolf chápe, že Lojzka musí pracovat. Ale na jeho sobotu mu nešahejte, nebo…!