Vltava

Proč je Laterna magika fenoménem plným paradoxů? A jak dnes její odkaz zachraňuje digitalizace a archivní výzkum? Filmové léto na Vltavě přináší nový seriál věnovaný Laterně magice v rukou Národního filmového archivu.

Nedávno jsem navštívila výstavu Krajiny spatřené – Očima Karla Hynka Máchy, v Galerii Lázně Liberec. Rozsahem byla nevelká, několik originálů romantických maleb krajin, k tomu citace textů Máchových deníků z cest, doplněných malými černobílými grafikami míst, kterými procházel.

Saša Michailidis se ptá genealoga šlechtických rodů Petra Maška z Národního muzea a Jana Županiče z Historického ústavu AV ČR. Dokumentární cyklus ČT s názvem Modrá krev má dlouhodobě vysokou sledovanost. Proč nás dnes tolik přitahuje tento svět, když právě šlechtě byly po vzniku Československa v roce 1918 a pak zase v letech 1945 a 1948 odebírány tituly, majetek a společenská úloha? Repríza z 9. 2. 2026.

Patří k zakladatelské generaci nové vlny malby z přelomu 80. a 90. let minulého století. Ve Ville Pellé představuje tvorbu z posledních let. Klasická zátiší, noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo vzpomínky na staré telefonní automaty. Nejčastěji maluje olejem na plátno, kontakt s materiálem a dotek barvy je pro něj zásadní inspirační zdroj.

Zatímco jméno Michal Viewegh zná v Česku dodnes téměř každý, o Simoně Monyové se vždy mluvilo mnohem méně. Psala takzvané romány pro ženy a její tvorbě se literární kritika spíše vyhýbala. I tak ale Monyová ve své době prodávala desetitisíce výtisků svých knih, což je na relativně malém českém knižním trhu úctyhodný výkon.

Saša Michailidis se ptá pasíře Petra Doudy a vitrážisty Jana Černohorského. Možná jste zaznamenali, že na obnově bývalých lázní Kyselka v Karlových Varech se podílí také pasíři. Co je podstatou uměleckých řemesel, která jsou zapotřebí třeba právě při opravách památek? Jak náročné je hledat šikovné adepty a vychovat si následovníky? Jaké vzácné materiály se při rekonstrukcích používají? Repríza z 21. 1. 2026.

Spolu se Skautskou nadací Jaroslava Foglara jsou čerstvými držiteli ceny Muriel za přínos českému komiksu. Porota ocenila dlouhodobé úsilí o obnovení legendárního časopisu Rychlé šípy a oživení seriálu pro nové generace čtenářů. „Rychlé šípy děti stále baví, byť v nižším věku. Fascinuje je, že v nich nejsou rodiče, říká Roman Šantora ve Vizitce. Jak se proměnil pohled na Rychlé šípy? Ptal se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 4. 2026.

Sarajevem se valí auta. Jsou všude a v zimě, kdy se sráží studený vzduch s výfuky, se nad městem vyklene jako pěkně nafouklá oranžová poklička inverze. Ale teď je léto a auta jezdí pod modrým nebem po širokých silnicích, zastavují, troubí.

Saša Michailidis se ptá generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové a ředitelky Domu umění města Brna Terezie Petiškové. Do vybraných státních muzeí a galerií bývá vstup zdarma. Ministerstvo kultury zvažovalo podobný model i pro státní hrady a zámky. Co by to pro památky znamenalo? Repríza z 15. 4. 2026.

Redaktor, moderátor a autor mnoha rozhlasových pořadů Josef Veselý zasvětil svůj život rozhlasu. Poodhalí nejenom zákulisí Toulek české minulosti, ale také dovolí nahlédnout do redaktorské a autorské dílny.