Vltava

Na jednom z nástupišť rušného londýnského nádraží Paddington můžete narazit na zajímavou bronzovou sochu. Znázorňuje medvídka, přesněji řečeno Medvídka Paddingtona, který do Londýna údajně přijel až z dalekého Peru. V modrém kabátku, červeném kloboučku a s malým kufříkem v ruce, pardon, v tlapě. A taky s cedulkou, která cestující vyzývala, aby se o něj někdo postaral. Což se opravdu stalo.

Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky webu iLiteratura a překladatelky Jovanky Šotolové a literární publicistky, kritičky a redaktorky časopisu Reflex Kateřiny Kadlecové. Balíte kufry na dovolenou? A zvažujete, kolik knih se vám do zavazadla vejde? Co je pak rozhodující? Obsah, autor nebo hmotnost a velikost? Detektivky, romantika, memoáry, cestopisy a něco také pro děti.

Ředitelkou Zoologické zahrady v Praze je od letošního března. Snaží se mimo jiné posílit dobrý kolektiv pracovníků ZOO a taky se více zaměřit na českou divokou přírodu. „Jsme tu od toho, abychom lidem zprostředkovali zážitek a zkušenost, kterou by jinak neměli,” popisuje ve Vizitce. „Zoologické zahrady dnes co nejvíc respektují potřeby zvířat, v tom udělaly velký pokrok.”

V rámci příprav na výlet naší pražské farnosti do Litomyšle jsem si přečetl druhý díl vzpomínkové knihy Aloise Jiráska Z mých pamětí, věnovaný právě jeho téměř patnáctiletému pobytu v tomto městě. Těšil jsem se na to čtení, protože od dětství mám Jiráska rád. A od dětství to mnoha lidem kolem mě připadá divné.

Saša Michailidis se ptá filmových kritiček, Kristiny Roháčkové z webu iROZHLAS a Jindřišky Bláhové z časopisu Respekt. Před prázdninami vám přinášíme letní kulturní tipy. Poradili jsme už kam vyrazit na současný tanec, nový cirkus, pouliční divadlo, výstavy a jaké letní divadelní scény stojí za povšimnutí. Ještě budeme mluvit o knihách vhodných na chalupu i pláž. Ale dnes jsme doplnili „hot“ filmy a seriály, na které se v létě můžete těšit.

V hudební branži se pohybuje celá léta. Sám je vedle organizátorství a dramaturgování také hudebníkem, skládá a na bicí hraje v kapele Midi Lidi. Tentokrát hodně hudební Vizitka je ochutnávkou letošního ročníku jednoho z nejvýraznějších festivalů, který se už šestým rokem odehrává během prázdnin v Brně.

Před sedmi lety jsem vedla semináře na základní škole na okraji Prahy. Letos v zimě mi ředitelka zavolala znovu. Do školy přibyli noví pedagogové i asistenti, a i ti, kteří mé semináře absolvovali před lety, stáli o připomenutí některých postupů.

Saša Michailidis se ptá divadelní publicistky Jany Soprové z Divadelních novin a divadelního publicisty a editora Deníku Lukáše Dubského. Léto bývalo pro divadla časem prázdnin. Dnes je naopak obdobím, kdy vyrůstají desítky letních scén, od zavedených pražských projektů až po stále ambicióznější regionální produkce. Jaká je dramaturgie a kvalita letních scén? Jak důležitý je prostor, ve kterém se letní divadelní scéna nachází?

Na půl úvazku pracuje jako kurátorka v Týně nad Vltavou, kam nejprve jezdila s rodinou na výlety. „Líbila se mi spící atmosféra města,“ popisuje ve Vizitce, v níž dodává, že důležitá je pro ni lidskost a vztahy. Sama je také tvůrkyní, výtvarnou lektorkou a zajímá ji proces tvorby samotné. „Tvořivé myšlení je také to poradit si v nesnázi, najít řešení mimo box, napsat tahák tak, aby mi ho nenašli nebo správně zareagovat na čekanou i nečekanou situaci.“

Zašel jsem do kostela, a co neslyším: hráli tam Mariána Vargu. Patřím k lidem, pro které jeho kapela Collegium musicum hodně znamenala. Je to ale přece jenom hudba rocková, v kostele ji člověk tak úplně nečeká.