Vltava

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové. Vzhledem ke klimatické změně a s ní souvisejícím tropickým teplotám je léto ideální doba na to schovat se v galeriích. Třeba na zámku v Bechyni nebo v Lázních Liberec. Určitě bychom ale neměli opomenout Prahu a podíváme se krátce i do zahraničí, konkrétně do Vídně a Berlína. Kam v létě zavítat na kvalitní výstavy výtvarného umění?

Je první ženou, která vystavuje na parkánu Severočeské galerie v Litoměřicích. Pro tento venkovní prostor připravila několik objektů, z toho dva nové. Havarovaná holubice míru zapíchnutá jako zřícená stíhačka do země je jedním z nich. Objekt, podle kterého nazvala i celou výstavu, se jmenuje Pax Fragilis neboli křehký mír a má vypovídat o současné světové situaci.

Herečka Marie Drahokoupilová vzpomíná na své herecké začátky, ročník na DAMU i setkání s Gérárdem Philippem, mluví o tom, jaký vliv mají na člověka lidé, s kterými se stýká a o tom, jak důležitá je v životě láska. Repríza z 13. 1. 2022.

Už delší dobu se vede polemika o tom, zda je přípustné, či nepřípustné používat ve veřejné debatě slovo „dezolát“. Tedy výraz označující příznivce konspiračních teorií či dezinformací používaných hlavně v rámci současné agrese proti Ukrajině.

V prvním díle si Lucie si o zednářských legendách povídá se spisovatelem Petrem Stančíkem. O faktografický výklad nejranějších legend se stará historička Jana Čechurová a o své zkušenosti a drobnosti z každodenní zednářské praxe se podělí zednář a historik Ric Berman.

Zednáři zanechali nesmazatelnou stopu na architektuře, designu i celých architektonických slozích. O nich a o tom, jak “číst” architekturu hovoří teoretik Adam Štěch. Vybavena znalostmi se Lucie vydává na procházku Prahou po zednářských památkách s průvodkyní Květoslavou Navrátilovou.

Petr Stančík prý sám několik tajných společností založil. Jak to s nimi dopadlo? S Lucií si ve třetím díle povídají o literárních procesech, které zahrnují mystiku a mysterium tajných spolků. Jana Čechurová pak nabízí dobovou perspektivu zlatého věku Zednářů první poloviny 20. století.

O pohnutém osudu zednářských loží v průběhu turbulentního 20. století si Lucie povídá s historičkou janou Čechurovou. Pomocí rozhlasového archivu tako přibližuje dobové vzpomínky Hany Dvořákové, nebo reportáž z pohřbu Jana Masaryka.

V posledním díle se Lucie věnuje Zednářské současnosti. Právě o ní hovoří s Velikým mistrem Veliké lóže České republiky Liborem Adamcem. Co znamená být Zednářem dnes? Jak probíhají a k čemu se dají přirovnat zednářské rituály? A co je pravdy na zobecňujícím tvrzení, že Zednáři ovládají svět?

Přestože je víra v Boha spojována s láskou a odpuštěním, může taková náboženská výchova, která je přísná, striktní a represivní, vyvolat v člověku strach, způsobit bolest, a nakonec i dlouhotrvající náboženské trauma, jak dokazuje mimo jiné fenomén božích vnoučat. Kdy víra místo toho, aby pomáhala, zraňuje? Co způsobuje náboženské trauma? A jak se s ním vypořádat?