Vltava

1Je ptáček, který přilétá, ale uvidíš ho málokdy. Je vzácný, ale obyčejný. Obyčejnější než běžné ptačí druhy. A ještě drobnější než nejdrobnější střízlík, nežli šoupálek, úplně lehký stehlík, vyhladovělý brhlík, čížek lesní. Tak malý, že je menší nežli náš nejmenší králíček obecný. Tak si to představ!

Saša Michailidis se ptá Jany Návratové, která působí v Institutu umění – Divadelním ústavu, a divadelního tvůrce, herce, performera Jiřího Šimka. Status umělce, to je pojem, o kterém se mluví už od devadesátých let, v nedávné době umělci uspořádali také pár konferencí k tomuto tématu. Proč je zapotřebí vytvořit legislativní rámec a další opatření ke zlepšení profesních podmínek umělců? V jaké fázi je diskuse v Česku na toto téma? A Co umělci požadují?

Festival festival dokumentů v Jihlavě nabídl bezmála čtyři stovky snímků, řada z nich soutěžila v několika sekcích. Vedle toho byly k vidění retrospektivy známých tvůrců i vhled do dokumentární kinematografie Filipín. Za festivalem se ve svém příspěvku ohlíží Tomáš Pilát, který připomíná i vítěze v nejprestižnějších kategoriích.

„Leoš Janáček je geniální v tom, že nic nepřikrašluje,“ konstatuje na konto nejhranějšího českého operního skladatele v zahraničí umělecký šéf brněnské Janáčkovy opery Jiří Heřman, duše festivalu Janáček Brno. Vzhledem k aktuálnímu 8. ročníku byl Janáček hlavním tématem jeho Vizitky, Markéta Kaňková s ním ale probrala i mezinárodně ceněnou operu Řecké pašije Bohuslava Martinů anebo způsob, jakým vltavský host trénuje vnitřní klid.

v. z chrámu sv. Michala v Praze na Novém Městě.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi. Svatý Jeroným a (ne)svaté překladatelství.

„Psaní má pro mě smysl jen tehdy, když jde o výpověď osobní zkušenosti. Téma, o kterém píšu, musím mít hluboce prožité,” řekl ve Vizitce novinář a spisovatel Martin M. Šimečka. V Olomouci získal na podzim roku 2022 Cenu Václava Buriana a při té příležitosti mluvil s redaktorem Alešem Spurným také o proměně pohledu na ruskou literaturu anebo o odpovědnosti člověka za vlastní činy.

Poslechněte si výběr z témat, která zazněla v podcastu. S hosty diskutuje Saša Michailidis.

Magické drama s prvky hororu – tak o svém nejnovějším filmu Světlonoc mluví rodačka z Trnavy a absolventka hrané i dokumentární režie na pražské FAMU Tereza Nvotová. Snímek o aktuálních tématech jako je (ne)schopnost dialogu, život v zajetých kolejích anebo strach z neznámého ale na konci podle autorky nabízí naději. Ta je pro ni, jak řekla Ondřejovi Cihlářovi ve Vizitce opakovaně, důležitá ve všem, co jako filmařka dělá.

Proč jsem tak zaváhala? Nezměnil se. Možná trochu zestárnul, prošedivěly mu vlasy a tvář má zase ošlehanější. Místní větry, jižní a severní, jako by mu ji obráběly a rýhovaly. Ale oči má stejné: hnědé se zlatými tečkami, směs důvěry, plachosti a ostražitosti.