Vltava

Teprve pošumavské deště, jarní a podzimní teploty kolísající kolem nuly, zimní mrazy a letní horka rozlomily černou kamennou pecku velikosti dlaně, kterou Teresie přivezla z Whitby. Na ostrovní pláži se kutálela sem a tam celá tisíciletí a až krátký zborovický nečas osvobodil druhohorního tvora, který spal uvnitř. Jak z nějakého kosmického vejce se tak u nás na terase najednou uprostřed léta vyloupl amonit.

Saša Michailidis se ptá Matěje Ostárka, pořadatele ekologicky udržitelných festivalů Štěrkovna Open Music a reBarbora Open Music a Petra Novotného z nevládní neziskové organizace Institut cirkulární ekonomiky. Léto přálo větším venkovním kulturním akcím, ale objevila se i kritika vůči organizátorům za neekologický přístup. Co v praxi dělají pořadatelé pro to, aby festivaly byly šetrnější k životnímu prostředí? Zvyšují se v tomto směru i nároky návštěvníků?

Plánovaná výstavba trasy D ovlivní nejen prostor, ale i život místních obyvatel. Festival Čekání proměny tento moment před změnou zpracovává. Jak se dá skrze umělecké intervence komunikovat okamžik proměny místa s obyvateli města? Co změna v podobě stavby trasy metra D obyvatelům může dát a co zase vzít? Hosty ArtCafé Alžběty Žabové jsou kurátorky festivalu a členky platformy pro navrhování veřejného prostoru Taktiky Eliška Málková a Lynda Zein a socioložka Barbora Matysová.

Už od dětství měl Jan Vondráček rád Jiřího Suchého. K přijímačkám na konzervatoř přišel s jeho monologem, který ale také odříkal jeho hlasem. Tato parodie u komise neprošla, divadlo tak Vondráček začal studovat až o několik let později na DAMU. Vojnu, ale i rodinné prostředí, hlasové a herecké dovednosti a také vztah k roli majora Alexejeva, za kterou je letos nominován na Thálii, reflektoval ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Do začátku letošního léta se jednalo o „pouhý“ nadprůměrný literární debut mladé slovenské spisovatelky Nicol Hochholczerové. Prózu Táto izba sa nedá zjesť do té doby zaregistrovali a oceňovali především literární znalci a přitahovala pozornost, které se experimentálním prozaickým textům začínajících autorů a autorek běžně dostává.

Saša Michailidis se ptá Davida Čeňka, filmového historika a Marie Sýkorové, publicistky a spolupracovnice Vltavy v Paříži. Jean-Luc Godard, filmový režisér, představitel francouzské nové vlny, zemřel. Proč byly jeho filmy v 60. letech tak provokativní? Proč doslova frustrovaly diváky? Oslovuje Godard i současnou mladou generaci? Jak vnímají dílo i levicové sklony této ikony a legendy světové kinematografie samotní Francouzi?

Plantlovers: Neviditelná botanika městského prostředí. Tak se jmenuje kniha, kterou své sedmileté bádání v oblasti rostlin a jejich vztahu k člověku a městskému prostoru završilo duo Alexandra Střelcová – Julien Antih alias Haenke.

Po devítileté éře Michala Langa ve funkci ředitele Divadla pod Palmovkou a Petra Štědroně ve vedení Divadla na Zábradlí se obě scény ocitly na rozcestí. Magistrát hlavního města Praha vypsal na jejich pozice nová výběrová řízení. Senzace se nekonala. Chyběli kandidáti a Michal Lang i Petr Štědroň své koncepce hladce obhájili.

Dostihla mě před časem zpráva, nad kterou hodně lidí kroutí hlavou. Legendární náčelník Apačů, slavný Vinnetou, se dostal na mušku kritiků, kteří v jeho příbězích vidí skrytý rasismus. Jisté německé nakladatelství oznámilo, že stahuje knihu o Vinnetouovi, protože by se prý mohla „dotknout citů“ některých lidí.

Saša Michailidis se ptá ostravského architekta Tadeáše Goryczky a historika architektury z ČVUT Benjamina Fragnera. Podle něj stále více industriálních staveb v Česku chátrá, je těžší získat peníze pro jejich konverze, ovšem u městských jatek v Ostravě se investice vyplatila. Proč? Co je na tomto projektu nejcennější? Jak se změnil přístup k opravám industriálních staveb? A jak je posléze efektivně využít ku prospěchu dané lokality?