Vltava

Černočerná groteska odehrávající se během jediného absurdního dne v Táboře. Pět obyvatel si v tutéž chvíli na cirkulárce uřízne palec – každý jinak, každý po svém. V sarkasticky laděné mozaice sledujeme domino nehod, partnerských hádek, farářova selhání i osudovou účast rotvajlera Lexíka, který místo hrášku pohltí to, co mělo být zachráněno. Komediální lavina lidské bolesti, provinění, trapnosti a smíření.

Ginkgo biloba aneb jinan dvoulaločný prý přežije všechno — mráz, čas i pokrok. Stejně jako jeden dům na kopci, v němž žije dáma, které k životu stačí málo — třeba „řecké týdny“ v supermarketu, hrnek čaje a dokonale vyladěný recept na dýňový dort.

Kolektivní pomníky a památníky holokaustu nejsou jen dlouhými seznamy jmen obětí doplněnými o data a místa jejich úmrtí. Představují svébytný způsob kombinace materiality a snahy po zachování paměti na jednu z největších tragédií 20. století.

Saša Michailidis se ptá ředitele Státního okresního archivu Zlín Davida Valůška a režisérky, dokumentaristky Hany Pinkavové. Filmové ateliéry Zlín vznikly před devadesáti lety. A připomínat se to bude i na letošním mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež, který začne ve Zlíně 28. května. Jak to tedy bylo se založením tamějších ateliérů? A jak přispěly k rozvoji animace, reklamy a trikového filmu?

Před pár dny se objevila zpráva, že Evropská unie zakázala používání softwaru, který dokáže z fotky oblečeného člověka udělat fotku nahou: nevyžádané deepfaky skutečných osob, vytvářené umělou inteligencí, se staly jednou z položek připravovaného zákona o umělé inteligenci, AI Actu.

Saša Michailidis se ptá Radky Hájkové z ekologického nakladatelství Walden Press a Lukáše Tykala z nakladatelství Fraus Klett, které se specializuje na vydávání učebnic. Při pohledu na plné a neustále obměňované regály v knihkupectvích i laika napadne, jestli knih není moc. I podle expertů se vydává více titulů, než je domácí trh schopen pojmout. Kde končí knihy, o které už není zájem? Jak se přistupuje k jejich recyklaci? Dokážou se aktéři na knižním trhu chovat udržitelně?

Alfréd Strejček se zamýšlí nad různými mezníky, kterými do jeho života vstupovala víra. Navzdory svému ochrnutí se nevzdává života a víra je pro něho motor, který ho pohání k novým zážitkům a prožitkům.

Žijí spolu, tvoří spolu a společně také otevírají témata, na která se většině lidí nechce dívat příliš zblízka. Za svými projekty vyjíždějí z domova v beskydských Malenovicích často do vzdáleného zahraničí. O důvěře před objektivem, pochybnostech jako tvůrčí síle, hranicích partnerské i umělecké blízkosti i o novém projektu věnovaném ohledávání smrti je ve Vizitce řeč.

S výstavami Mariny Abramowicz jako by se v poslední době protrhl pytel. Velká retrospektiva nedávno skončila ve Vídeňské Abertině, jiná začala v Berlínské galerii Gropius Bau a nedávno byla otevřená výstava v Benátské Akademii.