V pátek 29. července startuje přehlídka amatérského divadla Jiráskův Hronov. Čím to je, že festival neztrácí dech ani po devadesátce? Jak v sobě kloubí tradici a aktuální potřeby amatérských divadelníků? Programový ředitel Jan Julínek představí jednotlivé sekce programu 92. ročníku. Divadelník a pedagog Pavel Skála přibližuje studentské divadlo a teatrolog, překladatel a recenzent Michal Zahálka se zamýšlí nad kvalitami fenomenálního festivalu. Provází Jitka Kostelníková.
Manažer, DJ, baskytarista, někdejší člen kapely DG 307 a fanoušek rockn´n´rollu, spoluzakladatel klubu Radost FX a kapely Garáž, sběratel zážitků a filmový fanoušek Ivo Pospíšil oslavil 70. narozeniny. K nim si nadělil i druhé vydání vzpomínkové knížky Příliš pozdě zemřít mladý. „Knihy mi daly do života dobrý základ. Důležitý byl pro mě Rollandův román Jan Kryštof o prostřednosti a mase. Byla to pro mě předehra k undergroundu,“ řekl ve Vizitce, kam ho pozvala Hana Slívová.
V rámci Letní filmové školy v Uherském Hradišti se představí i Český rozhlas Vltava. V pondělí 1. srpna odsud odvysílá ArtCafé na téma filmového vzdělávání, v úterý večer vystoupí Monika Načeva s Jáchymem Topolem a ve středu si návštěvníci Filmovky a vltavští posluchači mohou poslechnout Sedmé nebe Pavla Klusáka. Městem se ponese i vltavská Četba s hvězdičkou z románu Jáchyma Topola Sestra. A samozřejmostí jsou pravidelné zpravodajsko-publicistické vstupy do ranní Mozaiky.
Pro každého, kdo propadl kouzlu hor, představují záchytné body, někdy příjemné, jindy přímo nepostradatelné. Postavené v obtížně přístupném terénu, zásobované někdy i jen pěšky nebo vrtulníkem, nabízejí zázemí a střechu nad hlavou a spoustu jinde nedostupných zážitků i zkušeností. Horské chaty.
Máma volá.Včera jsem mámě nevolal.Nežli hovor přijmu, deset vteřin zírám na rozsvícené a drnčící slovo „máma“ a myslím si, že začátek hovoru bude vostrej, protože včera jsem mámě nevolal. Nebyla včera doprčic neděle? Nebyla. Dobře.
Je autorské čtení právě tou cestou, která vede k zájmu publika o menšinový žánr poezie? Nebo ho naopak ještě víc zadupává? O tom, jaké to je pro básníka šířit svou tvorbu a jak by takové šíření mohlo vypadat, mluví Šárka Mattová se třemi současnými básníky. Své zkušenosti předává básnířka Nela Bártová, která ve své debutové sbírce Na konci chodby je ráno využívá QR kódy, a básníci Teodor Kravál a Karel Škrabal, kteří se věnují vlastní básnické tvorbě i šíření tvorby jiných.
Co s naším čtenářstvím udělala pandemie? Tuto otázku nalezneme v podtitulu osmdesátistránkové publikace s výmluvným názvem Covidočtení, kde na ni hledá odpověď trojice autorů: Jiří Trávníček, Vít Richter a Hana Friedlaenderová. Opírají se při tom o statistický výzkum organizovaný Národní knihovnou České republiky ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd České republiky, jenž proběhl v únoru 2021 a kterého se zúčastnilo přes 1000 respondentů.
Koncem padesátých let dvacátého století se vypravila do Afriky, aby tam studovala primáty. To co zjistila, změnilo lidský pohled na myšlení zvířat i na jejich práva. O životě britské přírodovědkyně Jane Goodall vypráví její memoáry Důvod k naději: Moje cesta životem a také jejich překladatel Martin Kupka.
Přes léto jsem navštívil několik klášterů. V jednom z nich, ve Vyšším Brodě, průvodkyně během prohlídky zazpívala píseň Hildegardy von Bingen, a já ji od té doby hledám. Myslím tu píseň, ne průvodkyni, i když je pravda – napadá mě teď –, že kdybych našel průvodkyni, našel bych i píseň. A píseň by se pak stala mou průvodkyní…
Co znamená sousloví Eklektik Bastard, a jak se vyvíjel styl autorky stejnojmenné knihy Ivany Gibové? V čem jí připadá čeština údernější než slovenština a vzniká punkové dílo punkovým způsobem? Nakolik je pro ni důležitý humor a vizuální podoba svazku?