Vltava

Zdeněk Primus nešokuje, neodsuzuje, nehuláká, spíš neokázale ostopovává orbit svého srdce. Své postavy a příběhy plete jak copánky ze svých snů, míjení, pozorování, lelkování, představ, obrazů, které vidí posunutým okem člověka, který se dokáže na nás dívat zvenku, protože léta žil a pracoval hlavně v Německu a i po návratu do Čech se rozhodl, že bude žít půl roku v Praze a půl roku v Itálii.

Před rokem zemřel divadelní teoretik, kritik, historik a pedagog pražské DAMU Jan Císař. Jak ovlivnil přemýšlení o divadle a divadelní pedagogiku? Jaký byl jako pedagog, porotce divadelních přehlídek nebo herec? Čím se zapsal do dějin českého amatérského divadla? Po stopách profesora Císaře se vydává Hanka Malaníková společně s dramaturgyní a spisovatelkou Alenou Zemančíkovou, dramaturgem a překladatelem Michalem Zahálkou a matematikem a dramatikem René Levínským.

Situaci na knižním trhu ovlivňuje jak doznívající covid, tak válka na Ukrajině a ekonomické problémy. Velké brněnské nakladatelství Host uvažuje o zastropování či snížení počtu vydávaných titulů, připustil jeho ředitel Tomáš Reichel. Anna Štičková z Knihexu vysvětluje, že malí nakladatelé mohou pružněji reagovat na výkyvy na trhu, mohou si například dovolit některé tituly na poslední chvíli nevydat.

Kniha Modrá agáve je určena tajemným bytostem mezi 12. a 18. rokem a postaralo se o ni nakladatelství Baobab. Navštivte s námi pokoj, kde pták Libostromec usedá pod palmu chudých.

Výšivkový salon, Zelený salonek, Hudební pokoj, Bílá jídelna, Erbovní síň v Bílé věži nebo Harfový salonek… To jsou jen některé z místností Masarykova prezidentského bytu na Pražském hradě, který pro něj navrhl architekt Jože Plečnik. Některé z nich si projdeme v dalším dílu seriálu o Plečnikových úpravách Pražského hrad. Alena Rokosová se do nich vypravila s historikem architektury Zdeňkem Lukešem

Ze zpustlého území jižních zahrad Pražského hradu vytvořil architekt Jože Plečnik zahrady, které známe dnes. V jedné z nich – té Rajské – najdeme dokonce i nejstarší strom v areálu Hradu. A právě o ní mluvila v dalším dílu seriálu o Plečnikových hradních úpravách s historikem architektury Zdeňkem Lukešem redaktorka Alena Rokosová.

Nejen Masarykův rozlehlý byt a pracovnu navrhl architekt Jože Plečnik v interiéru Pražského hradu. Jeho dílem je také Sloupová síň, tedy přijímací sál pro státní návštěvy. Alena Rokosová se do ní vydala s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

V jižní zahradě Pražského hradu Na Valech najdeme Plečnikovu vyhlídku i Plečnikovu vinici s terasami z nepálených cihel. Právě architekt Jože Plečnik ji dal její dnešní podobu, o níž s historikem architektury Zdeňkem Lukešem, který na Hradě působí od 90. let, mluvila Alena Rokosová.

Knihovna prosta jakýchkoli dekorací, to byla Masarykova pracovna na Pražském hradě, kterou vytvořil architekt Jože Plečnik. Do původní podoby se definitivně vrátila teprve před pár lety a teď se do ní vypravila Alena Rokosová.

Letos v lednu uplynulo 150 let od narození slovinského architekta Jože Plečnika. V novém seriálu se zaměříme na jeho roli coby hlavního architekta Pražského hradu a postupně si projdeme jeho nejvýraznější hradní realizace. Jaký vztah měl architekt Jože Plečnik k Pražskému hradu a jakou odezvu mělo rozhodnutí prezidenta Masaryka angažovat tohoto slovinského rodáka? Nejen na to se Alena Rokosová zaměřila v prvním dílu seriálu věnovanému Plečnikovým úpravám Hradu.