Vltava

Pro každého, kdo propadl kouzlu hor, představují záchytné body, někdy příjemné, jindy přímo nepostradatelné. Postavené v obtížně přístupném terénu, zásobované někdy i jen pěšky nebo vrtulníkem, nabízejí zázemí a střechu nad hlavou a spoustu jinde nedostupných zážitků i zkušeností. Horské chaty.

Káže kazatel Bohdan Čančík.

Maker Faire je festival plný workshopů, společenských aktivit a zvídavých lidí, kteří si zkoušejí věci na vlastní kůži a s druhými sdílejí své výsledky kutění a bastlení.

„I když jsem si to dlouho nemyslel, jsem pedagog tělem i duší, takže jednou z motivací k psaní je předat svůj způsob myšlení dál,“ říká spisovatel, překladatel a editor Ladislav Šerý. Dlouhodobě se věnuje převodu francouzské literatury do češtiny, jeho román Nikdy nebylo líp získal nominaci na Magnesii Literu. Ve Vizitce, kam ho pozvala Markéta Kaňková, se společně často vraceli k tématu možností jazyka.

Otázka přežití světa za cenu obětování lidstva byla počátečním tvůrčím impulzem pro vznik inscenace Robot Radius, která má premiéru 10. září na Nové scéně Národního divadla. Posledního člověka, který podstoupí proměnu v nového digitálního tvora, představuje světově uznávaný pohybový performer a mim Radim Vizváry. Režisérkou Robot Radius je Miřenka Čechová.

Setkal jsem se s ním v neděli večer po mši u Salvátora. Stál tam přede mnou vysoký štíhlý sportovně rostlý muž s velikýma silnýma rukama, na sobě modré džíny a džízku. Bílé pečlivě učesané vlasy rámovaly neustále usměvavou tvář. Kamarád mě poprosil, abych tohohle svérázného františkána, prý kaplana newyorských hasičů, provedl naším barokem.

Dvacet let po teroristických útocích z 11. září v Afghánistánu opět zavládl chaos, nejistota a reálné obavy z porušování lidských práv, zejména práv žen a návrat k politické, společenské, ale i kulturní izolaci pod vládou Tálibánu. Jakým způsobem se mohli Afghánci za posledních 20 let kriticky vyjadřovat skrze umění k tomu, co se ve společnosti dělo? A jakou kulturní politikou dnes volí Tálibové? Petra Kultová se ptá válečné zpravodajky a novinářky Petry Procházkové.

Kdyby se peníze na filmy daly sehnat v lese u veverky, neměl by režisér Tomáš Vorel důvod opouštět svou oblíbenou krajinu v okolí Rabštejna nad Střelou – místo, kde se odehrává i jeho prozatím poslední snímek Cesta domů. S Ondřejem Cihlářem mluvil ve Vizitce o inspiraci každodenními příběhy a taky o tom, že v letos padesátiletém divadle Sklep se v počátcích prosadil jen ten, kdo měl ostré lokty a dostatečně vysokou hladinu alkoholu v krvi.

V klání o nejlepší knižní design za rok 2020 se utkalo celkem 323 přihlášených, z nichž porota do užších nominací vybrala 31 titulů. Mezi vítězi v sedmi kategoriích a šesti dalších oceněních excelovala grafička Adéla Svobodová, jejíž publikace Výstava jako médium dosáhla na vavříny hned dvakrát.

Máma volá.Včera jsem mámě nevolal.Nežli hovor přijmu, deset vteřin zírám na rozsvícené a drnčící slovo „máma“ a myslím si, že začátek hovoru bude vostrej, protože včera jsem mámě nevolal. Nebyla včera doprčic neděle? Nebyla. Dobře.