Vltava

Celá Holešovická přeložka byla zprovozněna v roce 1980. Železniční stanice Praha-Holešovice byla uvedena do provozu v roce 1985. V kontextu daného prostředí samotná budova nádraží působí jako architektonický solitér.

Území dnešního nádraží Praha-Bubny bylo postupně urbanizováno od roku 1850, kdy sem byla přivedena Negrelliho viaduktem železnice Severní státní dráhy směřující do Drážďan. V letech 1870 až 1873 na tomto místě začaly růst stavby pro Společnost státní dráhy: vzniklo rozsáhlé nákladové a seřazovací nádraží, železniční depo i dílny.

Masarykovo nádraží je historicky první nádraží parostrojní železnice v Praze. Umístění nádraží a kolejiště navrhl roku 1842 Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Od roku 1845 bylo pražské státní nádraží koncovou stanicí železnice c. k. Severní státní dráhy, která v Olomouci odbočovala ze Severní dráhy císaře Ferdinanda. Provoz byl slavnostně zahájen 20. srpna roku 1845. Touto tratí se Rakousku dostalo nejkratšího spojení se západní Evropou.

Původní budova nádraží byla komponovaná jako italská vila v neorenesančním slohu podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Viktora Barvitia v letech 1869−1871. Nová budova Josefa Fanty z let 1902–1909 je tvořená monumentální odjezdovou halou, sevřenou mezi pylonovými věžemi. Věže jsou zdobeny alegorickými sochami Stanislava Suchardy, Hanuše Folkmanna, plastikami Géniů Čeňka Vosmíka a okřídleným kolem, symbolem železnice.

Z pamětí undergroundu za komunistických let mi utkvěla zdánlivě nepodstatná, ale podle všeho důležitá věc. Když se vás estébáci budou vyptávat, kde jste byli, co jste tam zažili a kdo další s vámi, řekněte: Byl jsem „ožralej jak slíva“ a nic si nepamatuju. Krátce, nic nevysvětlujte, zněly rady zkušenějších.

Co za něco stojí, to vždycky bolí, říká návrhářka Liběna Rochová. Na české i světové scéně působí už čtyřicet let, dvanáctým rokem se o své zkušenosti dělí se studenty UMPRUM. Na začátku kariéry byla prací posedlá a nešla třeba tři dny spát, dnes je pro ni rovnováha mezi prací a osobním životem klíčová. I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

Slouží P. David Horáček, CSsR.

Mohou se účinky zeleného čaje obtisknout do zvukové stopy? Jak zachytit v hudbě pomíjivost? Proč bylo těžké studovat v Londýně a v čem je skladateli zvyklému na spolupráci blízká Katedra alternativního a loutkového divadla pražské DAMU? O tom mluvila s hudebním skladatelem Ianem Mikyskou Renáta Spisarová.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: [email protected]

Jaké dovednosti budou třeba v budoucnosti, tedy ve světě, který neznáme? O tom diskutují v ArtCafé kurátoři Univerzity praxí pro budoucnost i výzkumnice Laura Henderson.