Vltava

Písničkář a básník Bob Dylan slaví 24. května osmdesáté narozeniny. Z jakých básnických zdrojů čerpá? Kteří američtí literáti jej inspirovali a které naopak inspiroval on? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídají v Akcentu publicisté a překladatelé Michal Bystrov a Josef Rauvolf.

Kontrast mluvené a psané japonštiny či rezervované mezilidské vztahy až do momentu, než dáte druhé straně jasně najevo, že o spolupráci doopravdy stojíte – i to jsou postřehy japanoložky a odbornice na vizuální kulturu Heleny Čapkové, která je autorkou koncepce výstavy mapující vztah československé a japonské architektury posledního století. Ve Vizitce o tom s ní mluvila Markéta Kaňková.

V Česku se po několikaměsíčním uzavření opět otevřou divadla, která kvůli dlouhodobému uzavření musela zrušit několik tisíc představení. Diváci se tak dočkají nejen představení pod širým nebem, ale i na jevištích kamenných scén či šapitó. Samozřejmě stále za přísných hygienických podmínek s použitím antigenních nebo PCR testů, s ochranou dýchacích cest a využitím kapacity prostor maximálně 50%.

O dění kolem jedinečné stavebně-historické a technické památky, secesních branických Ledáren, se intenzivně zajímá i architektka a výtvarnice Jarmila Plocková Muchová. Má k tomu dobrý důvod – usiluje o to, aby právě tady našlo své výstavní místo impozantní dílo jejího dědečka Alfonse Muchy Slovanská epopej. Radovala se z toho, když Ledárny postoupily do finále možných kandidátů na umístění Epopeje, a naopak ji rozlaďuje současné dění.

Ve čtvrté části se s architektem Tomášem Šenbergerem podíváme především na to, co se s Ledárnami děje v současnosti a mohlo by se dít v budoucnosti, samozřejmě za předpokladu dobré vůle všech zúčastněných stran. Šenberger předesílá, že jedinečná architektonická památka na břehu Vltavy je jeho srdeční záležitostí.

V jeho části cyklu dá autor seriálu slovo opět architektovi a profesorovi Katedry architektury Stavební fakulty ČVUT v Praze Tomáši Šenbergerovi. Řeč bude o projektech, na kterých pracovali studenti architektury právě pod Šenbergerovým vedením. Nejdřív ale k tomu, proč v roce 1954 Ledárny přestaly fungovat, a jak se s nimi poté nakládalo jako s památkou.

Autor seriálu Tomáš Pilát si do druhé části cyklu o Branických ledárnách pozval architekta a pedagoga Tomáše Šenbergra. Ten prozradí víc k historii Ledáren, které v roce 1911 nahradily stávající a už nevyhovující Ledárny na ostrově Štvanice.

Stavba postavená v roce 1911 ve stylu secese sloužila svému účelu do roku 1954, a od té doby víceméně chátrá. Možností jejího dalšího využití je přitom víc. Podstatnou skutečností ovšem je, že Ledárny vlastní soukromý zahraniční majitel. Seriál připravil Tomáš Pilát a do jeho první části pozval znalce architektury, průvodce, kurátora a publicistu Josefa Vomáčku.

Protipandemická opatření ochabují, a jedním z výsledků je, že si zase můžeme zajít do kina. Producenti a distributoři už se těšili, a pro následující dny a týdny připravili doslova nálož zajímavých titulů. Některé z nich se před zavřením biografů na plátnech jen mihly, jiné zkušenost s plátnem ani neokusily. V následujících týdnech tak bude z čeho vybírat. Přinášíme několik tipů, co bychom si neměli nechat ujít.

Měli přijet už vloni na jaře, pak na podzim a až teď jsou konečně tady, v Lyonu. Frederika Smetana a Michal Lázňovský, moji přátelé a kdysi kolegové. Připravují novou inscenaci v divadle des Marronniers. Ale pro publikum se hrát nebude. Možná v létě, nebo na podzim, nikdo neví. Dříve se do šuplíku jen psalo, ale i v tomhle nás covid něco naučil.