Vltava

Jak udržet emoční pouto na dálku? A jaký vliv mají technologie na partnerské vztahy? Agáta Hrnčířová si s hosty povídá o netradičních podobách lásky.

Narodil se v Ostravě, velký vklad do profesního i osobního života si přivezl ze Švédska a lékařství se učil v Olomouci. Teď se na zdejší Univerzitě Palackého stal rektorem. Profesor Martin Procházka ve Vizitce s Michalem Burešem mluvil o svém vztahu ke kultuře a vysvětlil také, co přesně se skrývá za medicínským rčením „příroda je moudrá, nedovolí moc velké průšvihy.“

„Bůh mě ignoruje,“ řekl muž středního věku, který sedával v kostelní lavici s otlučeným rohem pravidelně více než rok. „A jak se to projevuje?“ zeptala se farářka. Ozvalo se ticho, které odpovědělo dřív než slova. „Jako když jste v hospodě, chcete platit a číšník vás nevidí, nechce vidět!“

Tereza Lišková se v ArtCafé ptá svých hostů na jejich vztah k lidovému kroji a na symbolické významy, které s sebou tento specifický oděv přináší.

20. červenec je název nové divadelní hry známého německého autora Bernharda Schlinka. Je myšlenkovým experimentem. V knižní podobě útlý svazeček, čítající necelých sto stránek. Zveřejnilo ji švýcarské nakladatelství Diogenes. Zatím se neví, jaká divadla a kdy ji budou mít na repertoáru. Eva Novak ji četla a referuje.

Jak zní román Smrtholka? Jako skladba Infra 5 od Maxe Richtera, kterou autorka Smrtholky Lucie Faulerová při psaní knihy často poslouchala. Román získal Cenu Evropské unie za literaturu, což znamená i větší šanci na vydání textu v zahraničí. Tam ostatně Faulerová během pandemie koronaviru strávila pět měsíců, dočasným domovem se jí stala Kalifornie. I o tom, co se pobytem v cizím městě s partnerem po boku naučila, mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Spisovatelka, překladatelka a malířka Klára Hůrková se sice narodila roku 1962 v Praze, ale už třicet let žije v německých Cáchách, kde vyučuje angličtinu a výtvarnou výchovu. Je autorkou několika básnických sbírek a prozaických knih, z nichž některé se dočkaly i českého vydání – naposledy to byla novela Neotcové z roku 2016. Před pár týdny jí pak v nakladatelství Dauphin vyšla útlá kniha povídek s názvem Západní okraj zahrady.

Na pravém břehu řeky Lužnice stával v osmdesátých letech 19. století mlýn. Jeho nový majitel, židovský podnikatel Emil Fischel, ho a pozemky kolem něj během pár desítek let proměnil na koželužnu a později na továrnu na zpracování kůží. Továrna zanikla už před druhou světovou válkou spolu se svým majitelem a z ubytoven pro dělníky i z budovy továrny pak vzniklo sociální bydlení, malé levné byty o obytné kuchyni.

Písničkář a básník Bob Dylan oslavil 24. května osmdesáté narozeniny. Lze vůbec proniknout do světa obrazů a asociací v jeho textech? A co nám o sobě prozrazuje ve své autobiografii? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídají v Akcentu publicisté a překladatelé Michal Bystrov a Josef Rauvolf.

Restaurace, která si drží své dvě michelinské hvězdičky již několik desítek let, představuje po architektonické stránce naprosto výjimečný projekt. Jako komplexní umělecké dílo ho pojal v roce 1971 špičkový švýcarský architekt Justus Dahinden z Curychu na přání mnichovského stavitele Fritze Eichbauera.