Posvítili jsme si na proces vzniku knihy. Od prvotního nápadu a následného rukopisu vede k finální podobě knihy dlouhá cesta, která se mnohdy hodně klikatí.
Studia architektury zakončil Antoni de Moragas i Gallissà na Technické univerzitě v Barceloně v roce 1941. Jeho poválečná kariéra poté odrážela změny v chápání moderní architektury, která se v této době začala proměňovat směrem k plastičtějším a organičtějším formám. Společně s mladými architekty Joaquimem Gilim, Oriolem Bohigasem, José Antonio Coderchem či Josepem Maria Sostresem ze skupiny Grupo R se na počátku padesátých let zabýval především bytovými problémy Barcelony.
Rod Pánů z Vrtby je jedním z těch, kteří přišli k bohatství po bitvě na Bílé Hoře. Kořeny rodu však sahají až do 12. století a od století 16. šlo o rod panský. S jejich jménem si mnozí spojují především Vrtbovskou zahradu u Vrtbovského paláce. Rod však do historie umění v Čechách zasáhl mnohem více. Jednou z nejvýznamnějších osobností v tomto ohledu byl František Josef z Vrtby.
Maska zachycená v křoví po levé straně mostu. Před rokem touhle dobou bych nevěřila, že se modrá chirurgická maska zachycená na trnité větvi, nebo zašlapaná do bláta, stane symbolickým předmětem, který označuje příslušnost k době, ke společenství, k problému. Masky jsou všude a nikdo se nepozastaví.
Jak vynucená distanční výuka ovlivnila čtenářské dovednosti dětí a hrozí jim ztráta schopnosti kriticky myslet, nebo jim digitální doba otevírá nové kognitivní možnosti? Nejen o českém překladu knihy Čtenáři, vrať se americké neurovědkyně Maryanne Wolfové diskutují v Akcentu s Petrou Kultovou odbornice na dětské čtenářství Anežka Kuzmičová a Jana Segi Lukavská z výzkumné skupiny Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF Univerzity Karlovy.
Projekt mateřské školy získal Josef Gočár (1880–1945) díky soutěži na komplex městských škol. Konala se o tři roky dříve a favorizovaný architekt v ní zvítězil také proto, že v návrhu reflektoval nové typy škol, s nimiž se krátce před tím seznámil v Holandsku. Zaujalo ho, že Holanďané školní budovy situují „volně a do velkého zeleného prostoru“ a z praktických důvodů vždy staví „několik škol dohromady s velkým společným sportovním hřištěm“ (Josef Polášek).
Způsob, jak člověk přemýšlí a komunikuje, je podmíněný řadou faktorů. Schopnost myslet může obohatit rozhovor, hra i pozornost věnovaná tomu, jak se jedinec zrovna cítí.
Internet a sociální sítě obrovským způsobem ovlivňují také svět designu a architektury, ať už v jejich prezentaci nebo prodeji. S novými možnostmi, posouvání vizuálních technologií a především se vznikem Instagramu jako ultimátní vizuální platformy se stal digitální obraz fetišem a dekorem. V tomto smyslu vznikl nový fenomén fiktivních interiérů a nábytku, které jsou od počátku svého vzniku určeny pouze k virtuální konzumaci a použití.
Rod Bretfeldů z Kronenburgu získal šlechtický stav v 17. století. Přízvisko „z Kronenburgu“ získává však až za Josefa Bretfelda, který je ústřední osobností našeho zájmu. Josef Bretfeld byl významným právníkem, který se stal šestkrát děkanem právnické fakulty a třikrát dokonce rektorem Univerzity Karlovy. Nás však bude zajímat především jako mecenáš umění výtvarného a především pak hudby.