Vltava

Letošní sedmý sjezd historiček a historiků umění pořádaný Uměleckohistorickou společností se bude týkat infrastruktur dějin umění a umění samotného. Jak probíhají a jakou úlohu mají tato setkání pro odbornou obec? Jak v současnosti vypadá kunsthistorické bádání? Co uspíšila pandemie a co naopak online svět nenahradí? Na otázky Terezy Špinkové odpovídají členky a člen výboru UHS Hana Buddeus, Johana Lomová a Vít Vlnas.

Slouží farář Ondřej Kolář.

Maďarská umělkyně Andi Schmied se vydávala za miliardářku, aby mohla nahlédnout do jinak nepřístupných rezidencí na Manhattanu. Luxusní výhledy ukazuje v nové knize.

V rodu Lažanských z Bukové nalezneme množství významných osobností, které podporovaly umělce své doby. K nejvýznamnějším patřila mecenáška Marie Gabriela Lažanská, které budeme ve vysílání věnovat samostatný pořad k 330 výročí jejího narození. Povídání historika umění Jana Štěpánka tak bude především o významném politikovi Prokopu I. Lažanském.

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Proč? „Protože už to není ta řeka,“ zní obvyklé vysvětlení. Anebo také – a to se mi líbí víc – „Protože už to nejsi ty“. Podobně se říká, že žádná kniha není stejná, když ji čteme podruhé. Proč?

Nejen umělci, ale i další profesionálové úzce spjatí s živým uměním se kvůli koronaviru ocitli v nepříznivé situaci. Například divadelní kritici. Jejich práce je u nás dlouhodobě podhodnocená. Ti, kteří píší, z valné většiny kombinují několik profesí. Podle odborníků divadelní kritika přežije, ale za jakou cenu? Hosty Akcentu jsou šéfredaktor časopisu Svět a divadlo Karel Král, šéfredaktor Divadelních novin Josef Herman a divadelní kritička Petra Zachatá.

Spisovatelka a překladatelka Yveta Shanfeldová sice odešla z Československa v roce 1976, když jí ještě nebylo ani dvacet, po revoluci se však začala do Čech pravidelně vracet a posléze také česky publikovat. Vystudovaná klavíristka, která později několik let studovala i anglistiku a literaturu, je autorkou několika básnických sbírek. Loni jí pak u nás vyšla kromě další sbírky i první próza – dvousetstránkový Americký román, vydaný Milanem Hodkem v nakladatelství Paper Jam.

Jméno rodu dnes není příliš známé, stejně jako kdysi slavný a ceněný zámek Žlutice, z něhož však po požáru nezbylo téměř nic. Na rozdíl od Kokořovců je jméno umělce, kterého podporovali slavné dodnes – Petr Brandl. Tomu se stal významným mecenášem Ferdinand Hroznata z Kokořova.

Vydat se do zimní krajiny není jednoduché. Počasí není vždy příznivé, slunce vysvitne jen málokdy, dny jsou krátké, šedivé, trochu vyprefabrikované. Ale vždy se najde nádherný den, kdy zima jako kdyby zapomněla na svou nelaskavost. To z masky nevlídné stařeny na chvíli vykoukne podoba krásné Flóry. Pak poutník vyrazí na krátkou cestu.

Z dvoukolového výběrového řízení vzešel nový generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn. Ministr kultury Lubomír Zaorálek ocenil jeho jasnou představu o směřování instituce. Jak má podle Tomáše Foltýna vypadat moderní Národní knihovna, zlepší se přístup k digitalizovaným fondům a jak lépe zapojit knihovny do vzdělávání? Na otázky Petry Kultové odpovídá Tomáš Foltýn a také odbornice na rozvoj edukačních dovedností knihovníků Pavlína Mazáčová z Masarykovy univerzity.