Uznávaný italský spisovatel Sebastiano Vassalli, který zemřel jako třiasedmdesátiletý v roce 2015, se u nás řadí k poměrně hojně vydávaným zahraničním prozaikům. Jeho dvorní překladatelka Kateřina Vinšová zprostředkovala českým čtenářům již na půl tuctu autorových děl, k nimž nedávno přibyl zásluhou nakladatelství Pistorius & Olšanská i román Chiméra, za který si roku 1990 odnesl prestižní literární ocenění Premio Strega.
Vyšehradský hřbitov není jen místem posledního odpočinku osobností naší země. Významu hřbitova odpovídá i velké množství příkladů funerálního umění a zvučných jmen jeho autorů. Ve výčtu umělců podílejících se na tvorbě náhrobků figurují například Bílek, Sucharda, Zoubek, Preclík a mnoho dalších.
A zase počítáme. První, druhá, třetí vlna, třetí, čtvrtý, pátý PES, ixtý ministr zdravotnictví, o tři tisíce víc než před týdnem, o čtyři víc než v sobotu, první dávka, druhá dávka, další schválená vakcína. Počítáme hospitalizované, zemřelé, ty, které museli ke kremaci převézt do jiného okresu, protože v tom domovském se prostě nevešli.
Jaká je současná situace v souboru Opery Národního divadla a Státní opery? Na čem v této chvíli pracují a s jakými provozními a finančními problémy se v našem největším operním domě potýkají? Na otázky Daniela Jägera odpovídají umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen a správní ředitelka Bohdana Malik.
Už poosmadvacáté budou letos předány výroční ceny České filmové a televizní akademie Český lev. Stane se tak 6. března. Zatímco je jistých několik změn v organizaci a členění soutěžních kategorií, slavnostní večer se stále utápí v nejistotách. Teprve aktuální situace a rozhodnutí odpovědných činitelů potvrdí, jestli se uskuteční s diváky nebo bez nich, a v jaké podobě. Jisté je v tuto chvíli jen místo konání: pražské Rudolfinum.
Ovšem, hodí se také mít přehled o všem. Někdy narazíte na Masarykova koně a zajímáte-li se o dějiny, přidáte rovnou jméno Hektor. Jindy se kvůli trémě respondent přeřekne a chvíli hovoří o Martinu Kahánkovi. Je pak na moderátorech, aby se ho zeptali, jestli náhodou nemá na mysli Iva Kahánka. Nejen posluchači totiž během vysílání Mozaiky používají svůj sluch. Poslouchat nejen editory, ale také své hosty, musí i moderátoři. Ale vezměme to hezky od začátku.
V roce 1839 se Herman Melville vydává po smrti otce na moře. O svých romantických cestách sepíše dvě dobrodružné knihy Typee a Omoo, které mapují převážně jeho zážitky v Polynésii. Následuje vážnější dílo s encyklopedickým rozměrem, největší román roku 1851, Moby-Dick (Bílá velryba). Kritika ho však nepřijme. Ve svém pozdějším díle se Melville zabývá kritikou moderní společnosti, která se uzavřela do kanceláří. Stejně jako modernisté řeší také témata hledání smyslu života.
V roce 1930 byl v centru Prahy dokončen a zkolaudován kancelářský palác akciové společnosti Báňská a hutní, dílo architekta Josefa Karla Říhy. Josef Karel Říha patřil k architektům, kteří věřili, že novou estetiku přinese až rozvoj technologie moderních staviv, vysvětluje v prvním díle seriálu historik umění Jakub Potůček.
Ruku v ruce s národním obrozením se v 19. století zrodila potřeba najít důstojné místo pro pohřbívání významných osobností. Vyšehrad, jako místo spojené s českou historií i mytologií, se tak stal logickým cílem úvah. Poklidný hřbitov prošel rozsáhlými stavebními úpravami, které iniciovanal spolek Svatobor. Během několika let se dispozice hřbitova proměnila na podobu, kterou má dodnes.