Vltava

Když se řekne Znak hlavního města Prahy, patrně nám automaticky na mysli vytane brána s třemi věžemi a z brány vyčuhující ruka s mečem. Tento znak je pro nás stejnou samozřejmostí jako žlutočervená vlajka Prahy. Ani si neuvědomujeme, jak hluboko do hisotorie jeho vznik sahá.

V zimě tu svítí slunce pouze od jedné do tří odpoledne, po zbytek dne je údolí ve stínu. Ale zas není nouze o sníh. Nebyla ani letos, i když všechny lanovky a vleky byly zavřené.

Jaké byly klíčové inscenace značně osekané sezóny? Jak zvládly operní domy zareagovat na jarní a podzimní útlum živé kultury? Obstálo Národní divadlo v celostátní konkurenci na jarním Festivalu OPERA? A dočkáme se v této sezóně ještě nějakých premiér? Na otázky Daniela Jägera odpovídají v Akcentu divadelní publicistka Helena Havlíková, kritička Radmila Hrdinová a ředitelka Festivalu hudebního divadla OPERA Lenka Šaldová.

Po vlně osvobozeneckých hnutí v 60. letech 20. století se západoafrické frankofonní divadlo stává „místem zápasu o černošskou identitu“. Jde o období, které je nazýváno také „obdobím naděje“.

Hawthorne se narodil ve městě Salem ve státě Massachusetts, které je spojeno s čarodějnickými procesy. Jeho prapradědeček se jako soudce na čarodějnických rozsudcích sám podílel. Když měl Hawthorne okolo dvaceti let, přidal si do svého příjmení "w", aby se od svých předků distancoval. Mezi jeho nejznámější díla patří kniha Šarlatové písmeno, kde vystupují silné ženy, které měly předlohu mezi jeho reálnými přítelkyněmi. Hawthorne byl ve své době vnímán jako temný romantik.

Nová nahrávka Beethovenova houslového koncertu se sólistou Danielem Lozakovichem a Mnichovskou filharmonií pod taktovkou Valerije Gergieva. Poslechněte si recenzi Jozefa Červenky.

U příležitosti 25. výročí Mozaiky jsme se rozhodli vyzpovídat nejstaršího člena naší redakce – výtvarného redaktora Karla Oujezdského, jehož rozhovory s výtvarníky slýcháte v Mozaice celých pětadvacet let.

Něco mezi uměleckou instalací, designem, interiérem a architekturou. Tak by se dal popsat charakter výstavy, kterou Matylda Krzykowski připravila ve spolupráci s Museum für Gestaltung v Curychu a jeho interním kurátorem Damianem Foppem. Výstava představuje komplexní prostorové instalace od pěti studií, ve své tvorbě pohybujících se na tenké hranici produktového designu, interiéru a umělecké tvorby.

Při pohledu na Staroměstskou mosteckou věž od Křižovnického náměstí nám rozhodně neujde bohatá sochařská výzdoba. Odborníci zde nacházejí silnou symboliku. Snad žádný sochařský prvek nebyl na věž umístěn náhodou. Věž k nám doslova promlouvá ústy svých stavitelů v čele s císařem Karlem IV. Ten do věže vtělil mimo jiné i výrazné stopy kultu svatého Václava a také odkazy na významné okamžiky v dějinách.

Barborky mi letos rozkvetly 27. prosince. Proč se opozdily, nevím, obvykle to stihnou. V posledních letech je pro mě vždycky nařeže můj starý kamarád vždy z téhož stromu, který kdysi zasadil jeho otec, když koupil zahradu, na které teď můj kamarád se ženou bydlí v zahradním domku, který si přestavěli na vilku.