Vltava

Málokterý kostel má tak dominující polohu jako Chvojen. Ovládá celé Benešovsko a jeho výraznou věž bychom si klidně mohli splést s hradem. Ten poblíž stojí také, méně viditelný, je to před zraky návštěvníků spíše ukryté Konopiště.

Tragédie už neodpovídá dnešní době, k dnešku se hodí jen komedie, prohlašoval švýcarský dramatik, kreslíř a karikaturista Friedrich Dürrenmatt, který by se 5. ledna dožil sta let. Co z jeho dramatické a prozaické tvorby možná neprávem opomíjíme a jakou roli hraje v díle tohoto autora komických apokalyps spravedlnost? Na otázky Petry Kultové odpovídají v Akcentu germanista Štěpán Zbytovský z Ústavu germánských studií FF UK a režisér Dürrenmattova Komplice David Šiktanc.

Dva spisovatelé, které dělí generace, vedou rozhovory o všem možném. Vše nahrají, přečtou, poopraví a švýcarské nakladatelství Diogenes texty lektoruje a vydá vázané v typickém malém formátu s fotografií obou na obálce. Pod názvem Všichni jsou tak vážní se skrývají rozhovory o komice, trapnostech, úmyslném vytěsňování vážných témat a přátelství. O knize referuje Eva Novak.

Pražské výstaviště je architektonicky velmi nesourodou směsicí stylů – od novobaroka až po „devadesátkové“ pavilony. A těmi jsou zrovna ty Křižíkovy od architekta Michala Brixe. Těm, stejně jako Křižkově fontáně, se v dalším dílu seriálu o pražském výstavišti věnuje stavební inženýr Václav Jandáček.

Klíčovou postavou stojící za Motýlí knihou je redaktorka Barbora Klimtová, kterou s Olgou pojil přátelský vztah. Právě ona se souhlasem Olžiny matky oslovila zhruba desítku tuzemských autorů a autorek s tím, zda by napsali povídku inspirovanou úryvkem z deníkových zápisků Olgy Joklové. Nakonec se ve sbírce sešlo sedm prozaických textů od pětice mužů a dvou žen, mezi nimiž nechybí ani známá jména jako Petr Borkovec, Anna Bolavá nebo Marek Šindelka.

Nová kniha Chrám umění: Rudolfinum, kterou vydala Česká filharmonie ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem, vzdává hold výjimečné budově, jež od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí. Desítka autorů mapuje na pěti stech stranách architektonické i kulturně-historické dějiny budovy od první myšlenky na její výstavbu až po začátek 90. let 20. století.

Ojíněná pavoučí síť vypadá, jako by včera mezi mrazem polehlé listy někdo natáhl bílou křišťálovou nit. Zdá se pevná, ale při doteku se láme. Umí pavouci bruslit?

Jakou novou citlivost pro vnímání okolního světa můžeme skrze Antarktidu získat? Proč je podstatné zabývat se ohroženými, mizejícími krajinami a jakou zprávu o zdánlivé ledové pustině získáme od jiných pozorovatelů, než jsou vědci či sportovci? Na otázky Terezy Špinkové odpovídá v Akcentu výtvarník David Böhm, autor oceňované dětské encyklopedie A jako Antarktida. Druhým hostem je slovenská dokumentaristka Viera Čákanyová, autorka snímků FREM a Bílá na bílé.

Rozlišovat podstatné od nepodstatného a hodnotné od nehodnotného je součástí reflexe uměleckých děl, projektů, událostí a dalších projevů umělecké činnosti. Mozaika už 25 let zprostředkovává kritické úvahy i názory celé řady odborníků a odbornic z oblasti výtvarného umění, hudby, divadla, tance, filmu i literatury.

Dům, který jsem měl možnost navštívit v létě roku 2016 a setkat se s jeho současným majitelem, se nachází v oblasti Woodland Hills v Los Angeles. Je to vysoký válcovitý objekt s mnoha charakteristickými rysy Bruce Goffa, který již od třicátých let minulého století piloval svůj osobitý organický styl. Byl poučen architekturou Franka Lloyda Wrighta a na americkém jihu, ve státech Oklahoma, Louisiana nebo Kansas, postavil během své kariéry stovky experimentálních rodinných domů.