Vltava

Stavba, která měla být stržena, ale nakonec se stala jedním ze symbolů města. To je Průmyslový palác, který je dominantou pražského výstaviště. O jeho historickém i architektonickém významu hovoří v seriálu věnovaném historii pražského výstaviště stavební inženýr Václav Jandáček, který se zabývá dějinami stavitelství.

Nová kniha Chrám umění: Rudolfinum, kterou vydala Česká filharmonie ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem, vzdává hold výjimečné budově, jež od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí. Desítka autorů mapuje na pěti stech stranách architektonické i kulturně-historické dějiny budovy od první myšlenky na její výstavbu až po začátek 90. let 20. století.

Na konci roku nás různí rozumbradové nabádali, abychom se, v rámci letos tak potřebné psychohygieny, ponořili do sebe sama a v tichu si zabilancovali, co nám ten starý covidový rok dal a vzal.

Jakou roli hraje divadlo jakožto součást ekonomického systému státu? Podle odborníků lze ekonomické přínosy divadla spočítat. Ty sociální nikoli, i když právě ty bychom měli pokládat za samozřejmost. Jak tedy dokázat ekonomický výkon divadelního sektoru? Ptá se Veronika Štefanová v Akcentu Bohumila Nekolného, který v posledních letech spolupracuje jako konzultant s Institutem umění – Divadelním ústavem a specializuje se na divadelní systémy a kulturní politiky.

Když se snažíme poznat, jak architektura ovlivňuje náš život, můžeme se na konkrétní stavbu dívat například s elementární otázkou: Jakou roli pro člověka hraje? Dokážeme naplnění této role v ní sami cítit? A jak tuto roli reprezentuje? Jednou z nejzákladnějších rolí architektury pro náš život, je právě ochrana – a bylo tomu tak od samotných jejích počátků. V praktickém životě fyzická ochrana před zimou, deštěm, větrem, ale také zvířaty a někdy i ostatními lidmi.

Hovoříme-li o subsaharském frankofonním divadle, pak se musíme zmínit také o hnutí zvaném „négritude“. Zrodilo se ve třicátých letech 20. století v Paříži v hlavách tří studentů: Aimého Césaira z Martiniku, Léopolda Sedaga Senghora ze Senegalu a Léona Gontrana Damase z Guyany. V reakci na otrokářství a kolonialismus prosazovali návrat ke kořenům, k lidské důstojnosti, usilovali o rehabilitaci černého člověka.

Zahrada je primárně určena pro vysokoškolskou výuku, slouží ale i veřejnosti, základním a středním školám a vědě. Na exkurze sem jezdí návštěvníci z celé republiky. Otevírá se i vystavovatelům. „Například výstava kaktusů se tu koná od 20. let, výstava exotického ptactva od 30. let minulého století,“ upozorňuje ředitel Ladislav Pavlata.

Unikátní sbírka kamenosochařství se skrývá za zdmi Lapidária, tedy novobarokní stavby architekta Antonína Wiehla, která vítá návštěvníky hned při vstupu do pražského Výstaviště.

Nová kniha Chrám umění: Rudolfinum, kterou vydala Česká filharmonie ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem, vzdává hold výjimečné budově, jež od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí. Desítka autorů mapuje na pěti stech stranách architektonické i kulturně-historické dějiny budovy od první myšlenky na její výstavbu až po začátek 90. let 20. století.

Minulý týden oznámila Cardinova rodina, že slavný módní návrhář zemřel ve věku 98 let ve svém domě v Neuilly u Paříže. Odešel tak další hrdina zlaté éry designu šedesátých a sedmdesátých let a přidal se ke smutnému seznamu nebožtíků, který nám rok 2020 napsal. Po Enzo Marim, Cini Boeri, Miltonovi Glaserovi, Kenzo Takadovi nebo Terenci Conranovi vzdáváme hold další významné osobnosti, která zásadním způsobem ovlivnila podobu světa, ve kterém žijeme.