Vltava

V Praze strávila Božena Němcová posledních téměř dvacet let svého života, ovšem adresu změnila minimálně dvanáctkrát. Odkud kam vedly její cesty a proč byla nucena se tak často stěhovat?

Venku, za zdmi Schwarzenbergského paláce v Praze, se o Staré mistry vedou nové boje. O to, jak se mistrovská díla ze sbírky starého umění Národní galerie mají vystavovat. Jenomže to není nic proti zápasu, který vidím uvnitř galerie. Z haly plné světla a středomořské renesance odbočím k zasmušilejším zaalpským mistrům. Soustřeď se, jde o život, vzkazuje mi jeden z nich. Dokonce o život věčný.

Neulpívat na pomíjivých věcech, schopnost pochopit realitu moderního života a snaha reagovat na dějinné změny a krizi kultury přelomu 19. a 20. století. V tom podle amerického profesora dějin architektury Christophera Longa vynikal Adolf Loos. Kde hledal tento průkopník moderny odpovědi na výzvy své doby a v čem je dodnes inspirativní coby myslitel? Na otázky Petry Kultové odpovídá v Akcentu architekt a historik architektury ze spolku Pěstuj prostor Petr Klíma.

Jako autor si získal tisíce čtenářů a jeho díla napodobovali i talentovaní tvůrci. John Gibson Lockhart byl jedním z nejvlivnějších literátů 1. poloviny 19. století, který se přes třicet let podílel na utváření dobového literárního světa i upevnění skotské národní hrdosti také coby literární kritik a agent.

Divadelní tradice v subsaharské Africe tak, jak ji chápeme my v Evropě, je poměrně mladá. Její historie sahá do doby kolonizace. Ve frankofonních subsaharských zemích je spojena se školou Williama Pontyho, která měla za úkol vychovávat koloniální úředníky, učitele, lékaře, zkrátka intelektuální elitu. Tato škola vznikla v roce 1903 v Senegalu. V roce 1915 byla pojmenována po Williamu Pontym, francouzském guvernérovi pro západní Afriku.

Žonglování s míčky, kuželkami, kruhy a vůbec čímkoliv, co se dá vyhodit do vzduchu, představí ve třetím dílu seriálu věnovaného cirkusovým disciplínám Filip Zahradnický – žonglér, performer a absolvent Akademie moderního cirkusu v Kodani.

Ohromné sloupovité kaktusy vysoké i čtyři metry nebo pichlavé kulovité kaktusy, veliké jako fotbalový míč nebo malé sedátko (však také největším se přezdívá „tchýnino sedátko“) – i tím se chlubí subtropický a sukulentní skleník Botanické zahrady PřF UK. Stáří některých může být i 70 let. Podle odborného kurátora skleníků Tomáše Procházky tu roste několik tisíc rostlin. Některé sukulenty se pěstují ve velkých množstvích, aby na nich šly provádět vědecké studie.

Vrátíme se do 90. let, kdy hip-hop v Marseille zažívá takzvaný zlatý věk. Hudební styl plní televizní pořady, vydavatelství objevují nové hvězdy a skupina IAM nebo rapperka Keny Arkana se stávají francouzskými legendami.

Institut umění – Divadelní ústav vydal na podzim letošního roku knihu složenou z přednášek scénografa Josefa Svobody prezentovaných v roce 1986 v Miláně. Kniha nese název Architektura imaginárního a její vydání je jednou ze součástí připomínání 100. výročí narození Josefa Svobody. Čtenářům se tak dostává do rukou vzácný doklad jeho pedagogické činnosti a uvažování o divadle: přepisy přednášek, které vedl na milánské Škole dramatického umění Paola Grassiho.

Nová nahrávka klavíristky Nikol Bókové, která vznikla ve spolupráci s baskytaristou Martinem Kociánem a bubeníkem Michalem Wierzgoněm. Poslechněte si recenzi Milana Bátora.