Krakov je městem divadla. I když se nehraje, jeho budovy mají zajímavou historii. Například Divadlo Bagatela, které má to štěstí, že se po něm jmenuje i zastávka městské dopravy, bylo otevřeno v roce 1919 jako místní podoba pařížského divadla lehkých komedií, které začas podlehlo konkurenci s biografy, ale pak se zase vrátilo k činoherní produkci.
Na 8. prosince připadá 130. výročí narození Bohuslava Martinů. Jak světově proslulého skladatele představit širšímu publiku, když není možné živě koncertovat? V Akcentu, který připravil Daniel Jäger, se zamýšlí hudební publicistka Dita Hradecká a za „rokem Martinů“ se ohlíží hudební publicista Petr Veber. Cíle Institutu Bohuslava Martinů přibližuje jeho ředitel muzikolog Aleš Březina a Společnost Bohuslava Martinů představí její výkonná místopředsedkyně Eva Štrausová.
Manželství Sylvie Plathové s Tedem Hughesem patří mezi jeden z nejslavnějších vztahů v dějinách anglofonní poezie 20. století. Básník Hughes však rodinu v roce 1962 opustil a Plathová zůstala na obě děti sama. Její deprese se prohlubovaly a v roce 1963 spáchala sebevraždu. Plathová byla ve svém díle ovlivněna Amerikou 50. let, kdy žena nebyla považována za úplnou bez manžela a dětí. V hněvu a dilematech jejích básní se proto zhlédly stovky žen té doby.
Vyšehradská skála byla poprvé osídlena před pěti tisíci lety, ale trvale obývanou se patrně stala až v desátém století. Ani jedna část tvrzení však není zcela jistá. Zatímco Pražský hrad je archeologicky zmapován z 80%, Vyšehrad se svými 17% zaostává. Po husitských válkách však ani ze zmíněného desátého století na Vyšehradě mnoho nezbylo. Tedy minimálně nad zemí. Co skrývá Vyšehradské podzemí je otázka, na kterou se dá odpověď nalézt pouze důkladným archeologickým průzkumem.
Jednou za týden nebo dva tam zaběhnu. Moc se mi nechce. Vezmu psa a loudám se. Bojím se, co se na mě vyvalí. Jaký průšvih tam zase čeká. Připravený, abych ho slyšela právě já. Abych ho přidala k řadě neřešitelných potíží, které se na ní valí od chvíle, kdy se narodila, kdy začala chodit do školy, kdy jí bylo osmnáct.
Po padesáti letech od vydání vychází první český překlad ikonické knihy o zvukové krajině a akustické ekologie nazvané Nová zvuková krajina–Rukověť pro dnešní učitele hudby. Autorem je kanadský skladatel a pedagog Raymond Murray Schafer. Kniha se zabývá zvukem, hudbou, hlukem i akustickým znečištěním. V čem je stále aktuální? Odpovídá audiovizuální umělec a pedagog Miloš Vojtěchovský. Nový podobně zaměřený sborník Zvuk a prostředí představí jeho editor Jan Krtička.
61. ročník mezinárodního festivalu krátkých filmů BRNO16 se snaží ukázat nové perspektivy a trendy krátkometrážního filmu. Jeho letošní podtitul zní: Uprostřed ničeho.
Během uzavření knihoven vzrostl zájem o e-knihy. Jaké jsou slabiny digitálního čtení? A co by čtenářům mohly nabídnout komunitní služby knihoven navázané právě na e-knihy?