Národní kulturní památka Vyšehrad má od počátku roku ve svém čele nového ředitele Petra Kučeru. Ten má jasné vize o budoucnosti, které mu momentálně znepříjemňuje nečekaná situace s uzavíráním expozic z důvodu epidemie. Přesto chce ve svém šestiletém období mnohé změnit. Neplánuje však žádné zásadní úpravy.
Teď, když už zase sedíme zavřeni doma a o divadle si můžeme nechat jen zdát, bych ses s vámi ráda podělila o zážitek, který se mi podařilo ukořistit v září, v divadle TNP.
Definice literatury faktu se regionálně odlišuje. Jak kvalitní knihy žánru non-fiction vznikly během koronavirové krize a měla by literatura faktu v časech krizí sloužit jako osvětová pomocnice s měřitelnou efektivitou? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídají v Akcentu kulturní publicista Jan Lukavec a historik Martin Liška.
Fear is a man’s best friend – strach je nejlepší přítel člověka – cituje autor povídek Johna Calea, hudebníka legendární formace Velvet Underground. To je motto jeho příběhů. Strach ve všech podobách, v různorodých prostředích. Bezesporu vrcholné dílo německého spisovatele. Podrobnosti přináší v glose Evy Novak.
Místo, z nějž kněžna Libuše věštila slávy Prahy. Místo odpočinku nejvýznamnějších Čechů. Tajemná stavba na vysoké skále nad řekou Vltavou. Přesně takový Vyšehrad známe. Je jedním ze symbolů naší národní historie. Každý symbol však potřebuje ke své síle a nadčasovosti dopomoci a v případě Vyšehradu byl průkopníkem již císař Karel IV. Po otci Lucemburk, po své matce v sobě cítil i přemyslovskou krev.
Na máločem se naše společnost za poslední léta tak jednomyslně shodla jako na tom, kdo jsou hrdinové koronavirové krize. Jsou jimi lékaři, sestry, zdravotníci vůbec, všichni ti „lidé v první linii“, což je obrat, který tak pěkně evokuje představu boje – něco jako Bruncvíka s mečem v ruce a lvem po boku nebo Macha a Šebestovou zápolící se streptokoky u Kropáčka v žaludku.
Národní galerie minulý týden po povinném uzavření opět otevřela výstavu Mikuláše Medka s názvem Nahý v trní. Za uplynulých třicet let je v Praze Medkova retrospektiva k vidění už potřetí. O důvodech uspořádání té letošní a nepřiléhavosti legendy o „umělci-trpiteli“ s Michalem Novotný, kurátorem výstavy a ředitelem Sbírky moderního a současného umění NGP, a Janem Skřivánkem, historikem umění z časopisu Art Antiques, diskutoval v Akcentu Tomáš Klička.
Jak určit, co do dětské knihy patří a co už ne? Je prostor dětské literatury hájený jen pro určitý typ hrdinů a nějaký druh dobrodružství? A kdo tento prostor stráží?