„Rád píšu o sobě, vlastně je jen málo věcí, které dělám ještě raději, je to tak krásné si občas zavzpomínat. Často se mi smáli kvůli tomu, co můj edinburský šéfredaktor nazývá dobrosrdečnou ješitností – ačkoliv to bývá přesně naopak, a věřím, že se mi znovu vysmějete. Ale je mi to jedno,“ těmito slovy začíná autobiografie Jamese Hogga, který toho za život stihl hodně.
Letopočet s dvěma dvojkami a dvěma nulami je v mnoha směrech výjimečný. Nechci teď zkoumat magii tohoto čísla, chci se zastavit u samotného faktu kulatých výročí, kterých bylo letos požehnaně.
Básnické sbírky, umělecké performance, aluzivní grafika, stávková móda i les transparentů. Současné polské protesty se netýkají jen žen, ale všech občanů Polska. Umělecké reflexe probíhajícího dění jsou podobně pestré jako různorodé skupiny protestujících. Jaké slovesné a vizuální formy ožívají na ulici a jaké umělecké podpory se dočkaly polské protesty v Česku? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídá v pokračování Akcentu o polském dění básnířka a bohemistka Zofia Bałdyga.
Ve čtvrtek 3. prosince začíná Přehlídka filmové animace a současného umění PAF Olomouc. Poslechněte si, jak bude festival letos vypadat a jaký pohled na svět přináší soutěž Jiné vize.
Přes sto let staré příběhy pro děti, které vznikly na počátku 20. století, vycházejí letos v předvánočním období znovu i česky. Oba texty spojuje i to, že se jejich nakladatelství rozhodla použít původní překlad, ale knihu velkolepě vybavit novými ilustracemi. A přestože každá z knížek vychází v jiném nakladatelském domě, oba oslovily ve Francii žijící českou výtvarnici Kateřinu Boudriot Bažantovou, aby je pojala po svém.
Nová nahrávka rakouské sopranistky Anny Prohaska a berlínského souboru staré hudby Lautten Compagney pod vedením Wolfganga Katschnera. Poslechněte si recenzi Jozefa Červenky.
Ginsbergovy verše jsou velmi dlouhé, jakoby biblické, chtěl totiž psát tak, jak lidé myslí. Tedy rychle, ve vizuálních představách i ve slovech. Ve své tvorbě Ginsberg používá volný verš, anaforu (opakování slov na začátku veršů), což je opět starý biblický prostředek, současně pracuje s metodou enumerace, tedy volnou asociací představ. Poslání svých básní často podtrhuje řečnickými otázkami. Reaguje na konzumní společnost, reklamu a proměny svobodné Ameriky.
Miloš Štědroň se většinu pracovního života profiluje jako vysokoškolský pedagog, vedle toho působil také jako skladatel a pianista v Divadle Husa na provázku, které před více než padesáti lety spoluzakládal a pro které zkomponoval nepřeberné množství scénických skladeb.
Jeden z nejlakoničtějších i nejkanoničtějších veršů Williama Shakespeara praví, že „zralost je vše.“ Mám zralost raději než dospělost, protože ta může být dost neútěšným stavem bytí, může být šedivá a placatá.